Je mi devět, můj první tábor. A prší. O deset let později s holkou na festivalu. A prší. Ťuk, ťuk, ťuk… Už jsem na ten zvuk kapek tlukoucích na plátno stanu od té doby skoro zapomněl. Vybavil se mi až teď, pod střechou Mercedesu-AMG SL. Stanu za šest milionů.
Když kabriolet, tak s plátěnou střechou. Taková byla filozofie, která fungovala desetiletí. U Mercedesu-Benz SL od poloviny minulého století až do roku 2001. Jenže pak přišly do módy kovové střechy, které z kabrioletu během pár sekund udělaly kupé.
Pevná skládací střecha byl technologický hit. Transformers naživo. Přičtěte dvacet let a je to zase jinak. Mercedes-AMG SL, teď už bez jména Benz v názvu, se vrací k plátýnku. Ťuk, ťuk, ťuk…
Zase slyšíte, jak se dopadající kapky rozbíjejí o plátno nad vaší hlavou, a najednou je to tam znovu. Sedíte za volantem a ani vás nemrzí, že jízda nebude zalitá sluncem.
Foto Michael Tomeš
Vlastně se vám nechce startovat, protože brumlání skoro šestisetkoňového čtyřlitrového osmiválce tuhle atmosféru plnou vzpomínek jedním stiskem tlačítka přehluší. Mercedes má na otázku, proč plátno znovu dostalo přednost před kovem, jiné odpovědi.
