Je
příhodné, že Rosice u Brna mají ve znaku rybu: tamější firma
Startech se totiž podílí na výrobě unikátního systému
střílejícího laserové paprsky na těla živých lososů. Tímto
způsobem jsou likvidovány mořské vši, jejichž nynější
přemnožení je v chovu lososů velkou výzvou a stojí za jejich
hromadným úhynem či znehodnocením masa. Jen v Norsku způsobují
vši ztrátu 500 milionů eur ročně.
S originální zbraní proti drobným parazitům přinášejícím velký malér přišli lidé z norské společnosti Stingray. Ti pro její sestrojení využili objevu kolegy Esbena Becka, za který k němu přilétla nominace na Evropského vynálezce roku. Vynálezce vyzkoumal, že pulzující laserové paprsky zabíjejí vši na lososech, aniž by je jakkoli zranily.
Umělá inteligence z dílny Stingraye přidává k hubení škůdců další bonusy: detekuje počet vší na jednotlivých rybách a monitoruje i růst lososů, aby měli chovatelé přehled. Jejich produkt je kromě Norska využíván kupříkladu i ve Velké Británii nebo na Faerských ostrovech.
Zařízení je ponořené pod hladinou na jednom místě: využívá toho, že se losos musí neustálým pohybem okysličovat, takže ho laser může ošetřovat z různých úhlů a stran. Celý proces připomíná jakousi rybí diskotéku: lososi „tančí“ ve vodě, kterou protínají zelené paprsky, a pobyt na speciální „dance party“ rybám jednoznačně prospívá.
Jak se na využití převratné metody podílí firma z Rosic
zabývající se CNC obráběním čili obráběním s přesností až
na několik tisícin milimetru? „Pro norské partnery vyrábíme
téměř všechny mechanické součástky, které si smontují a
dovnitř dají lasery a elektroniku,“ popisuje Jan Šildberger,
spolumajitel a jednatel Startechu.
Moravská firma dokázala rychle realizovat neobvyklou zakázku, k
níž se patrně dostala i díky tomu, že jeden z manažerů
Stingraye má za manželku Češku. „Norové nás oslovili v
polovině roku 2018. Z technologického hlediska jsme doladili jejich
výkresovou dokumentaci, na prototypech se vychytaly detaily a už na
počátku roku 2019 jsme rozjeli sériovou výrobu,“ líčí
Šildberger.
Vysoká přesnost výroby je pro Startech standardem, specifikum
vyráběných komponentů pro Skandinávce spočívalo v jiném: díly
musely odolat agresivnímu prostředí mořské vody, přičemž
požadovaná životnost „laserového děla“ je minimálně čtyři
roky.
Součástky z Moravy musí ve vodě chránit elektroniku v hodnotě
několika desítek tisíc eur, takže značná pozornost byla
věnována těsnění. Hliníkové díly jsou pak povrchově ošetřeny
takzvaným tvrdým eloxem, protekcí proti vodě.
„Jiné díly jsou vyrobeny z plastu a ty nám daly docela
zabrat, protože byly docela velké a my neměli s jejich zpracováním
mnoho zkušeností, takže se zpočátku kroutily. I to jsme ale
vyřešili,“ vzpomíná Šildberger.
Z Rosic jsou do Norska posílány vždy sady pro kompletaci 10 přístrojů – původní třítýdenní intervaly se nyní vinou pandemie prodloužily zhruba na sedm týdnů.
Celkově se ale firmě Startech i v těžkých časech daří
slušně: letošní tržby sice nebudou 250 milionů korun jako loni,
podle hrubého odhadu by však měly také tentokrát překročit
dvousetmilionovou hranici.