České firmy zaostávají v porovnání se zahraničím ve využívání umělé inteligence. Zatímco celosvětově tři čtvrtiny firem na ni sázejí jako na prostředek ke zvýšení produktivity, v Česku je to jen třicet devět procent.

Ke kybernetické obraně chce AI v tuzemsku v příštích dvanácti měsících využít 29 procent podniků, ve světě 69 procent. Vyplývá to z průzkumu Digital Trust Insights Survey poradenské firmy PwC mezi téměř 4 tisíci manažery v 70 státech.

„Na druhou stranu ve světě polovina respondentů věří, že umělá inteligence může způsobit katastrofický kyberútok. V České republice je to pouze třetina respondentů. Obecně platí, že české firmy jsou zatím u využívání umělé inteligence opatrnější a všechny výhody i nevýhody zvažují pečlivěji,“ uvedl partner PwC pro kybernetickou bezpečnost Petr Špiřík.

Průzkumy podle předsedy České asociace umělé inteligence Lukáše Benzla ukazují, že nějakým způsobem AI využívá přibližně čtyřicet procent tuzemských firem a dalších třicet pět procent to plánuje. Může však jít i o individuální využití mimo oficiální firemní procesy.

„Letošek ale může všemi statistikami zahýbat. Mezi nejpopulárnější patří nástroje generativní AI, tedy ChatGPT a Midjourney. Zároveň pro tyto nástroje existuje největší množství školení a konzultantů, třebaže v byznysovém prostředí by dávalo smysl věnovat pozornost i dalším nástrojům,“ podotkl Benzl.

Například společnost Creative Dock, vytvářející digitální produkty nebo služby firmám na zakázku, podle ředitele pro oblast velkých dat a AI Adama Hanky momentálně využívá všechny nástroje umělé inteligence, které jsou pro ni relevantní.

„Umělou inteligenci v rámci firemních procesů nejen využíváme, ale i vytváříme a dotváříme, využíváme vše od ChatGPT nebo jiných LLM modelů přes Copilot, obrazové generativní modely až po vlastní proprietární nástroje, které jsme si nad AI postavili. V Česku jsme v tak rozšířeném využití AI spíše v menšině. Mnoho firem se zároveň začalo více soustředit na vzdělávání zaměstnanců v oblasti využívání nových nástrojů i kyberbezpečnosti. Momentálně se teprve dostáváme do fáze, kdy vznikají první skutečně využitelné nástroje AI,“ dodal Hanka.

Zatímco v případě zavádění digitalizace a automatizace bývají nejčastější překážkou vysoké náklady, u umělé inteligence a jejího využití v průmyslu je to podle odborníků spíše složitě uchopitelná legislativa, která je v řadě případů přísnější než například v USA.

Tuzemské podniky jsou proto i z tohoto důvodu v implementací AI opatrnější. Obtížnou orientaci v právních předpisech při zavádění umělé inteligence potvrzuje i letošní analýza českého průmyslu, kde ji jako překážku uvedly tři čtvrtiny dotazovaných průmyslových firem.