Uf, to byl zase rok! Náročný? Možná. Ale také plný dobra, naděje a signálů, že se svět ubírá správným směrem. Nemáte ten dojem? Přečtěte si dvacet pět dobrých zpráv roku 2025. Třeba změníte názor.
Moře ožívá. Do Severního moře se po letech vracejí plejtváci malí, lahvovci, šedí tuleni i spousty mláďat, což je známka toho, že ekosystém znovu sílí. Díky přísnější ochraně a omezení rybolovu mají zvířata víc potravy – a mluví se dokonce o návratu ikonického modroploutvého tuňáka.
Konec migrénám. Nový lék Atogepant zabírá na migrénu hned od prvního dne a funguje jako prevence do budoucna, což je pro pacienty skvělá zpráva. Tři studie ukázaly, že lidem po něm rychle ubývá bolestivých dnů.
Chytrá diagnostika. Čeští vědci spouštějí projekt BRAINSCAPE, který má umět odhalit změny v mozku u schizofrenie z kapky krve, a podle zornice dokonce předpovědět zhoršení stavu. Pokud se to podaří, půjde o velký průlom v oboru, kde se dodnes spoléhá hlavně na rozhovor s psychiatrem.
Keltský poklad. Archeologové našli na Plzeňsku stovky keltských mincí, sekané zlato i vzácné šperky, a to vše na místě, kde se žádné keltské centrum vůbec nečekalo. Lokalita je výjimečná tím, že zůstala utajená, obsahuje unikátní ražby a vědci teď zkoumají, zda se mince dokonce nerazily z místního zlata.
Naděje pro Aral. Kazachstán dál oživuje Severní Aralské moře – vrací se ryby, roste úlovek a voda znovu živí původní deltu Syrdarji. Země ale volá po větší spolupráci, protože bez pomoci okolních států zůstane zbytek vyschlého Aralu jen pouští.
Naděje na vyléčení HIV. Francouzská pacientka je po transplantaci kmenových buněk s genetickou mutací odolnou vůči HIV už rok bez léčby a stále má nezjistitelnou virovou nálož. Pokud virus zůstane nedetekovatelný, stane se tak druhou ženou v historii, která byla z HIV skutečně vyléčena.
Vlci v Moravském krasu. Moravský kras bylo poslední místo v Česku, kde se vlci pohybovali jen výjimečně. Ochránci teď ale mají potvrzené záznamy, že se tam vlci usadili natrvalo. Podle zoologů jsou v akci hlavně v noci a loví přemnoženou zvěř, takže riziko pro hospodářská zvířata je minimální.
Foto Thomas Bonometti / Unsplash
Ozonová vrstva se obnovuje. Nová studie MIT poprvé s velkou jistotou ukazuje, že ozonová díra nad Antarktidou se zaceluje hlavně díky tomu, že svět omezil používání látek ničících ozon. Satelitní měření nesou jasný „otisk“ lidského úsilí a vědci věří, že kolem roku 2035 mohou přijít roky, kdy bude ozonová vrstva úplně celistvá.
Jaguáři v Mexiku. Populace jaguárů v Mexiku výrazně narůstá díky ochranářským programům, což je zásadní úspěch pro biodiverzitu a ochranu ohrožených druhů.
Bobři ušetřili miliony. Bobři v Brdech vytvořili během pár let rozsáhlý mokřad, který zadržuje vodu, čistí ji a prospívá chráněným druhům – a navíc tím státu ušetřili asi třicet milionů korun za plánovanou revitalizaci. Díky jejich hrázím se krajina přirozeně obnovuje, vznikají tůně pro obojživelníky a voda v území zůstává déle i během sucha.
Český objev. Český speleolog Marek Audy objevil na hranici Albánie a Řecka největší podzemní termální jezero na světě, které jeho tým detailně zmapoval. Nález je vědeckým průlomem – otevírá nové cesty k poznání podzemních ekosystémů a ukazuje, jak mohou náhoda i vytrvalý průzkum vést k výjimečným objevům.
Slibná léčba rakoviny prsu. Nová látka dokázala u myší během jediné dávky úplně zničit nádory rakoviny prsu a přitom způsobila jen minimální nežádoucí účinky. Pokud se výzkum potvrdí i u lidí, mohl by lék nahradit roky vyčerpávající hormonální léčby a změnit celou péči o pacientky.
Mizející obaly. Vědci z Mendelovy univerzity vyvíjejí bio folie z přírodních látek, které se v půdě rozloží během pár týdnů a ještě uvolní živiny pro rostliny. Materiál je lehce vyrobitelný, tvarově variabilní a má šanci nahradit část běžných plastů v zemědělství, obalech i farmacii.
