Tom Krcha je technologický podnikatel, který se dlouhodobě pohybuje na pomezí vývoje digitálních produktů a designu. V minulosti stál u několika technologických projektů a jeden z nich později koupil Google. Dnes vyvíjí nástroj Pencil, který s pomocí umělé inteligence mění způsob, jakým vzniká design webů a aplikací.
Na obrazovce počítače je prázdné plátno. Žádné menu s ikonami, žádný editor kódu. Krcha do textového pole napíše krátké zadání s požadavkem na vytvoření webu pro kavárnu v Praze a začnou se dít věci.
Na monitoru se okamžitě objeví kurzor, který začne kmitat – vznikají bloky stránky, navigace, nadpisy, texty i obrázky. Klikání, posouvání, přepisování.
„První agent to promyslí, udělá plán a rozdělí práci dalším. Vybere styl, vymyslí texty a začne klikat. Vypadá to, jako by vše tvořil člověk, ale je to AI,“ popisuje Krcha.
Foto: Tom Krcha
Nástroj Pencil v praxi
Během chvíle je hotový návrh webu. Není to obrázek ani prezentace, ale funkční struktura stránky, kterou lze upravovat. „Pak z toho můžu automaticky udělat program. Vyberu framework a AI agenti jej začnou předělávat do programování. Já do toho můžu kdykoli vstoupit a upravit to ručně,“ vysvětluje. Potřeba živého programátora však není nutná.
Paralelní práce místo schůzek
To, co Pencil dělá, není podle Krchy jen další designový software. Mění samotnou logiku vzniku digitálního produktu. Dřív se aplikace skládala postupně – návrh, připomínky, schůzky, předání vývojářům, další úpravy. Každý krok čekal na ten předchozí a práce byla silně závislá na počtu lidí v týmu.
Není to tak dávno, co platilo jednoduché pravidlo – čím víc lidí firma zaměstná, tím víc práce zvládne. Tato představa se dnes rozpadá každým dnem. „Limitem dnes už není to, kolik lidí jste schopni zaměstnat, ale kolik AI agentů dokážete zapřáhnout a jak je nastavíte,“ říká Krcha.
Namísto lineárního postupu tak přichází paralelní práce. Jeden agent plánuje, další připravují jednotlivé části rozhraní a další doplňují obsah. Člověk mezi nimi přepíná, upravuje detaily a rozhoduje, co si nechá a co zahodí. Mizí tím část koordinace, která dříve zabírala velkou část času.
Výsledkem je jiné přemýšlení o produktu, protože tvůrce už nerozvíjí jeden návrh, ale nechá vzniknout více variant současně a vybírá z nich. Podle Krchy to připomíná spíš práci s nápady než klasický vývoj softwaru. Vzniká vizuální plán, na jehož základě se teprve generuje kód.
„Začnete přemýšlet paralelně a troufnete si na víc. Vlastně si rozšíříte schopnosti podle možností modelu, takový superpower, trochu jako Neo, když se v Matrixu naučil kung fu,“ říká.
Tento postup zároveň snižuje bariéru vstupu, neboť lidé nepolíbení programováním dokážou vytvořit vlastní nástroje pro konkrétní úkol. Krcha popisuje, že mnoho nástrojů má krátkou životnost a slouží jen k vyřešení jednorázového problému. Přesto je podle něj právě tento typ softwaru obrovským a dosud opomíjeným trhem.
AI designér ve Slacku
Praktické využití už podle Krchy jede na plný plyn. Někteří uživatelé napojili Pencil na komunikační nástroje a používají ho jako vzdáleného kolegu.
Agent může být napojený na Slack nebo WhatsApp. Člověk mu pošle zadání jako zprávu, nástroj vytvoří návrh a výsledek vrátí zpět do chatu. Projekt přitom zůstává uložený a uživatel ho může kdykoli otevřít a upravit ručně.
„Mám známého, který je markeťák. Nikdy nekódoval ani nedesignoval, a teď si v Pencilu vytváří kompletní web firmy i marketingové materiály,“ uvádí Krcha. „Tím, že to lidé vidí vizuálně a nemusí pracovat s kódem na pozadí, je to pro ně mnohem přístupnější.“
Pencil se připojuje k modelům jako ChatGPT nebo Claude a lze ho instalovat do vývojových nástrojů i jako samostatnou aplikaci. Uživatel si vybírá modely a běžně spouští t i větší počet agentů současně jako v našem úvodním příkladu s pražskou kavárnou. Agenti pak řeší různé části projektu paralelně.
Podle Krchy tak může vzniknout malá osobní designová agentura řízená jedním člověkem. Uživatelé podle něj nástroj používají jak jednotlivě, tak ve firmách, a projekt nerozlišuje mezi B2B a B2C trhem. Aktuálně je evidováno více než 100 tisíc uživatelů.
Rychlejší software, vyšší nároky
Rychlost má ale i druhou stránku. Jakmile se tvorba zlevňuje, objevují se problémy, které dříve nikdo neřešil, protože jejich řešení bylo příliš nákladné. Krcha očekává, že se zvýší nároky na kvalitu a detail.
Firmy tak podle něj budou schopné uvádět produkty rychleji, ale zároveň poroste konkurence a očekávání uživatelů. Nedokonalé produkty přestanou stačit.
Software může mít životnost jeden den, ale splní cíl. A to je v pořádku.
Pencil zatím monetizaci neoznámil a funguje bez poplatku, uživatel potřebuje pouze zmíněný vlastní přístup k jazykovým modelům. Do budoucna však startup plánuje i placené pokročilé nástroje.
Krcha zároveň předpokládá, že podobné principy se rozšíří i mimo weby a aplikace. Uvádí příklad automatického sazebního rozvržení časopisů, kdy se obsah vloží do připravené struktury a člověk už jen dolaďuje detaily. Hozená rukavice i pro redakci Forbesu? Uvidíme.
Podle něj se tak digitální tvorba postupně přiblíží běžnému psaní zadání. Odborníci nezmizí, ale velká část softwaru vznikne jako přirozená součást každodenní práce.
„Lidé si vyhrnou rukávy, nastartují agenty a vyřeší specifický problém sami. Software může mít životnost jeden den, ale splní cíl. A to je v pořádku,“ uzavírá vizionář.