Ještě před deseti lety to znělo jako sci-fi, ale dnes už elektromobil na silnici nikoho nepřekvapí. Firmy a startupy po celém světě se nicméně v době, kdy si jedna země za druhou zadává přísnější ekologické cíle, snaží překonat další milník – elektrifikovat vzdušnou dopravu. A co víc, do letadel poháněných elektřinou co nejdříve usadit první cestující.
Zvučně se ve světě letectví aktuálně nese jméno švédské firmy Heart Aerospace, o jejíž letadla už projevilo zájem několik velkých aerolinek. Naposledy šlo o společnost Air Canada, která se u ní upsala k nákupu třiceti letadel na baterie s kapacitou pro třicet lidí. Cenu ani jedna ze stran nezveřejnila, součástí dohody nicméně bylo také získání kapitálového podílu v Heart Aerospace v hodnotě pěti milionů dolarů.
Heart Aerospace ES-30
První pasažéry Air Canada plánuje do elektřinou poháněného letadla ES-30 usadit už v roce 2028. To je ale podle odborníka na leteckou dopravu ze společnosti EY Partner Corporate Finance Petra Kováče odvážný plán.
„Cesta k finálnímu letadlu s certifikací je totiž velice dlouhá a finančně náročná. Rok 2028, na který společnost ohlašuje ukončení vývoje, je s velkou pravděpodobností příliš blízko na to, abychom viděli ozkoušené letadlo,“ uvedl Kováč. V případě objednávky od Air Canada jde podle něj spíše o marketingový tah, který má přilákat další investory.
Minimálně dvouleté zpoždění v uvedení na trh očekává také vedoucí ústavu letecké dopravy Fakulty dopravní ČVUT Jakub Kraus. „Obecně má elektrický pohon budoucnost, otázkou je zdroj elektrické energie, protože baterie ještě zatím nemají tak dobrý poměr kapacity a hmotnosti, který by umožnil ekonomicky akceptovatelný provoz,“ říká.
Konkrétně letadlo ES-30 od Heart Aerospace pohání lithium-iontové baterie, přičemž na jedno nabití by podle firmy mělo být schopno urazit dvě stě kilometrů. V záloze má ale ještě sílu v podobě hybridních generátorů poháněných spalováním udržitelného leteckého paliva (SAF) – i to by však s ohledem na aktuální ceny provoz výrazně prodražilo. S využitím těchto generátorů se dolet každopádně zvýší na čtyři sta až osm set kilometrů v závislosti na obsazenosti letadla. Dobití baterií pak trvá třicet až padesát minut.
Takové letadlo je ideální pro kratší či vnitrostátní lety. Ostatně z toho důvodu s Heart Aerospace podepsala kontrakt také jedna z největších amerických aerolinek United Airlines. Ta si u výrobce už loni objednala rovnou sto letadel předchozí menší verze ES-19, do níž se má vejít právě maximálně devatenáct cestujících. Záměr zařadit tato letadla do flotily projevily i další aerolinky, včetně americké regionální společnosti Mesa Airlines, grónského Air Greenlandu nebo norského dopravce Widerøe.
Heart Aerospace ES-19
Startup Heart Aerospace je přitom jen jedním z mnoha projektů, které se snaží zavést do komerční letecké dopravy elektrické stroje. Loni v létě si například od izraelské společnosti Eviation objednala dvanáct nákladních letadel logistická společnost DHL Express.
Zájemců o zařazení elektrických letadel do běžného komerčního provozu zdánlivě přibývá každý den. „Konkrétně Heart Aerospace se snaží soustředit velkou skupinu potenciálních zájemců o tento pohon letadel a pozvala do poradního výboru zástupce více než jednadvaceti aerolinek či jiných odborníků na leteckou dopravu. To ukazuje na široký zájem o tuto oblast vývoje leteckých pohonů, nicméně cesta bude ještě hodně dlouhá a není jisté, zdali nevede do slepé uličky,“ říká Kováč.
Teoreticky je v podstatě jedno, jestli motory letadla bude pohánět spalování paliva nebo elektřina, v tom problém není. Jak už upozornil Jakub Kraus z ČVUT, největší obtíž je v tom, že každý litr leteckého paliva dodává motorům mnohem více energie, než dokážou dnešní baterie, pokud tedy chcete, aby v letadle mohli cestovat i nějací pasažéři. „Pokud se ukáže, že baterie mohou fungovat ekonomicky efektivně, tak šanci na úspěch mají,“ dodává Kraus.
