„Já ta čísla jen sčítám,“ pronesla s úsměvem jedna z nejvlivnějších žen Česka Kateřina Jirásková. Současná finanční ředitelka skupiny PPF působí ve firmě již čtyřiadvacet let a ze své pozice „sčítá“ stomiliardová aktiva.
Na otázku, zda se sama cítí být vlivnou, odpověděla na Forbes Women’s Summit překvapivě: „Necítím, je to zkrátka týmová práce,“ prohlásila žena podepsaná také pod ziskem skupiny, který jen loni dosáhl v přepočtu 36 miliard korun.
„Moje práce je barevná a zábavná, a ano, i tíhu zodpovědnosti občas cítím. V PPF ale léta skvěle funguje princip, že když máte zodpovědnost, máte i odpovídající pravomoci. A to je zásadní,“ zdůraznila vlivná manažerka. Právě výše uvedené jí dovoluje obklopovat se ve svém týmu schopnými lidmi a být hybatelem věcí, za které nese odpovědnost.
„Nikdo samozřejmě nedělá všechno dobře, ale ve skupině se za nic neschováváme. A většina lidí, kteří mě v PPF obklopují, tedy lidé z nejvyššího managementu, pracují s nasazením, jako by jim skupina patřila,“ řekla žena zodpovědná za toky peněz celého konglomerátu podniků PPF.
Navíc se dle svých slov nikdy necítila být znevýhodněna svým pohlavím. „Za celých čtyřiadvacet let jsem se nikdy nesetkala s tím, že by se mnou někdo jednal jinak jen proto, že jsem žena,“ pochvaluje si.
„Když se nad tím zpětně zamýšlím, bylo to spíš naopak. Při většině rozhodnutí, která se týkala mého povýšení či přesunu na jinou pozici, stáli muži, kteří rozhodli, že právě já budu něco řídit,“ odhalila a dodala, že i mezi manažery v rámci PPF je už dnes mnohem více žen.
„Skupina potřebuje vybírat ty nejlepší lidi, to je její politika, a neřeší proto, zda jste žena, muž, anebo člověk jakéhokoli jiného pohlaví,“ konstatovala Jirásková.
Jak se tedy podle ní dostat do pozice, kterou dnes zastává? „Mně samotné se vždy osvědčilo dělat věci nejlépe, jak umím, a řešit je i v širším kontextu. Když se navíc obklopíte lidmi, kterým věříte, a jste otevření, tak se začnou dít dobré věci,“ věří ředitelka.
I to je mimo jiné důvod, proč ji práce v PPF i po čtyřiadvaceti letech baví a naplňuje. „Nepřemýšlím nad tím, jak dlouho ještě budu ve skupině pracovat. Dokud se v pondělí ráno těším do práce a chci do ní jít, tak to budu ráda dělat,“ uzavřela.
