Guy Laliberté stojí v přístavu a dívá se na Monreal. Na hoře Mount Royal, která se tyčí nad centrem hlavního města provincie Quebec, je vidět slavný kříž a hned napravo od něj osvětlené šapitó s modro-bílými pruhy.
„Moje první dítě,“ ukazuje Laliberté na vrchol hory na cirkus, kde se konají představení Cirque du Soleil. Pak se otočí doleva, kde u pobřeží ční 25 metrů vysoká, bílými světly lemovaná pyramida. „Moje nové dítě,“ říká.
„Egyptská“ stavba, která se oficiálně jmenuje PYI, stála 30 milionů dolarů, její půdorys má čtyři a půl tisíce metrů čtverečních a je novým sídlem Lalibertého podnikání. Přes den do ní můžete zajít na světelnou show „Through the Echoes“, v noci se do pyramidy sjedou nejlepší dýdžejové z celého světa a hraje se za doprovodu spektakulárních vizualizací až do rána.
To je Laliberté ve své plné a nespoutané síle. Stejně jako když před lety svojí nekonvenční imaginací stvořil Cirque du Soleil, nejvýdělečnější a nejslavnější show 20. století. Z Cirque du Soleil se nedávno stala franšíza. Můžete zajít na celovečerní představení věnované Michaelu Jacksonovi, Beatles, dokonce i Messimu. Ale i přesto pořád jeden a ten samý svět, který i tomu nejkreativnějšímu člověku nakonec zevšedněl.
Proto se Laliberté rozhodl jít „o stan“ dál. V roce 2015 prodal většinový podíl v Cirque du Soleil za 1,5 miliardy dolarů. Docela dobré kapesné na to, aby odstartoval druhé dějství.
To, co se děje v Montrealu, je ale jen začátek. Pyramida otevřela v červnu a sezona končí v září. Pak se stavba rozebere a převeze do Miami a následně pravděpodobně do New Yorku. „Jednou bude stát pyramida v každém městě,“ věří Laliberté.
Sám sebe vidí jako člověka složeného ze dvou částí – kapitalisty a umělce. Ostatně do takového nastavení se už narodil. „Moje máma byla velmi kreativní a excentrická. Táta byl naopak byznysmen.“
Jak ale začíná správný příběh o velkém úspěchu – ze začátku to na žádný nevypadalo. Když Lalibertého vyhodili z vysoké školy, sbalil batoh a vydal se stopovat skrz Evropu. Živil se jako kejklíř, chodil po laně a chrlil oheň. Pak natrefil na skupinu podobně založených lidí a ozvala se druhá část jeho osobnosti. Stal se jedním z lídrů a začal shánět dotace.
Les Échassiers, jak se skupina provazochodců a kejklířů jmenovala, prorazila v roce 1987, když jí Quebec dal milionovou dotaci u příležitosti série vystoupení k výročí 450 let od založení Kanady. „Pokazilo se všechno, co mohlo. Třeba hned první den spadl stan. Jediné, co nás posouvalo dál, byla naše mladistvá arogance,“ rozpovídal se americkému Forbesu o svých začátcích Laliberté v roce 2004.
Z profitu 40 tisíc dolarů a dalších grantů a půjček se jim ale nakonec podařilo spíchnout jak kostýmy, tak celý koncept.
A tak vznikl Cirque du Soleil.
Ze začátku počítali každou korunu. „Naše první štace byla v Los Angeles. Tam jsme letěli s jednosměrnou letenkou, protože jsme neměli peníze na zpáteční. Domů už jsme se vraceli první třídou,“ vzpomíná na enormní úspěch, který show za hranicemi sklidila, podnikatel. Z jednoho šapitó se postupně stalo miliardové impérium.
Když Laliberté Cirque du Soleil v roce 2015 prodal, chodilo na představení 10 milionů lidí ročně. Společnost zaměstnávala čtyři tisíce lidí – pro představu víc než celosvětově veleúspěšné Airbnb – a roční obrat byl 845 milionů dolarů. Všechno prostě šlapalo, jak mělo.
A Laliberté se
začal nudit.
Prodal 90 procent společnosti TPG Capital a 10 procent si nechal – spolu s pozicí kreativního poradce. Prodej mu vynesl pěknou částku peněz a taky čas a svobodu zastavit se a zamyslet, kam se chce vydat dál. Mezitím investoval. Koupil ostrov ve Francouzské Polynésii, komerční prostory v centru Montrealu a investoval do startupů jako FoodHero nebo HelloStrategy.
Ale stále ho to táhlo zpátky do záře reflektorů, které se kvůli Cirque du Soleil dávno vzdal. Chvíli přemýšlel o tom, že se stane profesionálním dýdžejem. To ale nakonec nebyl ten nejlepší nápad. Jiný se z toho ale zrodil. Guy Laliberté se rozhodl stvořit místo, kde se hudba spojí s vizuálním zážitkem moderních technologií, tak jak to z velké části praktikoval už v Cirque du Soleil.
„Chtěl jsem stvořit byznys, který bude moct kreativně růst dalších deset patnáct let,“ říká podnikatel. A jak by měl vypadat? Jinak než všechno ostatní, samozřejmě. A tak vznikla pyramida.
Ale na rozdíl od té egyptské, kde spali mrtví panovníci, ta Lalibertého pulzuje životem. Jsou v ní zabudovány velkoplošné obrazovky, 126 mikrofonů, 32 projektorů, 958 světel a 39 laserů. Samozřejmě že nechybí ani přístroj na kouř.
„Trough the Echoes je oslava života,“ říká Laliberté. Čtyřhodinové představení ukazuje vznik světa od velkého třesku po vzestup lidstva. „Je to emotivní technologická odysea,“ popisuje.
„Je to vlastně stejné, jako když začínal Cirque su Soleil. Jen teď na to máme víc peněz,“ směje se zakladatel, který plánuje, že každá z pyramid (ano, bude jich víc a víc) za rok prodá 200 tisíc lístků v cenovém rozmezí od 21 do 45 dolarů. A to jen na denní představení. Na večerní party pak přijdou další zábavy chtiví lidé.
„Nejsem blázen, vím, že je to riskantní podnik. Ale věřím, že život je milostivý,“ říká Laliberté. „Když chcete uspět, musíte riskovat.“