Obrat jim nadále roste, loňských 1,2 miliardy korun překonali už v srpnu. Ani tím však největší česká kryptoměnová směnárna vedená Martinem Stránským zatím nedokázala prolomit vrata pražské burzy.
„Jsme v patové situaci,“ říká Stránský. Firma Bit.plus, dříve známá jako BitStock.com, proto zvažuje i prodej soukromému investorovi. Důvod je jasný – získat deset milionů eur, za které Stránský plánuje do holdingu WBTCB přidat kampeličku.
„Chci zabezpečit budoucnost společnosti a největším problémem nás bitcoinových firem je svět bankovnictví,“ vysvětluje pro Forbes. „Je hodně bank, které nám daly bez udání důvodu výpověď, to ohrožuje celou společnost. A nenapadlo mě nic lepšího než si pořídit menší finanční ústav a v téměř důchodovém věku se stát bankéřem,“ dodává s úsměvem.
Stránský má do penze stále daleko, věkem i mentálně. Jako úspěšný investor si k padesátinám svými slovy místo ferrari nadělil novou společnost – to bylo v roce 2014. Vsadil na budoucnost bitcoinu, nyní má po Česku čtyřicet bitcoinmatů (bankomatů na tuto kryptoměnu) a další čtyři stovky obchodních míst mu zajišťuje spolupráce se sítí Geco.
„Měli jsme špičkový loňský rok, směnili jsme za 1,2 miliardy korun. Letos jsme už teď, v půlce srpna, na více než 1,3 miliardy,“ bilancuje.
„Firma je sedmileté děcko, co už chodí do školy a nechci ho opustit kvůli tomu, že se někdo někde rozhodl, že bitcoin je ošklivá věc. Jediná obrana je zkusit vstoupit do toho světa s tím, že Martin Stránský jako minibankéř nedá Martinu Stránskému jako směnárníkovi s bitcoinem výpověď z vedení účtu,“ dodává.
Rok 2021 je pro něj obecně plný změn. První byla vynucená: zavedená značka BitStock.com se změnila na Bit.plus. „To je můj fuck up, s Angličany jsme prohráli doménu. Udělal jsem chybu, nezajistili jsme si evropskou registraci,“ říká.
Proto přišel rebranding. A jak to tak chodívá, i špatné může být k něčemu dobré: „Dodali jsme příběh tím, že jsme spustili i Gold.plus, provozujeme na Novém Smíchově automat na zlato.“
Další změnou má být akvizice kampeličky. K potřebné sumě 250 milionů korun plánoval Stránský dojít přes prodej akcií, ještě na jaře cílil na říjnový termín. Jenže narazil. Žádná z poradenských společností zatím jeho firmu na burzu neuvedla.
„Jedni řekli, že bychom nikdy neprošli přes jejich kontrolní výbor, neboť obchodujeme s bitcoinem. Další zase, že je to strašně komplikované pro retail, co by nás měl kupovat, že by nebyli schopní vysvětlit, co děláme,“ říká Stránský.
„Nevím, jak to dopadne. A když to nedopadne, posílal jsem teď přes jednoho kolegu prezentaci na prodej části společnosti, protože letěl do Řecka, kam zase mířil investor z Dubaje. Líbilo se jim to, uvidíme.“
Martin Stránský
Martin Stránský
Vlastní finanční ústav považuje momentálně za pojistku na ochranu svého byznysu. Před soukromým investorem ovšem dával přednost burze.
„Jsem příliš velký solitér. Kdyby do mě nainvestovalo tři sta lidí a bylo zasedání valné hromady, jsem schopen to odprezentovat a přesvědčit je, že to, co děláme, má smysl,“ věří. „Navíc mi cesta veřejného prodeje přijde hodně čistá. A když chcete kupovat finanční ústav, musíte původ majetku prokázat opravdu křišťálově.“
Ke kampeličce chybí oněch čtvrt miliardy korun. Na takové ceně je už domluvený s potenciálním prodejcem, byť loni nevyšla snaha koupit Československé úvěrní družstvo. „Založit novou kampeličku nemá význam. I kdyby to u ČNB prošlo, potrvá to roky, to mi nic neřeší. Já ji potřebuji rychle. U bitcoinu je už zítra pozdě,“ říká.
Plánuje totiž další expanzi. Rostoucí objem obchodů podle něj jasně ukazuje na potenciál kryptoměn, v jeho případě už nejen bitcoinu.
Bit.plus totiž chystá novinku. „V září nebo v říjnu přidáme ethereum,“ uvedl Stránský. „A uvažujeme, jestli budeme věřit i nějakým stablecoinům. Tady můžeme narůst.“
Situaci přirovnává k e-mailům v roce 1992, tehdy je technologický nadšenec Stránský posílal jen sám sobě. Co je z elektronické pošty dnes, netřeba dodávat.
„O segment kryptoměn může být v budoucnu ještě mnohem větší zájem,“ věří Stránský. „Přidáme další měny, jako teď ethereum. A další téměř nekonečnou možností je dostat se do zahraničí, děláme prezentace jedné anglické bance se dvěma miliony klientů ohledně spoření do zlata. I kdyby proběhlo dvě stě obchodů denně, což je desetina promile ze dvou milionů, je to hodně.“
Se zlatem se pojí jeho další velký koncept roku 2021. Po bitcoinmatech má Stránský bankomat na zlato, zatím jeden v OC Nový Smíchov a dalších pět putuje aktuálně do Česka z Číny.
Princip je pozoruhodný a jednoduchý zároveň. V aplikaci – za jedničky a nuly, jak říká Stránský – si koupíte určité množství zlata. To lze kdykoli nejen směnit za peníze, ale také si ho po nákupu fyzicky vyzvednout právě pomocí automatu.
„Říkal jsem si, s čím přijít, kdyby náhodou někdo bitcoin natvrdo vypnul a dal mimo zákon,“ vysvětluje.
„Nejlíp mi vyšlo fyzické zlato. Navíc je to dobré pro lidi, kteří u nás mají nainvestováno v bitcoinech, ale výkyv hodnoty už je na ně moc velký. Dali do nich sto tisíc korun, dnes mají třeba deset milionů – jenže při volatilitě bitcoinu to může být jednou třináct milionů a podruhé sedm milionů. Když už se bojí, že to je moc, koupí si třeba tři čtvrtě kila zlata.“
Další rozvoj se bude odvíjet od toho, jak Stránskému vyjde „akce kampelička“. K padesátinám firmu založil, vizi už má i pro další kulatiny.
„Hlavně se totiž v šedesáti nechci podívat nazpět a říkat si: Proč jsem tenkrát něco neudělal?“ popisuje. „Maximálně se snažím ochránit byznys a nic jiného než koupit si finanční ústav mě nenapadlo. Netrápím se třetí stranou, kterou neumím ovlivnit – pokud zasáhne legislativa či vyšší moc, prostě zaklapnu desky a řeknu si: Víc jsem udělat neuměl.“
Anebo bude všechno ještě jinak. Vzhledem k bleskovém vývoji kryptoměn a jejich vnímání Stránský pořád sní o tom, že budou o propojení klasického internetového bankovnictví s kryptoměnami stát i největší české banky.
Třeba už v blízké budoucnosti. „A třeba mi pak odpadne potřeba mít vlastní finanční ústav,“ usměje se. Pokud ne, je připraven jednat s investory tak rychle, jak jen to půjde: „Čtvrt miliardy není málo peněz, zároveň historicky z našich vlastních akvizic, ať už jsem kupoval, nebo prodával, razím heslo: Čím dříve, tím lépe. Tvrdím, že co se vleče, uteče.“
