Středoafrická republika se do našich médií dostane obyčejně jen díky svému napojení na Rusko. Ještě před rokem tomu ale bylo trochu jinak. Země totiž loni v dubnu přijala zákon, který z bitcoinu a vybraných kryptoměn udělal zákonné platidlo.
Po Salvadoru byla druhá na světě. Jenže trvalo přesně rok a země ze svého záměru couvla. Na sklonku letošního dubna tamní parlament „bitcoinový“ zákon z dubna 2022 změnil a obrousil mu hrany.
Původní zákon uváděl, že prodejci jsou povinni přijímat kryptoměny jako formu platby, v novém se pak uvádí: „Všechny hospodářské subjekty mohou přijímat kryptoměny jako formu platby.“ Novela také ruší možnost platit v kryptoměnách daně a vyvazuje vládu z povinnosti zaručit směnitelnost kryptoměny za CFA frank.
Proti původnímu zákonu se silně stavěli hlavní partneři Středoafrické republiky v Hospodářském a měnovém společenství Střední Afriky a také Banka států střední Afriky – centrální banka regionu sdružující šest afrických států. Proti byl dokonce Mezinárodní měnový fond.
Byl experiment, o kterém se spekulovalo, že má pomoci Rusku obcházet válečné sankce, od začátku odsouzen k nezdaru? A znamená to pro bitcoin něco ve světovém kontextu?
Začněme možná technickou stránkou věci. Pokud byla a částečně stále je jednou z potíží bitcoinové adopce v Salvadoru nedostačující technologická infrastruktura, pak o Středoafrické republice to platí desetinásob. Máme totiž co do činění s jednou z nejchudších zemí světa – před čtyřmi lety se v globálním indexu lidského rozvoje umístila na předposledním místě.
Přístup k internetu, což je jedna ze základních podmínek používání kryptoměn, zde má zhruba deset procent obyvatel. A problém sahá hlouběji, protože nejde jen o internet: obyvatel, kteří mají stálý přístup k elektřině, není v zemi o mnoho více – jen zhruba patnáct procent.
Bitcoin a další kryptoměny jako zákonné platidlo nebyly ve Středoafrické republice asi nikdy určeny pro běžné občany, ale spíše pro mezinárodní vyrovnávání. Od začátku panovalo podezření, že země chce využít kryptoměny k obcházení sankcí, ať již těch vlastních, nebo ruských.
Přijetí bitcoinu jako zákonného platidla mělo do země přitáhnout investory, jenže to se také nenaplnilo. Znamená to tedy, že bitcoin selhává na celém kontinentu?
Nic není dále pravdě. Důkaz mohou poskytnout třeba Jihoafrická republika nebo Nigérie. Obě země mají jednu z nejrychlejších adopcí bitcoinu na světě – podle serveru Statista patří do první světové desítky, co se penetrace bitcoinu mezi obyvatelstvem týče.
Na naše poměry extrémní míra inflace, rostoucí počet mladých, technicky zdatných jednotlivců, ale i africké podniky přijímající kryptoměny jako platební metodu mají za následek synergický efekt: miliony uživatelů na kontinentu zcela běžně drží, nakupují a prodávají digitální aktiva.
Vše se přitom odehrává na dobrovolné bázi a nikdo z nich k tomu nepotřebuje, aby mu stát počínání posvětil snahou dělat z kryptoaktiv zákonné platidlo…
