Svět je strašný. Svět je mnohem lepší. Svět může být mnohem lepší. Každé z těchto tvrzení o dnešním světě platí, byť na první pohled mohou působit rozporuplně.
Denně jsme bombardováni špatnými zprávami z tuzemska i ze světa. Zpravodajská média i sociální sítě přetékají negativním obsahem. A díky evoluci máme tendenci se na všechno špatné více soustředit a lépe si to pamatovat. Proto často zapomínáme, že neplatí pouze první tvrzení, ale i další dvě.
Ekonom a filozof Max Roser, zakladatel vědecké publikace Our World in Data, zmíněnou trojicí výroků ilustruje hlavní misi svého projektu. Trochu tu věčnou negativitu vyvážit a na datech ukázat, že se dnes máme výrazně lépe než v minulosti.
Uvádí jednoduchý příklad: Celosvětově 4,4 procenta dětí zemřou, než jim je patnáct let, to je 5,9 milionu dětí každý rok – svět je strašný. Až do 19. století to byla polovina všech dětí, nehledě na zemi původu – svět je mnohem lepší. V Evropské unii své dětství přežije 99,53 procenta dětí – svět může být mnohem lepší.
Lidstvo jednoduše udělalo obrovský pokrok a na datech je to jasně vidět. Stačí se podívat na první čtvrtinu 21. století, která uplynula úderem silvestrovské půlnoci.
Příklad číslo jedna – chudoba. Od roku 2000 se počet lidí na planetě žijících v chudobě snížil na polovinu. Světová banka ji nyní definuje jako život s méně než 2,15 dolaru na den. V roce 1990 takto žilo 1,9 miliardy lidí, v roce 2019 jich bylo 619 milionů.
Během pandemického roku 2020 se trend na chvíli otočil, když do chudoby nově spadlo na 70 milionů lidí. Poté jejich počet opět rok co rok klesal a aktuální data za loňský rok ukazují 692 milionů lidí žijících v chudobě, hlavně ze subsaharské Afriky a jižní Asie.
Zdroj: Světová banka
Průměrná doba dožití se v uplynulém čtvrtstoletí dál prodlužovala. Nejvýraznějšího pokroku dosáhla Afrika, kde lidé ve srovnání s rokem 2000 dnes žijí v průměru o deset a půl roku déle.
Z kontinentů je dnes na tom nejlépe Evropa s mediánovou očekávanou délkou života při narození téměř 79,5 roku. Tohle je společné číslo pro muže i ženy, jinak samozřejmě platí, že ženy v průměru žijí o pět let déle než muži.
Covid zatřásl dlouhodobými trendy i u průměrné doby dožití, jejíž růst během pandemie ve světě výrazně zpomalil. Spojené státy, země Latinské Ameriky, ale i některé evropské státy dokonce vykázaly značný pokles – průměrná délka života se zde zkrátila v rozmezí od 1,5 do 2,3 roku.
Nicméně došlo ke značnému pokroku ve vzdělávání, do škol po celém světě je zapsáno nejvíc dětí v historii. Máme za sebou digitální revoluci. Zatímco v roce 1999 mělo přístup k internetu pět procent lidí světa, v roce 2023 to bylo 67 procent, v nejvyspělejších zemích i více než devadesát procent.
Zdroj United Nations Population Division
Překotný technologický a vědecký pokrok první čtvrtiny 21. století je kapitola sama o sobě. Například v roce 2003 se podařilo dokončit monumentální mapování kompletního lidského genomu, což je úspěch srovnatelný s prvním štěpením atomu či s přistáním člověka na Měsíci.
Zmapování na 25 tisíc genů z fyzikálního i funkčního hlediska otevírá cestu dalším objevům v genetice a personalizované medicíně. Aby toho nebylo málo, v roce 2012 byla poprvé použita metoda CRISPR-Cas9, umožňující vědcům upravit prakticky jakoukoli genetickou informaci jakéhokoli živého organismu.
Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv FDA povolil v roce 2024 první protézu ruky ovládanou mozkem. Nelze však opomenout ani všudypřítomnou generativní umělou inteligenci z posledních let, výrazné zlepšení kvantových počítačů nebo pokroky v chápání vesmírné temné hmoty.
Globální ekonomice se za posledních 25 let také dařilo a rostla solidním tempem, většinou v rozmezí tří až čtyř procent ročně. Až na dvě výrazná zakopnutí – po finanční krizi z roku 2008 a v covidovém roce 2020.
Zdroj Světová banka
„Na globálních trzích se odehrála řada přelomových událostí – od splasknutí dotcom bubliny přes světovou finanční krizi až po pandemii covidu-19. Vlády a centrální banky přistoupily k bezprecedentním intervencím s cílem zachovat životní úroveň za cenu rostoucího dluhu a nakonec i vzedmutí inflační vlny,“ konstatuje analytik ČSOB Dominik Rusinko.
