Mezinárodní právo se v posledních letech ocitá pod stále silnějším tlakem. Státy častěji upřednostňují vlastní suverenitu před dodržováním společných pravidel, přibývá konfliktů i ekonomických sporů a objevují se kroky, které ještě donedávna neměly obdoby.
Systém, jenž měl nastavovat jasné mantinely, tak stále častěji naráží na politickou realitu.
Rostislav Pekař, partner mezinárodní advokátní kanceláře Squire Patton Boggs, v rozhovoru vysvětluje, kde jsou dnes limity mezinárodního práva, proč jeho vymahatelnost závisí na vůli států a jaké dopady mají současné trendy na firmy i globální byznys.
Jakým největším výzvám dnes mezinárodní právo čelí?
V poslední době vidíme posun k většímu důrazu na suverénní rozhodování států, s nímž jde ruku v ruce klesající ochota nechat se mezinárodním právem omezovat.
To se projevuje nejen rostoucím porušováním mezinárodněprávních norem, ale i změnami mezinárodních smluv tak, aby státy méně omezovaly. Změny smluv jsou samozřejmě naprosto legitimní, přinášejí-li však rozvolňování mezinárodněprávních norem, význam mezinárodního práva tím klesá.
V posledních letech přibývá konfliktů i sporů mezi státy. Má mezinárodní právo dostatečné nástroje k jejich řešení, nebo je ve výsledku vždy závislé na politické vůli států?
Nástroje jako takové jsou dostatečné, ale jejich vymáhání závisí na politické vůli států. Architektura Rady bezpečnosti OSN navíc dlouhodobě vytváří stav, kdy je velmi obtížné postihnout agresi vedenou či podporovanou některým z jejích stálých členů, jako je například ruská agrese proti Ukrajině.
Který případ porušení mezinárodního práva z poslední doby vás osobně nejvíc překvapil nebo znepokojil?
Nejvíce mě znepokojila ruská novela soudního řádu pro obchodní spory, takzvaný lex Lugovoj, která se snaží zamezit jakýmkoli mezinárodním arbitrážím proti ruskému státu či ruským společnostem.
Tyto spory dává do výlučné pravomoci ruských soudů bez ohledu na existenci rozhodčích doložek a ruským soudům umožňuje vydávat předběžná opatření zakazující zahraničním osobám takové arbitráže vést. V případě jejich porušení mohou soudy uvalit drakonické pokuty jak zahraniční osobě, která arbitráž vede, tak právníkům, kteří se sporu účastní jako rozhodci či právní zástupci.
Hovoří se i o možnosti jejich trestního stíhání. Naštěstí příslušná rozhodnutí ruských soudů v Unii (a nepochybně i v dalších zemích) nejsou vykonatelná.
Rozhodčí tribunály se jimi neřídí, a naopak o pokuty navyšují náhradu škody, kterou ruské entity musejí uhradit. Tak bezostyšná snaha znemožnit mezinárodní arbitráž je však stejně zarážející a naprosto bezprecedentní.
Jak velkou roli dnes v mezinárodním právu hrají ekonomické nástroje, jako jsou sankce, cla nebo obchodní omezení? Jak typicky vypadají spory o cla a o jaké částky jde?
Ekonomické nástroje jsou dnes využívány nejvíce za celou dobu od pádu železné opony. Cla byla vždy, jen jsme si zvykli na jejich snižování a teď nás překvapil posun opačným směrem. Novinkou jsou velmi rozsáhlé sankce související s ruskou agresí proti Ukrajině.
První sankce byly uvaleny již po obsazení Krymu v roce 2014, další přišly po začátku války v únoru 2022 a od té doby se průběžně rozšiřují.
Spory o cla jsou nyní hlavně americká záležitost, která souvisí se zrušením některých dovozních cel zavedených po nástupu administrativy prezidenta Trumpa v roce 2025. Nejvyšší soud USA je 20. února prohlásil za protiústavní, protože byla vyhlášena na základě zákona, který jejich vyhlášení v dané situaci neumožňoval.