Zázrak v IKEM. Lékaři z IKEM zachránili život pětitýdenní holčičce s akutním selháním jater – během hodin jí transplantovali část jater od jejího strýce, a ta s ní teď může dál růst. Šlo o mimořádně náročnou operaci u tak malého dítěte, ale miminko se po zákroku úspěšně zotavuje.
Poklad z vetešnictví. Američanka koupila v second handu za čtyři dolary vázu, která se ukázala být skutečným mayským artefaktem starým až 1800 let – a poté ji vrátila zpět do Mexika. Nález se vrátí do Národního muzea antropologie v Mexico City, kde doplní sbírku kulturních pokladů.
Titanové srdce. Australan v kritickém stavu přežil rekordních sto dní díky umělému titanovému srdci, se kterým dokonce odešel z nemocnice domů, než se našel dárce. Lékaři to označují za průlom – zařízení by jednou mohlo sloužit jako dlouhodobé řešení pro pacienty se selháním srdce.
Energie z rotace Země. Fyzici popsali zařízení, které dokázalo vyrobit malé napětí pouze díky tomu, že Země rotuje ve vlastním magnetickém poli – jde o jev, o němž se vědci přeli už od dob Faradayových. Výsledek je zatím slabý, ale pokud by ho další týmy potvrdily a technologie se podařila zvětšit, mohla by jednou nabídnout nový bezemisní zdroj energie.
Znovu na nohou. Japonským vědcům se podařilo něco nevídaného – muž ochrnutý po poranění páteře znovu stojí a učí se chodit poté, co dostal jedinou injekci přeprogramovaných kmenových buněk. První výsledky ukazují, že tato metoda by mohla až u poloviny pacientů obnovit hybnost, což přináší obrovskou naději milionům lidí s poraněnou míchou.
Tričko proti mikrospánku. Liberečtí vědci vyvíjejí chytré tričko se senzory dechu, které dokáže včas odhalit únavu řidiče a spustit alarm, ještě než dojde k mikrospánku. Únava stojí až za pětinou nehod, a tak může podobná technologie výrazně pomoct bezpečnějším cestám.
Konec kácení. Norsko jako první země na světě úplně zastavilo plošné kácení lesů a zavázalo se, že palmový olej, sóju, hovězí i dřevo bude nakupovat tak, aby to nezpůsobovalo ničení přírody. Jde o obrovský krok proti odlesňování – a navazuje na dlouhodobé norské kroky, jako byla miliardová podpora pro ochranu Amazonie či plán omezit prodej aut na benzin do roku 2025.
Foto Rural Explorer / Unsplash
Sovám se daří. V Jeseníkách se při jarním monitoringu podařilo potvrdit výskyt pěti z šesti místních druhů sov, včetně kriticky ohroženého puštíka bělavého. Dobrovolníci i ochranáři hlásí mimořádně úspěšný rok, který ukazuje, že sovám se v chráněné oblasti daří.
Češi přepisují učebnice. Čeští vědci objevili dosud neznámou fázi hmoty – při přechodu kapaliny z nekovového do kovového stavu se systém ultrarychle přepíná mezi oběma formami, aniž by v jedné z nich zůstal. Pokud se tento jev podaří experimentálně potvrdit, půjde o nový fyzikální objev, který doplní učebnice fyziky či chemie.
Naděje pro mořské tvory. Mexický Senát jednomyslně schválil změnu zákona, která má zakázat používání delfínů, kosatek či lachtanů v zábavních show a dalších formách komerčního zajetí. Pokud návrh projde i dolní komorou, výrazně posílí ochranu volně žijících živočichů a ukončí vykořisťování mořských savců pro zábavu. Teď to samé v dalších zemích!
Město plné divů. Studentka Věra Kafková při mapování olomoucké městské flóry našla neuvěřitelných devatenáct druhů rostlin dosud v Česku nezaznamenaných, což je výkon, na který botanici často čekají celý život. Za svůj mimořádný objev i pečlivé dvouleté mapování získala Cenu Víta Grulicha a ukázala, jak rychle se městská příroda mění.
Záchrana stromů. Ukrajinský student Valentyn Frechka vyvinul technologii, která umožňuje vyrábět papír ze spadaného listí – spotřebuje mnohem méně vody, šetří emise a hlavně nevyžaduje kácení stromů. Jeho firma RE-leaf Paper už vyrábí tašky i obaly a ukazuje, že i odpad z ulic může nahradit dřevo v papírenském průmyslu.
