Největší ostrov na světě není jen obří masou ledu. Díky své strategické poloze, přírodním zdrojům a rostoucímu ekonomickému potenciálu je zajímavým cílem pro investory, podnikatele a politiky. Láká i budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který by ho rád připojil k USA. Proč mají globální mocnosti o Grónsko takový zájem?
Geograficky patří k Severní Americe. Již více než tisíciletí je však pevně spjato s evropskými dějinami, především prostřednictvím mocenských vlivů Norska a Dánska. V současnosti je země o rozloze více než dva miliony kilometrů čtverečních a téměř 57 tisících obyvatelích autonomním územím Dánského království.
Díky jeho strategické poloze je o Grónsko zájem. Například Čína v minulosti vyjádřila přání umístit na jeho území své letiště.
Svůj opakovaný zájem o ostrov projevují i Spojené státy prostřednictvím Donalda Trumpa. Když během svého prvního prezidentského mandátu v srpnu roku 2019 vyslovil myšlenku, že by USA mohly Grónsko koupit, dánská premiérka Mette Frederiksen reagovala ostrým prohlášením, že „Grónsko není na prodej“.
Své kontroverzní výroky nastupující prezident oživil v úterý, když řekl, že USA potřebují pro „ekonomickou bezpečnost“ jak Grónsko, tak Panamský průplav, přičemž vlastnictví Grónska nazval „naprostou nezbytností pro potřeby národní bezpečnosti a celosvětové svobody“. V Grónsku toho dne přistál i jeho syn Donald Trump junior, který zde prý byl na soukromé jednodenní návštěvě.
Grónský premiér Múte Bourup Egede ještě ten den ostře reagoval. „Dovolte mi to zopakovat – Grónsko patří obyvatelům Grónska. Naše budoucnost a boj za nezávislost jsou naše věc,“ uvedl politik na svém Facebooku.
Zde je sedm klíčových faktů o Grónsku, které byste měli znát:
1. Výhodná geografická poloha
Majestátní země ledu a ohromujících horizontů se nachází na křižovatce severního Atlantiku a Arktidy, což z ní činí strategický pilíř mezinárodních obchodních cest a vojenských zájmů. Na grónském území se nalézá americká vojenská základna Thule, která slouží nejen jako klíčový bod obrany, ale také jako technologický maják pro sledování satelitů.
Tento arktický klenot se však stává i dějištěm geopolitických ambicí. V minulosti zde například Čína projevila zájem o výstavbu letišť. Nyní Donald Trump hovoří o vlastnictví Grónska jako o životně důležitém cíli pro bezpečnost USA.
2. Přírodní zdroje
Pod povrchem Grónska se skrývá poklad nevyčíslitelné hodnoty. Je nalezištěm 25 z celkových 34 nerostů, které Evropská unie zařadila na svůj oficiální seznam kritických surovin (CRM).
To podtrhuje jeho strategický význam v globálním těžebním průmyslu. Bohatství železné rudy, zlata, uranu a vzácných zemin má klíčovou roli v pohánění moderních technologií. Od elektromobilů až po větrné turbíny.
Těžba těchto surovin však čelí drsnému arktickému klimatu a citlivému ekosystému ostrovní země. Některé projekty byly v minulosti pozastaveny kvůli obavám z ekologických dopadů.
Rostoucí globální poptávka po vzácných zeminách však opět obrací zrak světa k tomuto ledovému gigantovi. Mnozí si totiž slibují, že jeho podzemní bohatství může změnit budoucnost technologického pokroku.
Foto Profimedia
Nejen úchvatná příroda, Grónsko je také zdrojem řady klíčových nerostných surovin.
3. Ropa a plyn
I grónské vody skrývají neuvěřitelné přírodní bohatství. Podle serveru Obnovitelně.cz se v arktické oblasti nacházejí značné zásoby ropy a zemního plynu. Uvádí, že podle výzkumu Americké geologické společnosti leží na území Grónska zhruba 17,5 miliardy neobjevených barelů ropy a 148 bilionů kubických stop zemního plynu.
Těžba těchto surovin v arktických podmínkách je spojena s astronomickými náklady, které mnohé společnosti odrazují. Roste zde také tlak na udržitelnost a obavy z klimatických změn, což vede k odklonu od ambiciózních projektů v této oblasti.
Grónsko je tak nejen místem nevyčerpatelných přírodních zdrojů, ale i symbolem složitého balancování mezi ekonomickými zájmy a ekologickými tendencemi.
4. Turistický průmysl
Grónsko se stalo vyhledávanou destinací pro náročné turisty, kteří touží po jedinečných a nezapomenutelných zážitcích. Mezi oblíbené aktivity patří plavby mezi majestátními ledovci, pozorování polární záře nebo návštěvy autentických inuitských vesnic.
Cena za týdenní pobyt se obvykle pohybuje kolem sta tisíc korun, což láká především movité cestovatele. Růst turistického ruchu však přináší i nové podněty, zejména v oblasti ochrany citlivého přírodního prostředí a potřeby modernizace infrastruktury, která by zvládla rostoucí nápor návštěvníků.
5. Životní náklady
Život v Grónsku je mimořádně nákladný. Kvůli geografické izolaci a složité dopravní síti jsou ceny základních komodit, jako jsou potraviny, paliva a další zboží, výrazně vyšší než v evropských zemích.
Například cena litru mléka může dosáhnout až k osmdesáti korunám. Tento fakt představuje značné výzvy pro místní podnikatele, ale zároveň otevírá prostor pro inovativní řešení v oblasti dopravy a zásobování.
Donald Trump junior v Grónsku. Foto Profimedia
Donald Trump junior během úterní návštěvy Grónska
6. Soběstačnost
Grónsko je samosprávnou oblastí Dánského království, přičemž jeho politické vedení se dlouhodobě snaží dosáhnout plné suverenity. Je však nezbytné posílit místní ekonomiku, která je dosud značně závislá na finanční podpoře z Dánska.
Příliv zahraničních investic do klíčových oblastí, jako jsou těžební průmysl, cestovní ruch a obnovitelné energetické zdroje, by mohl být zásadní pro dosažení potřebné hospodářské nezávislosti.
7. Dánské dotace
Dánsko každoročně poskytuje Grónsku peníze na financování veřejných výdajů, jako jsou zdravotní péče a vzdělávací systém. Je tedy nejasné, jak by Grónsko dokázalo zajistit své fungování bez této finanční pomoci. Díky svému politickému propojení s Dánskem navíc může ostrov čerpat i dotace z Evropské unie a jeho obyvatelé jsou unijními občany.
Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen koncem minulého roku oznámil plány na zlepšení obrany Grónska jen pár hodin poté, co Donald Trump zopakoval, že by Spojené státy rády Grónsko koupily. Uvedl, že balík bude činit minimálně jeden a půl miliardy dolarů.
