Celkové daňové příjmy státu bez pojistného na sociální zabezpečení letos v pololetí stouply meziročně o čtyři procenta, tedy o 20 miliard korun, na 476,8 miliardy korun. Na dani z přidané hodnoty stát získal 205 miliard korun, meziročně o 17,1 miliardy korun více. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral 111,5 miliardy korun, meziročně o 37 miliard korun více. Vyplývá to z dat zveřejněných ministerstvem financí v rámci údajů o státním rozpočtu ke konci června.
Naopak v případě daně z příjmu fyzických osob stát v pololetí získal
meziročně o 22,3 miliardy korun méně, tedy 71,1 miliardy korun. MF k
tomu uvedlo, že výběr byl ovlivněn daňovými změnami od letošního roku,
zejména snížením základu daně o více než 25 procent a zvýšením slevy na
poplatníka. Inkaso také negativně ovlivnilo vyplácení kompenzačního
bonusu podnikatelům. Méně stát vybral i ze spotřebních daní.
Samotný státní rozpočet získal ke konci června na daňových příjmech
bez pojistného na sociální zabezpečení 322,6 miliardy korun, tedy o 690
milionů korun více. Schodek rozpočtu ke konci června stoupl na 265,1
miliardy korun, šlo o nejhorší červnový výsledek od vzniku ČR.
Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH,
daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich
výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na
kraje připadá nově letos 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z
celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z
příjmu fyzických osob. Do loňska to bylo u krajů 8,92 procenta a u obcí
23,58 procenta. Daň z nemovitosti je 100procentním příjmem obcí.
