Unikátní senzor a počítačový systém vyvinula brněnská firma VisionCraft. Dokáže například vyhodnotit, kolik projede křižovatkou aut, kolik řidičů nedodržuje předpisy nebo kde se vyplatí namalovat přechod pro chodce.
Startup založili před pár lety tři kamarádi – Robert Pinkas, Michal Procházka a Roman Valla, kteří technologii postupně rozvíjejí a pronikají s ní i do světa. Momentálně ji testují v americké Virginii a rozbíhají pilotní program i v sousední Severní Karolíně.
Oproti ostatním podobným senzorům je ten od VisionCraft unikátní v tom, že je zcela anonymní, pracuje v reálném čase a je schopný rozpoznat různé typy objektů najednou. Výsledkem detekce jsou namísto skutečných automobilů nebo lidí jen obdélníčky a čáry, které představují pohyb objektu.
Zákazník pak dostane výstup v podobě čísel a grafů, nikdy nemá možnost konkrétní vůz nebo člověka identifikovat. Senzor, který požadované údaje sleduje, není nijak velký. Navíc se dá snadno připojit k již existujícímu stožáru veřejného osvětlení, a není tak potřebné permanentní napájení ani připojení optickým kabelem.
„Snažíme se ještě upravit obal tak, aby senzor nepřipomínal kameru,“ komentuje vynález jeden ze spoluzakladatelů Michal Procházka.
„Připevníte ho na sloup a připojíte kabelem k lampě. Přes den jede na baterku a v noci, když lampa svítí, tak senzor dobíjí,“ přibližuje jednoduchou montáž a vyzdvihuje i nízkou energetickou náročnost.
Senzor využívá umělou inteligenci pro detekci objektů, a proto pokud něco neumí, dokáže se to semiautomaticky doučit.
„Je to jako u malého dítěte. Když mu ukážete na obrázku traktor, musíte mu také říct, co to je. A podobné je to i s naším systémem. Můžete ho naučit, aby viděl to, co chcete. Přístroj tak umí rozeznat například kamion, který veze písek, od toho, který veze štěrk,“ podotýká Michal Procházka.
Foto Tomáš Škoda
Zakladatelé společnosti VisionCraft Michal Procházka (vlevo) a Robert Pinkas
Zařízení, jako je to od VisionCraftu, dnes podle Procházky nikde na trhu není. I když těch, které fungují na podobném principu, je dost a přicházejí hlavně z Číny.
„Ale nenašli jsme u nich to, co nabízíme my, tedy integrovanou kameru s modemem a baterkou. V podstatě jsme byli donuceni si ho sami vyvinout,“ upozorňuje Robert Pinkas, další ze zakladatelů.
„Když chce nyní obec spočítat, jaký je provoz na silnici, musí k ostatním přístrojům natáhnout datové spojení a sehnat nepřetržité napájení. Naše baterka vydrží devatenáct hodin, pak ji dobíjí lampa. Pokud osvětlení nefunguje, systém nás na to ihned upozorní a my to dáme vědět správci, aby zajistil opravu,“ vysvětluje Pinkas.
Instalace zařízení, jež nabízí VisionCraft, tak nevyžaduje žádné vrtání, kopání ani stavění speciálních sloupů či pokládání kabelů, což je drahé a časově náročné. „My máme malý senzor, který se dá kdykoli odpojit a přemístit jinam. Montáž zabere asi patnáct minut,“ upřesňují zakladatelé startupu.
Nejčastějšími zákazníky jsou obce a města a pak také developeři. Většinou chtějí vyřešit dopravní problém nebo spočítat, jak hustá je doprava v daném místě, zda řidiči dodržují předepsanou rychlost a respektují značky.
„Někdy se na nás obracejí zástupci města dopředu, ještě před tím, než nějaké dopravní úpravy začnou dělat, ale většinou je to až posléze, kdy chtějí vědět, jaké má opatření dopad,“ poznamenává Michal Procházka.
Jejich systém rovněž dokáže zpracovat pouze to, co zákazníka zajímá. Když se bude chtít zaměřit jen na cyklisty, zaznamená pouze je, oddělit umí i nákladní auta od osobních. Anebo naopak spočítá veškerý provoz.
Výhodou je, že si mohou vybrat sloup veřejného osvětlení, který jim nejlépe vyhovuje. Anebo systém doučí, na co se potřebuje zaměřit. Většinou senzor visí na sloupu dva až tři měsíce. To stačí na to, aby zákazník dostal relevantní čísla a data.
