Německá Spolková rada, která zastupuje zájmy šestnácti spolkových zemí, v pátek schválila obsáhlý finanční balík, jenž má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Opatření navržená stranami pravděpodobné příští vlády už v úterý schválili i poslanci volené parlamentní komory, Spolkového sněmu.
Právní úpravu měnící ústavu, která vyžadovala v obou komorách nejméně dvoutřetinový souhlas, už musí podepsat jen prezident Frank-Walter Steinmeier. To se považuje spíše za formalitu.
Konzervativní unie CDU/CSU pravděpodobného příštího kancléře Friedricha Merze po vyhraných únorových volbách jedná se sociální demokracií (SPD) o vytvoření koaliční vlády.
V úvodních rozhovorech se strany dohodly mimo jiné na reformě takzvané dluhové brzdy, tedy ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země, a to s cílem umožnit půjčky na obranné výdaje.
Podle Merze musí Německo tváří v tvář ruské agresi na východě a slábnoucímu spojenectví s USA na západě výrazně zvýšit svou obranyschopnost. Konzervativci a sociální demokraté se shodli také na vytvoření zvláštního investičního fondu o objemu pěti set miliard eur, asi 12,5 bilionu korun.
Reforma dluhové brzdy i zřízení zvláštního fondu vyžadovalo schválení dvoutřetinovou většinou, protože se kvůli nim musí změnit ústava. V úterý obě opatření schválili na mimořádné schůzi poslanci Spolkového sněmu, ovšem ve složení, které vzešlo z voleb v roce 2021.
V novém složení by bylo schvalování výrazně obtížnější, protože strany z okrajů politického spektra – Alternativa pro Německo (AfD) napravo a Levice nalevo – budou mít více než třetinu hlasů. Balík nakonec podpořilo 513 poslanců, proti jich bylo 207. Ke schválení bylo třeba 489 hlasů.
CDU/CSU a SPD si musely ve Spolkovém sněmu zajistit podporu strany Zelených, která při složitých jednáních dosáhla několika ústupků. Vymohla si přesunutí sto miliard eur do fondu na boj s klimatickými změnami a na ekologickou transformaci hospodářství.
Dosáhla také toho, že z dluhové brzdy budou výslovně vyjmuty kromě obranných výdajů i výdaje na civilní ochranu, kybernetickou bezpečnost, tajné služby a také na „podporu států napadených v rozporu s mezinárodním právem“, což je jasný odkaz na Ukrajinu.
Dluhová brzda se bude týkat napříště výdajů do jednoho procenta hrubého domácího produktu – v současnosti tedy asi do 44 miliard eur (1,1 bilionu korun). Vše nad tuto hranici bude možné financovat z půjček.
Ze zvláštního fondu, do něhož si vláda peníze vypůjčí na trzích, se mají v příštích dvanácti letech financovat investice do opravy silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale i škol.
Jedním z cílů je pomocí fondu nastartovat německé hospodářství, které je největší v Evropě a v loňském roce zaznamenalo podruhé v řadě pokles. Nový růst německé ekonomiky by podpořil i české hospodářství.
Spolková rada, která balík schválila, má celkem 69 členů nominovaných vládami jednotlivých spolkových zemí.
Hlasy zemských vlád, na nichž se podílejí jen zástupci CDU, SPD a Zelených, by ke schválení dvoutřetinovou většinou nestačily. Mají jen jednačtyřicet z potřebných 46 hlasů. Dluhový balík nakonec ale podpořilo třiapadesát zástupců a hlasovalo pro něj dvanáct spolkových zemí, čtyři se zdržely.
Spolkové země z balíku budou výrazně profitovat. Dostanou mimo jiné sto z pěti set miliard eur ve zvláštním fondu. Do budoucna si budou moci rovněž brát půjčky do 0,35 procenta HDP. Dosud si je země brát nesměly.
Po schválení v obou komorách parlamentu nyní prověří normy prezident Steinmeier. Zkoumat musí, zda byly přijaty v souladu s ústavou. Podle očekávání je podepíše příští týden. Zkoumání by mu mohla ulehčit skutečnost, že ústavní soud v uplynulých dnech odmítl řadu stížností na způsob, jakým byl balík schvalován. Platit začnou ústavní změny zveřejněním v úředním věstníku.
Schválením balíku podmínil končící kancléř Olaf Scholz uvolnění další vojenské pomoci Ukrajině ve výši tří miliard eur. Hlasovat by o ní měli členové rozpočtového výboru Spolkového sněmu ještě dnes odpoledne.
