Že bude vyrábět sprchu do kapsy, napadlo Michaela Michalčíka v noci. Myšlenku si zapsal do mobilu a i druhý den ráno se mu tak líbila, že ji hned začal realizovat. Před třemi lety mladý podnikatel vyslal originální produkt na trh a hned v prvním roce se mu podařilo prodat deset tisíc kusů.
„Do tří let budeme mít obrat čtvrt miliardy,“ je přesvědčený dvaatřicetiletý jednatel společnosti, která provozuje e-shop Vespreji.cz.
Sprcha v rozprašovači je highlight, tvoří čtvrtinu byznysu, ale firma nabízí i antiperspiranty, repelenty, vodní filtry i kuchyňské oleje ve spreji.
Michalčíkův přístup k vymýšlení nových produktů je jednoduchý: rád mizí z civilizace do přírody, miluje spaní pod širákem a venku se inspiruje vlastními potřebami. „Poslouchám, co chce a potřebuje moje tělo v přírodě, a to pak dám na trh. Tak v podstatě vznikla sprcha ve spreji, suchý šampon na vlasy, repelenty i filtry na čištění vody,“ popisuje.
Sprcha ve spreji poskytuje základní hygienu i v nejextrémnějších podmínkách. Stačí protřepat, nastříkat na tělo, nechat chvíli působit a utřít ručníkem nebo kapesníkem. Dvěstěmililitrová lahvička vystačí na tři osprchování celého těla nebo padesát opláchnutí obličeje, rukou či třeba podpaží. Je jedno, jestli jste zrovna na rockovém festivalu, Pacifické hřebenovce, u rybníka v Třeboni nebo na pláži v Marbelle.
Za vývojem zdánlivě jednoduchého produktu stojí měsíce práce. Michalčík nechtěl pouze alternativu vodního rozprašovače známého z pultů drogerií a palub letadel.
„Aby produkt fungoval opravdu jako sprcha a voda stříkala úplně všude, musí být pod extrémně velkým tlakem. Potřebovali jsme proto použít zesílenou patnáctibarovou plechovku, vyřešit těsnění a použít správný rozprašovač. Jen ten jsme hledali několik měsíců,“ říká Michalčík.
Sprchy ve spreji dnes prodává nejen prostřednictvím vlastního e-shopu, ale nabízejí je i další internetové obchody zaměřené na outdoor, camping, kulturistiku nebo rybářství.
Moravský Mitch Buchannon
S vodou souviselo i Michaelovo úplně první podnikání. Dvě sezony strávil jako plavčík v USA a zároveň v Česku dělal pro americkou firmu nábory dalších plavčíků, které v pronajatém brněnském bazénu školil.
Pak hiroval zaměstnance pro automotive průmysl, vytvořil tým lidí, který pro jeho klienta dělal dokončovací práce u plastových součástí do motorů, práci dal mnoha zdravotně postiženým, v osmadvaceti měl pod sebou šedesát lidí.
V tu dobu to taky zkusil s vlastním brandem a se spreji, do kterých nejdříve plnil jedlé oleje do kuchyně. Nakonec ale oba byznysy opustil kvůli neshodám se společníky. „Tři roky jsem věnoval extrémní množství energie tam, kde mi život naznačoval, že nemám co dělat. A tak jsem byl v pondělí šéf desítek lidí a v úterý, vlastním rozhodnutím, nezaměstnaný,“ vzpomíná.
Sám se dostal pod tlak, který prý byl tak intenzivní, že skoro nespal. V tu dobu přišel nápad se sprchou ve spreji. „Vznikla z extrémního tlaku, takže je jako diamant,“ směje se Michael Michalčík.
V začátcích mu pomáhal otec Luděk, který měl více než dvacet let zkušeností z plechovkového byznysu – už v polovině devadesátých let založil v Bojkovicích kousek od Uherského Hradiště společnost Awac CZ, která dodávala zákazníkům plechovky.
Společně se jim podařilo Michaelův noční nápad zrealizovat. Začátky ale byly těžké, i proto, že potenciální zákazníci si nebyli jistí, jestli si dělají srandu, nebo kapesní sprcha doopravdy funguje.
„Byla to sázka na nejistotu. Konkurenci jsme neměli, takže nebylo podle čeho porovnat. Měli jsme plný sklad a nevěděli, zda ho vyprodáme. Ale udělali jsme e-shop, spustili prodej a ono to vyšlo. Lidé nakupovali a začali psát pozitivní recenze, které přivedly další zákazníky,“ vzpomíná.
Spreje od A do Z
První rok firma prodala deset tisíc kusů, druhý už dvojnásobek. Před začátkem další sezony však přišla osudová rána – Michaelův otec a jeho největší parťák zemřel. Michael musel sebrat veškerou svoji sílu, překonat nejtěžší chvíle a rodinnou společnost začít řídit jako nový jednatel.
Převzal veškeré zákazníky i činnosti. Stal se zástupcem španělské společnosti Alucan Entec i americké korporace Ball, jednoho z největších světových producentů aerosolových obalů, kterého aktuálně zastupuje na trzích Polska, Rumunska, Ukrajiny, Gruzie a Moldavska.
„Nedodáváme jen plechovky, děláme i jejich návrhy a potisky. Manželka se mi směje, že jsem sprejmejkr,“ vypráví, zatímco sedí ve své pracovně. Za zády má stěnu s policemi plnými plechovek nejrůznějších tvarů a rozměrů. Každou chvíli po nějaké sáhne, aby ukázal, na co se která hodí. Awac jich ročně dodá kolem deseti milionů, je dost pravděpodobné, že minimálně jednu z nich máte doma.
„Každý sprej má svá specifika. Pro každý obsah musíte navrhnout tu správnou plechovku. Antiperspirantům stačí slabá stěna, u věcí s velkých tlakem se musejí stěny zesílit,“ popisuje Michalčík.
O svůj byznys se nebojí, poptávka po plechovkách každý rok roste. „A bude růst, protože se plechovky dají stoprocentně recyklovat. Kvůli ekologii je tak začínají výrobci upřednostňovat, například v San Francisku si na letišti už vůbec nekoupíte vodu v plastové lahvi, ale jen v plechovce,“ říká.
Příležitost na španělských plážích
Trh ovlivňují i další trendy. Zatímco dříve byly oblíbené vytvarované plechovky a zákazníci upřednostňovali originální tvary, dnes frčí klasický a jednoduchý design.
„A zákazníci také přemýšlejí jinak. Nevím, čím to je, ale něco se na trhu změnilo. Dříve, když jste přišli s nějakým netradičním obsahem, jako byla sprcha ve spreji, lidé k němu byli nedůvěřiví. Dnes je ani neobvyklé produkty nepřekvapí a nepřistupují k nim skepticky,“ říká Michael.
Na českém trhu vidí strop sprchy ve spreji na čtvrt miliardě korun ročního obratu a netají se ambiciózním plánem dobýt s ní i Evropu. Aktuálně vyjednává o vstupu na španělský a rumunský trh. „Španělsko má problém s nedostatkem vody a zakázalo už i sprchy na plážích. A v Rumunsku se hodně jezdí do hor a do přírody. Sprcha ve spreji tak má v obou zemích velký potenciál,“ vysvětluje.
Pracuje také na vývoji několika nových produktů a sprchu ve spreji chce nabídnout i v půllitrové nádobě, aby uspokojil poptávku majitelů karavanů. „Teď je naší největší výzvou, jak udělat, aby se dobře držela v ruce.“
