Vyhlásil obchodní válku celému světu, mluví o anexi Grónska, Panamského průplavu, Pásma Gazy či Kanady a za tři roky nevylučuje další prezidentskou kandidaturu, což je v rozporu s americkou ústavou. Donald Trump má za sebou prvních sto dní svého druhého funkčního období, v němž je výrazně radikálnější než před osmi lety. A také výrazně aktivnější.
Minimálně podle počtu exekutivních příkazů, kterých zatím stihl podepsat 139. Je to mnohonásobně více než kterýkoli z jeho předchůdců.
Záplava Trumpových nařízení, týkajících se všeho od bezpečnosti na hranicích přes zahajování (a pozastavování) obchodních válek až po tažení proti progresivistickým idejím všeho druhu, však naráží u amerických soudů.
Deník New York Times spočítal ke konci minulého týdne celkem 122 soudních rozhodnutí, která ruší či alespoň dočasně pozastavují platnost některých kroků Trumpovy administrativy.
Souboj Trumpova kabinetu s americkými soudy se naplno rozjel tři týdny po jeho návratu do Bílého domu.
Trumpův viceprezident J. D. Vance tehdy na síti X napsal, že „soudcům není dovoleno kontrolovat legitimní moc exekutivy“, čímž nastartoval plamennou právnickou debatu o jednom ze základních principů americké demokracie – dělbě moci na výkonnou, zákonodárnou a soudní.
Nejostřejší spory mezi soudy a Trumpovou administrativou provázejí zavádění opatření proti migraci. V posledních týdnech poutá pozornost zejména případ Kilmara Garcii, kterého USA neprávem deportovaly do vězení v domovském Salvadoru, odkud jako teenager utekl kvůli výhrůžkám od tamních gangů.
Imigrační soud v Baltimoru v roce 2019 udělil Garciovi ochranu před deportací, právě kvůli hrozbě pronásledování v Salvadoru, a také americké pracovní povolení. Současná administrativa Garciu deportovala bez možnosti kontaktovat právníka či se hájit před soudem.
Případ skončil až u Nejvyššího soudu, který americké vládě nařídil usnadnit Garciův návrat do USA. Ta však pro to nic nedělá a sám Trump opakovaně prohlásil, že Garcia se do Spojených států nikdy nevrátí.
U soudu narazila rovněž Trumpova snaha stopnout financování pro takzvaná azylová města (sanctuary cities) ochraňující imigranty. Nebo deportace podle obskurního zákona z roku 1798 (Aliens Enemies Act), který upírá cizincům základní lidská práva a v minulosti byl využit pouze třikrát, vždy během válečného stavu.
Střet Trumpova kabinetu se soudy kvůli imigrační politice minulý týden eskaloval zatčením soudkyně Hannah Dugan ze státu Wisconsin, a to kvůli podezření, že se pokusila zabránit zadržení migranta.
Trump a životní prostředí
- Vyvázal USA z Pařížské klimatické dohody.
- Podepsal řadu exekutivních případů zaměřených na rozšíření těžby a spalování uhlí.
- Podpořil těžbu ropy a zemního plynu, mimo jiné i na Aljašce, včetně arktické národní přírodní rezervace.
- Zrušil velkým průmyslovým podnikům povinnost zveřejňovat své emise skleníkových plynů.
Kvůli imigrační politice je Trump v konfliktu se soudy už od svého návratu do Bílého domu. Jednou z prvních věcí, kterou po nástupu do funkce udělal, bylo ukončení automatického udělování občanství dětem narozeným na území USA (birthright citizenship), které jim garantuje 14. dodatek americké ústavy.
V rozporu s ústavou Trump také zvažuje další kandidaturu na prezidenta. Koncem března potvrdil v rozhovoru se stanicí NBC, že o této možnosti „nežertuje“. Dodal, že prý „existují metody“, jak obejít 22. dodatek ústavy, podle nějž jsou dvě funkční období v Bílém domě maximem.
Na hraně ústavnosti je podle expertů i jednostranné osekávání financování nejrůznějších vládních programů či celých vládních agentur, které bývalo v gesci amerického Kongresu.
Trump nařídil zmrazit veškerou americkou zahraniční pomoc, zařízl podporu univerzitního výzkumu v hodnotě jedenácti miliard dolarů nebo desítky nejrůznějších podpůrných sociálních programů.
Nově vzniklé ministerstvo vládní efektivity DOGE pod vedením Trumpova věrného podporovatele Elona Muska propustilo desítky tisíc vládních úředníků a zahájilo nemilosrdnou čistku s cílem odstranit vše, co jakkoli souvisí s tématy diverzity, rovnosti a inkluze, známými pod zkratkou DEI.
Z vládních webů se mazala kvanta obsahu podle „závadných“ klíčových slov, mezi kterými se kromě termínů jako „LGBT“, „nebinární“ či „multikulturní“ objevila i slova „historicky“, „oběť“ nebo „žena“.
Na ministerstvu obrany to mělo poněkud kuriózní dopad, když se mezi obsahem určeným ke smazání ocitly všechny fotografie letadla, co shodilo atomovou bombu na Hirošimu (jmenovalo se Enola Gay).
