Na počátku bylo slovo. A pochází-li takové slovo od prvního muže Číny, může mít až nedozírné ekonomické následky. Poté, co prezident Si Ťin-pching pronesl řeč o nutnosti „všeobecné prosperity“, se tamní trh s luxusními výrobky zděsil. Ztráty jdou do desítek miliard dolarů.
Co se přesně stalo? Hlava komunistické velmoci na stranickém setkání v Pekingu hovořila o plánech pro budoucnost Číny. „Bohatství by mělo být sdíleno všemi, ať už v materiálním, nebo kulturním slova smyslu,“ uvedl Si. Cílem podle něj je „přizpůsobení nadměrných příjmů ve jménu sociální spravedlnosti“.
V 80. letech existovali experti na „kremlologii“, tedy odborníci na čtení mezi řádky v proslovech stárnoucích sovětských politiků. Z náznaků luštili, jakým směrem se chřadnoucí impérium hodlá pohnout, zda třeba nejsou v plánu aspoň dílčí reformy, či naopak jejich potlačování.
Dnešní „pekingologové“ to mají snazší. Signál je jasný. „Začaly ztrácet akcie luxusních oděvních značek. V překladu to totiž může znamenat výraznější daňovou zátěž bohatých Číňanů, kteří patří k významným kupcům luxusních výrobků,“ uvedl Tomáš Pfeiler ze společnosti Cyrrus.
Deník The Wall Street Journal vše převedl i do čísel. A jsou výhružná. Společnosti jako LVMH, Kering, Hermès a Richemont ztratily od prezidentova projevu na tržní hodnotě závratných sedmdesát miliard dolarů.
List ostatně připomíná, že podobné finanční následky mělo třeba rozhodnutí čínské vlády z roku 2012 mířící proti tomu, aby úředníci mohli přijímat dárky (myšleno úplatky). Těmi totiž standardně bývaly luxusní a drahé předměty od zmíněných značek.
Snad nejvýstižnější je pak citát, který pronesl analytik Luca Solca pro web Jing Daily, zabývající se právě prodejem nejdražších značek v zemi: „Pokud Čína kýchne, celý luxusní sektor dostane zápal plic.“
Investiční společnost Jefferies odhaduje, že v zemi s populací přibližně 1,4 miliardy obyvatel se pouhých 110 tisíc nejbohatších Číňanů postará až o 25 procent všech nákupů luxusního zboží v zemi. Právě na takové by mohla prezidentova slova cílit.
„Služby pro veřejnost, jakými jsou zdravotní péče, péče o staré lidi či otázka bydlení, by měly být dostupnější všem,“ píše se například v projevu. „Dále musíme chránit vlastnická práva, i ta duševní a zákony zajistit, aby byl kapitálový trh regulovaný a zdravě se rozvíjel.“
Prezident Si se netají tím, že zemi formuje ke svému odkazu. Čeho je Čína schopná, ukázalo třeba její tažení proti kryptoměnám, v zemi jsou těžaři pronásledováni.
Je jako další na řadě luxus?
Ještě loni analytici očekávali, že se Říše středu nejpozději v roce 2025 stane v prodeji luxusních výrobků jedničkou, stačil ale jeden projev a situace se mění. A nejde jen o módní domy.
„Výrazně padají také akcie likérky Kweichow Moutai, která vyrábí exkluzivní čínské destiláty,“ přibližuje Pfeiler. „Ta je přitom s kapitalizací 300 miliard dolarů stále nejhodnotnější nápojářskou firmou světa, druhá Coca Cola má kapitalizaci 244 miliard dolarů. Obecně tak padají tituly, které v uplynulých letech těžily z bohatnutí čínské střední třídy.“
Revoluce začíná
požírat své děti. Ty s kabelkou Louis Vutton přes rameno.
