Saúdský korunní princ Mohamed bin Salmán má velmi ambiciózní ekonomicko-společenský plán, podle kterého se má jeho království do čtyř let obejít bez ropy. „Už nedovolíme, aby naše země byla obětí toho, jak s cenami ropy zacházejí vnější trhy,“ burcoval. „Vypěstovali jsme si na ní závislost a té se teď musíme zbavit.“ Odvážných vizí má ale princ ještě víc – třeba tu, že chce svou zemi mnohem více otevřít turistům a setřást z ní nálepku nečitelnosti v mezinárodní politice.
Velmi emotivně bin Salmán zněl, když přesvědčoval svůj lid, že Saúdská Arábie, po více než sedm desetiletí nejvýznamnější a největší hráč na poli ropy, potřebuje změnu. Bin Salmán z ní chce udělat finanční centrum a ráj investic, píše server Quartz. „Musíme si uvědomit, že jenom ropa nás nezachrání,“ hlásal. „Zřizujeme teď například Veřejný investiční fond, který bude pod kontrolou státu, ale jinak bude zcela v rukou lidí.“
K čemu bude fond sloužit? Princ hodlá pět procent Saudi Armaco, největší saúdskoarabské státní ropné společnosti, zdroje téměř veškerého domácího bohatství, nabídnout k prodeji ve formě akcií. Nejednomu mezinárodnímu investorovi tím udělal vrásky, když navíc dodal, že tajnůstkářské účetnictví Armaca chce zprůhlednit tím, že otevře světu jeho účetní knihy.
Čtěte také: Proč doopravdy Saúdská Arábie odmítá přibrzdit těžbu ropy
„Jestli se nám do roku 2020 podaří zastavit naši závislost na ropě, můžeme bez ní přežít,“ prohlásil odhodlaně princ Mohamed. Turbulentní změny by podle něj měly začít už příští rok, ale bude záležet i na tom, jak rychle země dokáže splnit průmyslové závazky, které má v současnosti dohodnuty se svými partnery.
Populární „MbS“, jak se synovi krále Salmána přezdívá, svými slovy vzbudil rozruch i v králově poradním sboru. Ten je z většiny tvořen ultrakonzervativními členy duchovenstva, jimž se ani trochu nelíbí, že princ mluví o dobrovolném ukrajování největšího národního klenotu a chlouby, byť odborníci zvenčí se vesměs shodují, že jde o promyšlený tah. „Je to sice z hlediska vnitrostátní politiky velmi kontroverzní, ale například omezení rozmařilých vládních investic a zavedení daně z přidané hodnoty může významně pomoci veřejnému sektoru,“ soudí Paul Sankey, analytik Wolfe Research.
Zdá se tak, že se postupně ukazuje bin Salmánova snaha postavit se vůči ortodoxnímu kléru do aktivnější opozice, což už koneckonců naznačil před několika měsíci, kdy v projevu upozorňoval na nutnost domácích změn v oblastech lidských práv, zejména práv žen, aby se stát eticky přiblížil západu a přestal být v jeho očích doktrinářskou petrolejovou monarchií. Tyto prognózy potvrzuje také jeho nový twitterový účet a nezvykle dlouhé a otevřené rozhovory, jež saúdskoarabský dědic trůnu poskytl americkým médiím.
Přiznává v nich mimo jiné, že ekonomika země se dostává do spirály kvůli celosvětovým poklesům cen ropy, ale je přesvědčen, že nová politika pomůže ke změnám: „Jsme daleko od toho, abychom mohli současnou situaci nazývat krizí. Naše ekonomika je na tom dobře. Přesto musíme reagovat na aktuální vývoj.“ Na tom ostatně postavil svůj plán „Saudi Vision 2030″, který už byl vládou schválen a jímž se částečně distancoval od represivní náboženské politiky svého otce.
Čtěte také: 9 nejkrásnějších benzinek světa. Patří mezi ně i jedna, kterou navrhovali Češi
Ať je touha po novém směru, který bin Salmán svými výroky naznačuje, sebesilnější, nepředpokládají odborníci, že by se v blízké době tvář saúdskoarabské ekonomiky nějak dramaticky změnila. Princ totiž přece jenom nechce dělat příliš radikálních změn najednou a má patrně v plánu je rozložit do budoucích dekád. „Panuje spíš shoda, že peníze z exportu ropy (2 biliony dolarů ročně), které má země k dispozici, budou použity k výrazné diverzifikaci domácích investic,“ tvrdí Sankey.
To nejdůležitější, co můžeme z princova posledního chování vypozorovat, je tak asi fakt, že i když ještě není králem, jako král už vystupuje – a co je nejdůležitější, s veškerým požehnáním svého otce. Svědčí o tom historka ze začátku dubna, kdy se Saúdská Arábie účastnila ropné konference v Dauhá, na níž se měly podle očekávání domluvit vyšší ceny ropy. Delegaci vedl osmdesátiletý veterán Ali Naimi, magnát, který špičkově řídil ropnou politiku země už v dobách, kdy malý princ Mohamed nastupoval do mateřské školky. Teď, ve svých jednatřiceti, zavolal Naimimu na konferenci ve tři hodiny ráno, aby dohodu zrušil. A on poslechl.
MbS ještě není nejmocnějším mužem země u Perského zálivu, ale vše nasvědčuje tomu, že se jím jednou stane. Jeho slova by měl proto svět (a nejen ten západní) začít brát vážně.