Foto Tomáš Škoda
Zakladatelé společnosti VisionCraft Michal Procházka (vpravo) a Robert Pinkas
„Už jsme měli několik žádostí od policie, která si našeho zařízení všimla, zda bychom jí nemohli z něj poskytnout videozáznam, třeba kvůli vyšetřování nehody. Jenže my nemůžeme, protože žádný nemáme. Zákazníci opravdu vidí jen grafy a čísla,“ zdůrazňuje Robert Pinkas.
A ukazuje jeden z příkladů, kde obec chtěla zjistit, jak rychle projíždějí řidiči křižovatkou poté, co omezili rychlost na třicet kilometrů v hodině a ještě tam instalovali stopku.
„Tady v grafu vidíte přesně, kolik aut jim zastavilo a kolik ne, nebo kolik alespoň zpomalilo. Od nás ta data dostanou přímo, nemusejí se tedy učit ovládat nějaký software. Řeknou si jen, co přesně potřebují, a my jim to zajistíme,“ dodává Pinkas.
Momentálně má VisionCraft v terénu zhruba sedmdesát senzorů. Za službu zákazníci platí měsíčně s tím, že přístroj stále patří firmě. Do budoucna by ho ale chtěli i prodávat. Pobočku firmy už založili majitelé před dvěma lety rovněž ve Spojených státech, konkrétně ve Virginii.
Během diskusí se zástupci měst došlo i na téma detekce pádů chodců. To nastartovalo druhý, dříve neplánovaný směr, jímž se startup vydal. VisionCraft jako základ využil software, který používá v senzorech, aby byl schopen detekovat nejen osobu, ale jednotlivé části těla, například klouby.
Momentálně tak vyvíjí aplikaci pro fyzioterapeuty a jejich klienty, jež bude kontrolovat, zda cvičí správně. Velký potenciál vidí právě na americkém trhu, kde jako firma nedávno získali první místo v soutěži North Texas Innovation Alliance.
„Naše aplikace je postavená na tom, že systém detekuje váš skeleton. Místo obdélníčku, který znázorňuje auto, vidíte člověka jako sadu klíčových bodů představujících hlavní klouby. Hýbe se podle toho, jak cvičíte,“ popisuje datová analytička VisionCraftu Petra Budíková.
V praxi to aktuálně vypadá tak, že fyzioterapeut klientovi ukáže, jak doma cvičit, z čehož však on často polovinu zapomene nebo cviky neprovádí dobře. Rehabilitace se tak protahuje, což bere kapacitu terapeutovi, který by mohl mezitím přijmout jiné klienty.
Foto Tomáš Škoda
Michal Procházka z VisionCraft
„S naším systémem terapeut natočí a uloží do aplikace, jak přesně cvičíte, jeden cvik po druhém a vy si pak mobil opřete doma o poličku, cvičíte podle uložených dat a aplikace vás upozorní na jakékoli odchylky. Chyby zobrazí červeně, správný cvik zeleně,“ popisuje Petra Budíková.
Výsledek cvičení v podobě pohybujícího se skeletonu pak vidí i terapeut, který podle toho může upravovat další plán.
Výhodou je, že se aplikace učí cviky na konkrétního pacienta. Systém je jednoduchý a ušetří práci i čas fyzioterapeutům a pro klienta je cvičení mnohem efektivnější, protože ho ihned upozorní na chyby.
Specialista pak dostane výstup v podobě statistických dat, ale v aplikaci uvidí třeba, co konkrétně klientovi nejde nebo jak často cvičil. Nemá však přístup k videozáznamu cvičení, vidí pouze pohybující se skeleton.
Využití může mít aplikace také u různých sportů nebo ve fitness či pro monitoring nemocných a starých lidí. S vývojem firmě pomáhá brněnský fyzioterapeut Lukáš Katzer.
Pro aplikaci vidí uplatnění právě ve Spojených státech, kde se chce VisionCraft spojit s velkými klinikami a získat od nich zpětnou vazbu a ideálně najít investora, který pomůže s rozvojem kapitálově. „Rádi bychom tam založili pobočku specializovanou na healthcare,“ svěřuje se Petra Budíková. Na prvním testování už je aplikace také v některých českých nemocnicích.
Firma má dnes obrat v řádu několika desítek milionů korun a pracuje v ní dvanáct lidí. O tom, že by ji prodali, zakladatelé neuvažují, i když zájem o její koupi už prý pár velkých hráčů na trhu mělo.
„Vybudovali jsme firmu z ničeho, vložili do ní vlastní peníze a myslíme, že má velký potenciál. Chceme ji dál rozvíjet, nápadů máme dost, ale pro zmiňovaný terapeutický nástroj se letos pokusíme získat investici ve Spojených státech od VC fondů,“ prozrazují majitelé.