Skutečně luxusní obuv nejenže dobře vypadá a ještě víc stojí, ale především padne jako ulitá – už proto, že je ručně vyrobená přesně na vaši míru. I kdybyste chtěli obyčejné tenisky. Londýnské obuvnictví John Lobb, kde tahle filozofie funguje už více než 150 let, se totiž řídí mottem „Splnit zákazníkům jakékoli přání“ – což tu platí doslova. Právě oni rozhodují o každém detailu či barvě své budoucí obuvi.
A evidentně to funguje – kromě toho, že se tu obuli například královna Viktorie a Alžběta II., její manžel a vévoda z Edinburgu, princ Filip, zpěvák Frank Sinatra a Dean Martin, řecký miliardář Aristoteles Onassis a italský vynálezce Guglielmo Marconi či slavní literáti Bernard Shaw a Roald Dahl, se mezi zákazníky najdou i skuteční fajnšmekři – jeden z nich si nechal vyrobit tři páry kožených sandálů tak, aby ladily s interiérem jeho luxusní jachty.
Kdo si ale u Lobba touží nechat vyrobit boty, nesmí dlouho váhat – od objednávky po jejich vyzvednutí uplyne vzhledem k vysoké poptávce až šest měsíců. Během této doby by navíc zákazník neměl příliš měnit vkus. Na konci ho totiž nečekají jen boty, ale i účet – na míru vyrobený pár z jemné kůže stojí téměř pět tisíc eur (v přepočtu asi 135 tisíc korun). A kdo má rád exotiku a poručí si boty z krokodýlí kůže, musí zaplatit třikrát tolik.
„Kdyby dnes můj dědeček prošel dveřmi obchodu, všechno by tu znovu poznal. Skoro nic se tu nezměnilo kromě faktu, že dnes používáme počítač,“ říká pro časopis Spiegel 42letý Nicolas Lobb, který vede obchod v páté generaci, ačkoli je profesí právník a do obuvnické branže vstoupil teprve před dvěma lety.
Tradice, kontinuita a láska pro detail jsou nicméně pro tuhle firmu zárukou přežití, přestože již dnes patří společnosti Hermes. Ruční výroba, která na rozdíl od tovární produkce, kde zhotovení jednoho páru trvá pár minut, vyžaduje provést celkem 190 úkonů a zaměstná nejméně pět ševcovských mistrů.
Počínaje „fitterem“, který nabírá individální míru, přes „last-makera“, jenž přesný model vyřeže z javoru nebo buku, „pattern-cuttera“ s úkolem vyřezat žádaný vzor, „clickera“, jenž upraví osm kusů kůže pro vrchní část bot, až po „makera“, který je spojí s podrážkou. Lobb navíc zaměstnává své vlastní čističe bot s cílem dodat mistrovskému dílu na konci zářivý lesk – ať už jde o jezdecké boty, sandály nebo lodičky.
V polovině 19. století, kdy zakladel firmy John Lobb ušil svou první botu, přitom musel všechny popsané úkony zvládnout sám. Původně měl farmářský synek z hrabství Cornwall jít ve stopách rodičů. Když si ale jednoho dne zlomil nohu, bylo jasné, že z práce na poli nic nebude. V Londýně se tak vyučil obuvníkem, načež emigroval do Austrálie, kde zažil svůj první obchodní úspěch – vyrobil kozačky s vysokými podpatky, do nichž mohli zlatokopové ukládat své nugety.
Když pak náhodou zjistil míru obuvi tehdejšího prince z Walesu, ušil pár jezdeckých bot a zkusmo je poslal na královský dvůr. Princ byl z jeho dárku tak nadšený, že Lobba jmenoval svým dvorním dodavatelem ještě předtím, než se roku 1866 vrátil do vlasti.
Lobbovi ševci později přežili hospodářskou krizi ve 30. letech i válečné nálety wehrmachtu na Londýn, které obuvnický obchod zasáhly hned šestkrát, stejně jako pásovou výrobu 70. a 80. letech, která nastartovala masový prodej levných bot ve velkých obchodních domech. Dnes má John Lobb pobočky v Asii, na Blízkém východě a samozřejmě i v New Yorku, Paříži a Miláně.