„Za pozornost stojí i to, že navzdory svižnému růstu posledních let směřují americké akcie k druhému nejhoršímu čtvrtstoletí od roku 1800. Reálný výnos plus 4,9 procenta ročně je vyšší než v jiných vyspělých zemích i v Číně, ale z historického pohledu nijak oslnivý. Zčásti je to kvůli výchozímu bodu na vrcholu dotcom bubliny,“ dodává Rusinko.
Světová ekonomika se však značně proměnila. Je to vidět například na vzestupu Číny, jejíž podíl na globálním HDP stoupl ze tří procent z roku 2000 zhruba na sedmnáct procent. Podíl USA ve stejné době klesl z 29 procent na 26, podíl Evropské unie se snížil z 24 procent na sedmnáct a podíl Japonska se propadl ze čtrnácti procent na čtyři.
„V roce 2000 činil federální dluh USA 34 procent HDP a Rozpočtový úřad Kongresu odhadoval, že americká vláda splatí – při zachování rozpočtových přebytků – veškerý svůj dluh během následující dekády,“ připomíná Rusinko. Ve skutečnosti však americký druh vzrostl ke sto procentům tamního HDP a zmíněný úřad momentálně očekává další nárůst na 155 procent v roce 2050.
Každodenní život se za poslední čtvrtstoletí proměnil k nepoznání. Na začátku roku 2000 neexistovaly chytré telefony, sociální sítě ani kryptoměny.
Netflix fungoval jako půjčovna DVD, která se posílala poštou. Z mobilů jely hlavně nokie, hudba se místo ze Spotify pouštěla do sluchátek z discmanů a k internetu se připojovalo vytáčením přes pevnou linku.
Všechno však pochopitelně není růžové a mnohé změny posledních 25 let jsou změnami k horšímu. Dopady klimatické změny jsou čím dál viditelnější, planeta je rok od roku teplejší a extrémních projevů počasí přibývá.
Globální objem emisí skleníkových plynů stále roste, nicméně je zde šance, že loni dosáhl vrcholu a letošním rokem počínaje začne klesat.
Zdroj: Our World In Data
Geopolitická situace ve světě také není zrovna stabilní. Ukrajina už skoro tři roky odolává ruské agresi a bojuje se i na Blízkém východě, v Myanmaru, Súdánu a Konžské demokratické republice.
Tvrzení, že válek je ve světě čím dál víc, bohužel není projevem přehnané negativity zmíněné v úvodu článku, ale odpovídá skutečnosti.
Relativně nízké celosvětové počty obětí ozbrojených konfliktů z let 2001 až 2010 stouply se startem občanské války v Sýrii v roce 2011 na několikanásobek. S válkou na Ukrajině se dostáváme až na stovky tisíc obětí ročně, což svět nezažil od osmdesátých let minulého století.
Smutným příběhem je i Afrika, konkrétně její střed, v němž po pár letech relativního klidu opět probíhají vojenské puče jako na běžícím pásu. Nebo spíš „převratovém pásu“ (coup belt), což je moderní geopolitický termín pro africké země, v nichž od roku 2020 proběhl minimálně jeden úspěšný coup d’état. Tyto země už na mapě tvoří souvislý pás sahající od pobřeží Atlantiku k pobřeží Rudého moře.
Ve světě také stoupá ekonomická nerovnost, zrychluje úbytek biodiverzity a demokracie jsou pod palbou populistů a antisystémových politiků a stran. Jak se s tím vším psychicky srovnat?
Autorovi tohoto textu s tím nejvíc pomohl recept švédského lékaře a statistika Hanse Roslinga, který podrobně rozepsal ve svém bestselleru Faktomluva z roku 2018.
V posmrtně vydaném díle Rosling tvrdými daty a jejich vizualizacemi mistrně ukazuje enormní pokrok lidstva z několika posledních dekád. Jeden z nejbohatších lidí světa Bill Gates označil knihu za jednu z nejdůležitějších, jakou kdy četl, a také za „nepostradatelný návod, jak jasně přemýšlet o světě“.
Rosling radí očekávat špatné zprávy, dávat věci do správných proporcí a nezapomínat, že pomalá změna je také změna. Nabádá rovněž k neustálému zpochybňování nejrůznějších zobecnění, kterými si přemýšlení o světě zlehčujeme.
„Budeme-li svůj pohled na svět zakládat na faktech, uvidíme, že není tak špatný, jak se zdá. A pochopíme, co máme udělat, abychom ho dále zlepšili,“ napsal Rosling.
