Pálí: zprava. Hází: pravou. Adam Matuška není jen pivovarník a hospodský, ale také baseballista, který s pražským týmem Kotlářka vyhrál extraligový titul. Baseball a pivo navíc dokázal ideálně propojit.

Někdejší člen výběru Forbesu 30 pod 30 hraje baseball od osmi let a pořád ho miluje. Proto věděl už od podzimu, kdy česká baseballová reprezentace plná amatérů postoupila na nejprestižnější světový turnaj World Baseball Classic, že na zápasech proti nejlepším týmům nesmí v Japonsku chybět.

Matuška má navíc v české reprezentaci spoustu kamarádů a bývalých spoluhráčů, které tak chtěl podpořit. Nejprve ale po domluvě s Českou baseballovou asociací uvařil pivní speciál Road To Tokyo, který kromě sladu obsahuje i 145 kilogramů rýže a žatecký chmel doplňuje japonský chmel Sorachi Ace.

Matuška ho nevařil sám – na pomoc si do Broum, kde jeho minipivovar sídlí, pozval právě baseballový nároďák.

„Shodou náhod byli kluci den před vařením pozvaní na japonskou ambasádu, kde nezaváhali a na Křivoklátsko pozvali i japonského velvyslance. A ten k nám skutečně dorazil,“ vypráví Matuška.

Pro část reprezentantů, kteří ve velké míře prošli týmem pražské Kotlářky, nebyla návštěva minipivovaru premiérou. Když totiž výroba někdy nestíhala, bylo nejjednodušší říct o pomoc právě Matuškovým spoluhráčům.

Jedním z nich byl i Martin Červenka, největší česká baseballová hvězda, který měl nadosah účast v nejvyšší severoamerické baseballové lize MLB. Aby se při návštěvách Prahy nenudil, jezdil do Broum plnit lahve pivem.

Mezi baseballisty a členy týmu Kotlářky si Matuška našel i současného ředitele minipivovaru Matěje Šůchu nebo sládka od Dvou kohoutů Lukáše Tomsu. Symbióza ale funguje oboustranně.

Pivovar zdarma zásobuje stánek u klubového hřiště Kotlářky v Praze 6 na Markétě. Klub pak výdělek používá na úhradu cestovních nákladů nebo na odměny zahraničních hráčů.

Cesta broumovského pivního speciálu byla nicméně složitější. Větší objem piva by se musel posílat lodí, což zabere skoro půl roku. „Nedalo se to stihnout, takže si náš ředitel na cestu letadlem přibalil dvacetilitrový sud,“ říká s úsměvem Matuška.

Sud se tak dostal až do Tokia, kde padl při oslavách po prvním zápase české reprezentace proti Číně.

„Domluvili jsme se, že ho narazíme v jedné z tokijských hospod, kde mají vztah k Česku, že buď tam naším pivem oslavíme výhru, nebo zapijeme žal,“ popisuje Matuška plán, který po výhře na Čínou 8:5 skončil masivní oslavou asi čtyřicítky českých fandů.

„Bylo to velké. Jak oslavy, tak zápas,“ popisuje Matuška. „Atmosféra na stadionu byla neskutečná. Jednak díky zhruba dvěma stovkám českých fanoušků, ale i díky obrovské podpoře místních,“ vzpomíná na okamžiky utkání, kdy se skóre ve prospěch Česka otočilo v deváté směně, což je jako rozhodnout fotbalový zápas dvěma góly vstřelenými v nastaveném čase.

Neméně intenzivní bylo, když se čeští hráči postavili proti domácímu Japonsku, za které nastupuje momentálně nejlepší hráč světa Shohei Ohtani. Zápas na stadionu sledovalo přes padesát tisíc lidí a desítky milionů Japonců u televizí. Japonsko coby baseballová velmoc turnajem žilo.

Vydání Forbesu Zázrak

„Atmosféra byla o to silnější, protože jsme proti Japonsku odehráli relativně slušný zápas,“ přibližuje Matuška.

„Japonci to sice měli pod kontrolou, ale když se stalo, že Ondřej Satoria, který pracuje jako elektrikář, svými nadhozy vystrikoval právě Othaniho, který v Los Angeles bere víc než půl miliardy korun ročně… Bylo zajímavé sledovat, jak diváci zpozorněli. Nejspíš čekali, že prohrajeme dvacet nula,“ hodnotí zpětně.

Český tým si tak u místních obyvatel vybudoval velké uznání, což se propsalo i směrem k českým fanouškům. „Stačilo vyjít ze stadionu s českou vlajkou a už se se mnou chtěl někdo fotit a rovnou mi gratuloval k tomu, jak naši kluci hrají. Celou dobu jsem na stadionu i mimo něj cítil obrovský respekt k našemu týmu a zájem o naši zemi,“ pochvaluje si pivovarník s baseballovým srdcem atmosféru, zažívanou během pětidenního fanouškovského výletu.