Maďarsko vkročilo do nové historické éry. V nedělních parlamentních volbách totiž drtivě zvítězila opoziční strana Tisza vedená europoslancem Péterem Magyarem, která v klíčovém hlasování, jehož se zúčastnil rekordní počet voličů, získala 138 ze 199 mandátů. To jí stačí na ústavní většinu.
Zcela určitě tak ukončila dlouhých šestnáct let trvající vládu Viktora Orbána, pod jehož vedením se středoevropská země stala nejproblémovějším členem Evropské unie, zejména kvůli porušování principů právního státu (kritici dlouhodobě obviňují Orbánův režim z porušování nezávislosti justice, potlačování svobody médií a z nedostatečného boje proti korupci – pozn. red.), za což ji Evropská komise potrestala zmrazením více než 20 miliard eur (zhruba půl bilionu korun) z unijních fondů.
Stejně tak si Orbánova vláda na Západě nevytvořila mnoho přátel ani tím, že opakovaně blokovala protiruské sankce a pomoc Ukrajině.
Kdo je ale muž, jenž má nyní nahradit Orbána v křesle ministerského předsedy? A podaří se mu nastartovat strádající maďarskou ekonomiku či alespoň pošramocené vztahy s Bruselem?
Z Orbánova muže premiérovým kritikem
Pětačtyřicetiletý Péter Magyar se narodil v Budapešti. Vystudoval právo na Katolické univerzitě Pétera Pázmánye a část studií absolvoval i na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Později pracoval jako právník a diplomat, od roku 2010 působil například na maďarském ministerstvu zahraničí coby expert na evropskou legislativu.
Od roku 2018 vedl evropské právní ředitelství Maďarské rozvojové banky a vyzkoušel si i další funkce v čele různých státních a polostátních institucí.
Více než 20 let byl členem Orbánovy populistické strany Fidesz, a byl dokonce ženatý s konzervativní političkou Judit Vargou, která sloužila v jedné z Orbánových vlád coby ministryně spravedlnosti. Pár se rozvedl v roce 2023.
Zlom v Magyarově politické kariéře nastal až v únoru 2024, kdy ze strany Fidesz vystoupil a stal se naopak jejím hlasitým kritikem. Na jaře téhož roku převzal vedení již existující strany Tisza a během krátké doby z ní učinil hlavní opoziční sílu v zemi.
Už v červnu 2024 s ní získal téměř 30 procent hlasů ve volbách do Evropského parlamentu, díky čemuž nastoupil na post europoslance a začal být považován za Orbánova hlavního politického protivníka. Tuto roli pak zpečetil svým aktuálním vítězstvím nad Fideszem v parlamentních volbách 2026.
Magyar a ekonomika
Mnozí si od Magyarova nástupu k moci slibují smířlivější tón směrem k Bruselu. Nová maďarská vláda by například mohla přestat blokovat poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur a dvacátý balík sankcí proti Rusku.
Vůdce Tiszy zároveň sliboval v kampani, že bude bojovat proti korupci, a reformy v této oblasti na domácí půdě by zase mohly vést k rozmrazení peněz pro Maďarsko z unijních fondů.
Minimálně trhy mu v tomto ohledu důvěřují. Třeba hodnota maďarské měny forint v reakci na Magyarovo vítězství v pondělí vystoupala na nejvyšší úroveň za více než čtyři roky. Posilují také maďarské akcie. Hlavní ukazatel budapešťské burzy index BUX v době uzávěrky tohoto textu přidával okolo tří procent.
Foto Profimedia
Magyara nicméně nečeká jednoduchý úkol. Maďarská ekonomika se v posledních letech v evropském srovnání propadá, a pokud se podíváme na to, kolik si toho průměrný Maďar může za své peníze skutečně koupit, zjistíme, že je na tom v podstatě stejně jako průměrný Slovák. V celé Evropské unii jsou na tom se svou životní úrovní hůře už jen Lotyši, Bulhaři a Řekové.
Právě tíživá hospodářská situace byla podle expertů klíčovým důvodem, díky němuž se opozici podařilo Orbána porazit. Nový kabinet proto současně bude pod velkým tlakem, aby ekonomiku co nejdříve nakopnul. Jak toho ale plánuje dosáhnout, zatím není úplně jasné.
Vztahy s Ukrajinou a Evropskou unií
Ačkoli řada evropských politiků oslavuje Magyarův triumf nad Orbánem jako vítězství demokracie nad poloautoritářským režimem, ve skutečnosti není zcela zřejmé, jakým směrem se Maďarsko pod vedením nového premiéra vydá. Magyar nemá žádnou vyhraněnou ideologii.
„Rozhodně to není liberál, jak by si možná někdo na Západě přál. Je spíš konzervativec, který dokáže zahrát i na nacionalistickou strunu. Míra podobnosti mezi ním a Orbánem je tedy možná větší, než si mnozí uvědomují,“ upozornila v nedávném rozhovoru pro Forbes analytička z Asociace pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová.
Přestože je Magyar pevným zastáncem setrvání Maďarska v Evropské unii a v NATO, ne ve všem je se sedmadvacítkou zajedno. Stejně jako Orbán například odmítá posílat zbraně válkou zasažené Ukrajině a naznačil, že o vstupu sousední země do EU by nechal Maďary hlasovat v referendu.
Od dosavadního premiéra ho tak odlišuje především to, že říká, že Maďarsko pod dlouholetým vedením Fideszu nefunguje a je potřeba to změnit.
Hořkosladce situaci shrnul i jeden vysoce postavený představitel Bruselu, který v anonymním vyjádření pro server Euronews označil nedělní historický výsledek za „nový začátek“, současně však varoval, že narovnání vztahů s Budapeští „nebude procházka růžovým sadem“.
Co to znamená pro Česko?
Maďarsko je pro Česko významným obchodním partnerem, se kterým ho pojí společná historie i geografická blízkost. Oba státy si každoročně vymění zboží za více než osm miliard eur. Češi a Maďaři jsou také společně s Poláky a Slováky členy visegrádské čtyřky.
„Visegrád teď prakticky spí, protože vztahy mezi aktuální polskou vládou a Orbánem jsou špatné. Péter Magyar ale deklaruje, že na napravení vztahů s Polskem chce pracovat. Kdybychom se dočkali rozmrazení Visegrádu, mohlo by to mít přímý dopad i na Českou republiku,“ míní Pavlína Janebová.
Český premiér Andrej Babiš sice před maďarskými volbami otevřeně podpořil Viktora Orbána. Magyarovi nicméně už krátce po zvolení pogratuloval k vítězství a napsal na sociální síti X, že je připraven s ním spolupracovat.
Prezident Petr Pavel označil nástup Magyara k moci „za dobrou zprávu pro Evropu“.