Odhaduje se, že Spojené státy budou muset dovozcům zaplatit cca 166 miliard dolarů na již vybraných clech a úrocích. Americká vláda připravuje speciální digitální platformu, na které bude možno o platbu žádat, protože obvyklé procesy nejsou dimenzovány na tak velký objem vratek.
Jaké nové typy sporů dnes přibývají před mezinárodními soudy nebo arbitrážemi? Je vidět nějaký jasný trend v tom, o co se státy nebo firmy nejčastěji přou?
U investičních sporů vidíme nárůst sporů týkajících se zabavení majetku ukrajinských a západních společností v Rusku a v okupované části Ukrajiny. Stejně tak se nově objevují arbitráže vedené společnostmi s ruským kapitálem, které napadají zmrazení svých aktiv v Evropské unii.
Tyto mediálně zajímavé spory jsou však v menšině, oborově byla v roce 2025 mezi novými spory jako obvykle nejvíce zastoupena těžba ropy, zemního plynu a dalších surovin (pětačtyřicet procent), následovalo stavebnictví (šestnáct procent). Regionálně byla nejvíce zastoupena subsaharská Afrika (dvacet čtyři procent), dále Latinská Amerika (dvacet procent) a východní Evropa a Střední Asie (devatenáct procent).
Které nové výzvy a méně viditelné sektory dnes ovlivňují podobu mezinárodního práva?
Mezinárodní právo se dnes více než jindy zabývá ekologií, využitím vodních zdrojů, ochranou přírody. V mnoha jiných nových odvětvích však mezi státy nepanuje shoda, známé jsou např. rozpory mezi Spojenými státy a Evropskou unií ohledně regulace technologických gigantů nebo umělé inteligence.
Proto specifická mezinárodněprávní regulace těchto oborů silně pokulhává, respektive zcela chybí.
Jak velký vliv mají dnes na podobu mezinárodního práva velké firmy a globální korporace, které působí napříč mnoha jurisdikcemi?
Tvorba mezinárodního práva je výlučnou doménou států. Velké firmy a nadnárodní korporace mohou jeho obsah ovlivňovat jen prostřednictvím států, obvykle svých domovských, které při sjednávání smluv pamatují na jejich zájmy.
Obecně lze říci, že minimálně v oblasti ochrany investic se státy v nově uzavíraných smlouvách snaží o opak, tedy o posílení pozice států. Takto postupují i některé země, které původně hájily spíše zájmy investorů, jako je většina západoevropských zemí či Kanada. V některých nových smlouvách tak postupují i Spojené státy.
Jakou roli dnes hrají mezinárodní soudy a tribunály – například při řešení válečných zločinů nebo sporů mezi státy?
Mezinárodní soudy stále hrají zásadní roli, protože ve svých rozsudcích a nálezech nejen řeší konkrétní spor, ale také dotvářejí mezinárodní právo. Mezinárodní trestní tribunály normálně fungují, stejně tak Mezinárodní soudní dvůr.
Je však třeba si uvědomit, že trestní tribunály se obvykle zřizují pro specifické konflikty, často až po jejich skončení.
Co z těchto trendů dnes nejvíc dopadá na české firmy nebo podnikatele, kteří působí v zahraničí?
České subjekty vyvážející do Spojených států byly a jsou zasaženy novou celní politikou, určitě by měly zvážit žádost o vrácení cel zaplacených před jejich zrušením.
Potíže způsobuje menší předvídatelnost vývoje mezinárodních vztahů a jeho ekonomických dopadů, jak to teď vidíme na důsledcích intervence v Íránu, která vedla k dramatickému růstu cen ropy i zemního plynu a hrozí dalším narušením letecké i námořní přepravy.
Když se podíváte na vývoj posledních let, kam podle vás mezinárodní právo směřuje?
Jsem optimistou a věřím, že trend nerespektování pravidel mezinárodního práva se zvrátí a role mezinárodního práva se bude opět zvyšovat.
