V uplynulých měsících jeho jméno rezonovalo v souvislosti s otevřením pražské Kunsthalle, největší soukromé výstavní instituce v Česku. V posledních týdnech ale Petra Pudila zaměstnávají mnohem nepříjemnější výzvy.

„Podnikání ve válečné ekonomice je novinkou, se kterou naše generace nemá žádnou zkušenost,“ konstatuje jeden ze zakladatelů skupiny BPD Partners, která má aktivity rozprostřeny od chemie přes obnovitelné zdroje energie, realitní development až po biotechnologické startupy.

„Aktuálně se proto zabýváme širokým posuzováním všech našich aktivit,“ dodává. První razantní reakcí BPD je výrazné utlumení výroby kyanidu sodného v kolínské Draslovce, kterou skupina vlastní. Ten se používá v těžebním průmyslu k získávání čistých kovů – především zlata a stříbra – a je také součástí lázní pro galvanotechniku.

„Drahé vstupy, hlavně zemní plyn, zredukovaly marže pod hranici profitability. A to přesto, že jsme v kolínské fabrice v uplynulých sedmi letech nainvestovali čtyřicet milionů dolarů do energetiky a dnes patříme k energeticky nejefektivnějším hráčům na trhu,“ tvrdí Pudil.

Cena kyanidu sodného na mezinárodních spotových trzích podle něj neodráží vysoké ceny vstupů, se kterými se musí evropští výrobci aktuálně potýkat. Draslovka Holding ho proto bude vyrábět výhradně ve své továrně v americkém Memphisu, kterou firma koupila minulý rok za 521 milionů dolarů (přes 11 miliard korun).

„V Americe nás zemní plyn vyjde desetkrát levněji, čpavek je v USA levnější o desítky procent a elektrická energie nás tam také stojí jen zlomek toho, co v Evropské unii,“ konstatuje dvaačtyřicátý nejbohatší Čech podle žebříčku Forbesu.

Právě nižší vstupní náklady byly jednou z hlavních motivací k masivní globální expanzi, kterou Draslovka odstartovala loni. Vedle fabriky v Tennessee, která dokáže proti kolínské chemičce vyprodukovat až čtyřnásobné množství kyanidu, majitelé holding rozšířili o další továrnu v Jihoafrické republice. Transakci však zatím neschválil tamní antimonopolní úřad.

Regulátor se obává právě růstu cen kyanidu, který je pro těžbu jednoho z klíčových jihoafrických nerostů zásadní. „Zdražení je nevyhnutné bez ohledu na to, zda fabriku koupíme my, či někdo jiný,“ míní Pudil. Rostoucí cena zlata žene nahoru maržovost těžařů, zatímco ceny kyanidu dnes podle něj dosahují pouze jednoho procenta jejich nákladů.

20 %

světové produkce kyanidu sodného pokrývá Draslovka Holding

Díky zmíněným akvizicím úhrnem za 670 milionů dolarů (přes 15 miliard korun), je dnes Draslovka Holding světovou jedničkou v kyanovodíkové chemii. Podle Pudilových slov pokrývá dvacet procent světové produkce kyanidu sodného.

Holding navíc loni oznámil plány na miliardovou investici do výstavby nového závodu na kyanid sodný v Nizozemsku – ty se však zvýšeným cenám vstupů v Evropě zatím odkládají na neurčito.

„Kyanid nadále považujeme za stabilní byznys, zejména proto, že k němu neexistuje ekonomicky dostupná a enviromentálně proveditelná alternativa,“ říká Pudil. V Evropě nicméně skupina plánuje posilovat výrobu i svůj tržní podíl v produktech s vyšší profitabilitou, což je podle Pudila zejména speciální chemie a agrochemie. Proto by v Kolíně měla posílit výroba kyanidu draselného, který se vedle zemědělství využívá i při galvanizaci, ve farmacii a je potřeba i při výrobě pneumatik.

Změna energetického mixu se stává každodenním tématem běžných lidí i firem.

„Do pěti let bychom v tomto segmentu chtěli vyrůst až pětinásobně, což v tržbách znamená nějakých 200–300 milionů dolarů,“ upřesňuje byznysmen. V Evropě chce Draslovka Holding vedle speciálních produktů s vysokou přidanou hodnotou rozvíjet také výzkum a inovace.

Válečné tažení Vladimira Putina na Ukrajině rozhodně nezviklalo víru partnerů z BPD v Green Deal, který stále patří ke stavebním kamenům investiční strategie skupiny. „Změna energetického mixu se kvůli extrémním cenám stává každodenním tématem běžných lidí i firem, nikoli politiků. Může tak přinést skutečnou energetickou revoluci,“ míní Petr Pudil.

„Platí to však pouze tam, kde existují urgence a technologie. Pokud je například nikl klíčovou součástí lithium-iontových baterií používaných v elektromobilech a šedesát procent niklu dovážíme z Ruska, nejspíš to výrazně ovlivní plány na rozvoj elektromobility, “ připomíná závěrem.