Stát neví, co by koupil či dotoval. Přitom se potýká s velkým deficitem státního rozpočtu, hlavně strukturálním. Každým rokem se ve státním rozpočtu zmenšuje prostor mezi příjmy a mandatorními nebo „kvazimandatorními“ výdaji. Tím se logicky zmenšuje i prostor pro státní investice.
I to je důvod, proč dnes stát vytváří celkem obskurní programy, jako jsou dotace na firemní elektroauta či opravy domů po babičce, protože jen takto využije jednorázové peníze z unie či Modernizačního fondu.
A do této situace stát každý měsíc koupí něco, co nemusí, nikdo ho k tomu nenutí, a na co nemá. Plynové zásobníky pro stát nějaký smysl mají, velké trubky NET4GAS bohužel už menší, trubky GasNet už naprosto žádný. I nákup OKD je velmi sporný.
Za jeden z nejhorších nápadů považuji zestátnění výroby elektřiny. Negativa tohoto kroku jsem již mockrát popsal a stát si toho snad všiml. Nebo se alespoň zalekl obrovského objemu či rizik soudů a arbitráží. Zarážející je, že vláda takové nápady vůbec pouští do éteru a že autoři těchto nesmyslů se dostanou až na Úřad vlády.
Kupovat síť benzinových pump na počátku recese, na vrcholu cen průmyslových nemovitostí a na prahu většího nástupu elektroaut je vrcholná ukázka, že státní investice nemají žádnou strategii. Nezapadá to do žádné skládačky, nevidím v tom žádné synergie, a myslím, že stát na této investici nepochybně prodělá.
Minulá vláda nebyla o moc lepší. Také nic neprivatizovala, ale koupila bezcennou ČP Security a distribuci tiskovin v PSN. Obě kupované společnosti byly podle mě v době nákupu nejen bezcenné, ale pro kupujícího, Českou poštu, navíc zbytečné. Jejich byznys model je mrtvý či brzy mrtvý.
Vláda měla choutky zachraňovat Smartwings, kobercově dotovala laboratoře nebo soukromé dopravce. V tuto dobu je radost být podnikatelem, ale jen v oboru, kam opilý stát zbytečně pošle peníze.
Neexistuje žádný kontrolní orgán pro takové nákupy. Aktuální opozice ještě více podporuje národní socialismus, tedy státní podnikání, preferuje vyšší deficity před nižšími a také má ráda netransparentní obchody státu.
Otázkou tedy je, co přijde na řadu jako další? Zvýšíme už tak obrovský rozsah státních lesů? V rámci udržení vysoké mzdové inflace stát skoupí všechny problémové lisovny plastů či kuchyňská studia? Nebo by stát mohl skoupit všechny e-shopy, aby se takto lépe bránily nástupu giganta Allegro? Co skoupit zubařské ordinace, aby objem zubařské péče ještě více klesl?
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je při ochraně konkurenceschopnosti tradičně bezzubý a poslední dobou mi v této agendě přijde až zbytečný. Volný trh a štíhlý stát ze současných ministrů či poslanců nehájí vůbec nikdo a nikomu to nevadí.