Trump a média
- Vykázal z Bílého domu agenturu Associated Press, poté co odmítla nazývat Mexický záliv Americkým zálivem.
- Zažaloval pořad 60 minutes na stanici CBS za to, že údajně zeditoval předvolební rozhovor s Kamalou Harris k jejímu prospěchu. Žádá odškodné dvacet miliard dolarů.
- Omezil tradičním médiím přístup do Bílého domu a nahradil část z nich spřízněnými podcastery.
Ještě předtím se Trump zbavil nezávislých generálních inspektorů hlídajících korupci a všech úředníků ministerstva spravedlnosti, státních žalobců a FBI agentů, co ho kdy vyšetřovali.
Ať už šlo o jeho roli v pokusu o převrat ze šestého ledna 2021, snahu zvrátit volební prohru z roku 2020, přechovávání tajných dokumentů na záchodě v Mar-A-Lagu, finanční podvody při platbách pornoherečce Stormy Daniels, či vyšetřování jeho vazeb na Rusko z roku 2016.
Největší otřesy však Donald Trump zatím způsobil svou ekonomickou politikou. Tu totiž pocítil celý svět.
Už v předvolební kampani mnohokrát avizoval, že bude zavádět dovozní cla, kde to jen půjde. Začal nejbližšími sousedy Spojených států, kteří jsou zároveň mezi jejich největšími obchodními partnery. Na Kanadu a Mexiko uvalil 25procentní clo, načež je na měsíc odložil a poté zavedl znovu s řadou výjimek.
Zavedl také dodatečná cla na Čínu, vyhrožoval 25procentním clem na veškerý dovoz z Evropské unie a stejné clo zavedl na veškerý dovoz oceli a hliníku. To vše ale byla pouze předehra pro „den osvobození“.
Druhého dubna si Trump stoupl před novináře s obří tabulkou a vyhlásil obchodní válku celému světu. Balík takzvaných recipročních cel na desítky zemí spočítaných pochybným vzorečkem a uvalených i na ostrovy, kde nikdo nežije, vyvolal na trhu extrémní turbulence.
Foto Profimedia
Akcie se propadly natolik, že během dvou dnů se z amerických burz „vypařilo“ přibližně 6,6 bilionu dolarů. To je největší dvoudenní propad v historii, o polovinu prudší než to, co se dělo při prvotním úderu pandemie covidu.
Společně s akciemi se propadly i ceny amerických dluhopisů a kurz dolaru, které tentokrát jako tradiční „bezpečný přístav“ nezafungovaly.
Po zhruba týdnu zařadil Trump zpátečku a všechna reciproční cla na tři měsíce pozastavil. Téměř všechna, cla na Čínu ponechal v platnosti a ještě k nim přihodil další.
Následovala eskalace, během níž si dvě největší světové ekonomiky na sebe uvalily cla přes sto procent. A jejich vzájemný obchod zamrzl. Světová obchodní organizace kvůli tomu odhaduje, že celkový objem mezinárodního obchodu letos klesne o 0,2 procenta. Což nezní jako moc, ale její předchozí prognóza počítala s tříprocentním růstem.
Mimořádně turbulentní je i Trumpova zahraniční politika, kde však ty nejdrastičtější kroky zatím zůstávají pouze v rétorické rovině.
Donald Trump otevřeně mluví o své ambici získat pro Spojené státy Grónsko a nevylučuje v tomto ohledu ani použití vojenské síly. Opakovaně prohlásil, že Kanada by se měla stát 51. americkým státem.
Chtěl by také anektovat Panamský průplav. Nedávno vznesl rovněž požadavek, že by americké vojenské i civilní lodě měly zdarma proplouvat i dalším klíčovým světovým průplavem v Suezu.
Foto The White House / Wikimedia Commons (Public domain)
Ještě v únoru Trump šokoval svět svým prohlášením, že USA by mohly převzít Pásmo Gazy, vybudovat z něj „blízkovýchodní riviéru“ a Palestince vysídlit do Egypta a Jordánska.
V rétorické rovině zatím zůstává i Trumpem avizovaný mír na Ukrajině „do 24 hodin“. Americká administrativa tlačí Ukrajinu do územních ústupků Rusku, v březnu jí pozastavila veškerou nedoručenou vojenskou pomoc a na chvíli s ní přestala sdílet i zpravodajské informace, které jsou pro ukrajinskou armádu mimořádně důležité.
Krátce předtím se Trump na schůzce v Bílém domě před zraky celého světa mimořádně ostře pohádal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Dvojice se opět setkala tváří v tvář na nedávném pohřbu papeže Františka, přičemž tentokrát si obě strany vzájemný dialog pochvalovaly.
Donald Trump dokázal přepsat historii už během svého prvního funkčního období, když se stal první americkou hlavou státu, která čelila hned dvěma ústavním žalobám.
Posléze se stal i prvním kriminálně stíhaným a odsouzeným prezidentem USA. S tím, jak má zatím nakročeno do svého druhého mandátu, ještě nevyzpytatelný politik nepochybně řady historických prvenství dosáhne.
