Navzdory ekonomickým dopadům pandemie utrácela loni řada zemí rekordní částky za zbraně. Celkové globální výdaje na obranu setrvale rostou už sedm let a v roce 2021 poprvé v historii překročily dva biliony dolarů.
Zdaleka nejvíc utratily Spojené státy (přes 800 miliard), za nimiž následuje Čína, Indie, Velká Británie a Rusko. Letos budou zřejmě padat nové rekordy – řada evropských zemí kvůli ruské agresi na Ukrajině navyšuje své obranné rozpočty.
Celosvětový účet za loňské zbrojení dosáhl 2113 miliard amerických dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy institutu SIPRI (Stockholm International Peace Research Institute), který armádní výdaje dlouhodobě monitoruje. ‚‚V reálných podmínkách tempo růstu výdajů zpomalilo kvůli inflaci. V nominálním vyjádření vojenské výdaje vzrostly o 6,1 procenta,“ upřesnil seniorní výzkumník SIPRI Diego Lopes da Silva.
Zdroj SIPRI
Globálnímu srovnání dlouhodobě vévodí Spojené státy, které loni nalily do své armády 801 miliard dolarů, což bylo o 1,4 procenta méně než v roce 2020. Země postupně upřednostňuje investice do výzkumu a vývoje před pořizováním nových zbraní. Jejich rozpočet pro vojenský výzkum vzrostl v letech 2012 až 2021 téměř o čtvrtinu, zatímco financování rozšiřování arzenálu kleslo o 6,4 procenta.
‚‚Výdaje naznačují, že se Spojené státy soustředí na technologie nové generace. Americká vláda opakovaně zdůraznila potřebu udržení technologické převahy své armády,“ uvedla za SIPRI Alexandra Marksteinerová.
Zdroj SIPRI
Na pomyslném druhém místě je ve výdajích na zbrojení Čína, která loni utratila téměř 300 miliard dolarů. Její obranný rozpočet roste už 27 let v řadě. Mezi pěticí zemí s nejvyššími náklady na armádu je také Indie, Velká Británie a Rusko.
To loni meziročně navýšilo výdaje na zbrojení o necelá tři procenta a celkově tvoří jeho náklady na obranu 4,1 procenta HDP, což je podle da Silvy výrazně více než celosvětový průměr. Koncem loňského roku se ruské výdaje prudce zvedly, čemuž pomohly i příjmy z prodeje drahé ropy a plynu. „Stalo se to během shromažďování vojáků podél hranic s Ukrajinou, které předcházelo únorové invazi,“ podotkl da Silva pro agenturu AFP.
Zdroj SIPRI
Oproti tomu ukrajinské výdaje na zbrojení se od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, zvedly o 72 procent. Loni sice meziročně klesly o více než osm procent, představovaly však 3,2 procenta HDP. V nominálním vyjádření však stále dosahují pouhý zlomek ruských, necelých deset procent.
Letos zřejmě dosáhnou globální výdaje na zbrojení nového rekordu. Zejména evropské země totiž v reakci na ruskou agresi na Ukrajině hodlají navýšit své obranné rozpočty. Mezi prvními oznámilo tento plán Německo. Kancléř Olaf Scholz pár dní po začátku invaze slíbil přidat letos ozbrojeným silám sto miliard eur. Víc peněz hodlají za své armády utratit i Belgie, Rumunsko, Itálie, Polsko, Norsko či Švédsko.
‚‚Vzestupný trend byl v Evropě patrný už předtím, nyní ještě zrychlí. Změny se normálně dějí pomalu, než se ocitnete v krizi. Myslím, že právě to se momentálně děje,“ řekla agentuře Bloomberg Lucie Beraud-Sudreau ze SIPRI. Celkem osm evropských členů NATO dalo loni na obranu dvě procenta HDP, tak jak to Aliance požaduje. Je to o jednu zemi méně než v roce 2020, ale o dvě více než v roce 2014.
Rozpočet bude navyšovat i české ministerstvo obrany. Ministryně Jana Černochová během své nedávné návštěvy Washingtonu oznámila, že požádala o 1,4 miliardy korun navíc na urgentní nákupy vojenského vybavení. Zástupci vlády dříve avizovali, že jsou připraveni vyjít resortu obrany vstříc. Poslanci už při schvalování rozpočtu na letošní rok zvýšili původní návrh o miliardu na 89,15 miliardy korun.
Pomoc Ukrajině a vyzbrojování české armády nyní vytěžuje tuzemské zbrojní podniky.
‚‚Ukrajině pomáháme v součinnosti s vládou a Ukrajinským velvyslanectvím dodávkami pozemní techniky, naše společnosti se budou podílet i na servisu ukrajinských vozidel. Určitě dojde v letošním roce k výraznému nárůstu výroby a dodávek pozemní techniky i munice,“ uvedl Andrej Čírtek, mluvčí holdingu Czechoslovak Group (CSG), pod nějž patří například výrobci vojenských vozidel Excalibur army nebo Tatra Defence Vehicle.
CSG podle Čírtka dodá české armádě nová vozidla Pandur, Titus a Tatra, zatímco na Ukrajinu poputuje technika, kterou tamní armáda už používá a má pro ni vycvičené posádky. ‚‚Konkrétní čísla tržeb nebo počty a typy techniky nebudeme zveřejňovat,“ řekl.
