skip to main content

Světla, kamera, půlmiliarda. Česko láká filmaře na štědře navýšené pobídky

Od pondělí 18. listopadu mohou zahraniční filmové produkce opět žádat český stát o filmové pobídky. Filmaři vylobbovali u premiéra dofinancování fondu určeného na tzv. vratky. Pro filmové produkce představují možnost získat zpět část nákladů utracených při natáčení v České republice.

„Pro většinu producentů jsou pobídky naprosto klíčový faktor při rozhodování, kde točit,“ uvádí Pavlína Žipková z Czech Film Commission, zodpovídající za propagaci Česka jako výhodné filmové destinace.

Posledních devět let vyčleňoval stát na pobídky každoročně 800 milionů. Celosvětový boom nejrůznějšího audiovizuálního obsahu, způsobený nástupem streamovacích platforem, ovšem přinesl filmovému průmyslu – nebo alespoň jeho části – zlaté časy.

Ve velkém se točí i u nás: v posledních dvou letech například výpravné kostýmní seriály Soumrak templářů či Carnival Row s Orlandem Bloomem, dvanáctidílný Whiskey Cavalier a v Česku vznikal i poslední Spider-Man. Proto filmaři 800 milionů na vratky vyčerpali už v půlce roku.

Reklama

Státní fond kinematografie, který prostředky spravuje, začal spolu s Asociací producentů v audiovizi vyjednávat s vládou, aby zabránila odchodu filmařů do některého z 31 evropských států, které vstřícné filmové pobídky nabízejí. Podle jejich názoru se totiž investice vyplatí.

Aby produkce pobídky získaly, musí v Česku utratit minimálně určenou částku: u hraného filmu je to patnáct milionů korun, u seriálu osm milionů za epizodu. Celkem u nás zahraniční filmaři v roce 2018 utratili téměř pět miliard. A Žipková odhaduje, že letos by to mohlo být ještě o půl miliardy víc.

Stát nakonec filmařský money talk vyslyšel a přelije do fondu 500 milionů, které ministerstvo financí ušetřilo na obsluze státního dluhu.

V roce 2018 u nás zahraniční filmaři utratili téměř pět miliard korun.

Evropské statistiky ukazují, že Česko je se svou aktuální dvacetiprocentní výší pobídky mezi evropskými státy na chvostě. I přesto jsme pro zahraniční produkce atraktivní lokací a zažíváme přetlak zakázek.

„Česko těží z kontinuity filmařské tradice, kterou nepřervaly ani válečné či komunistické totality a která zaručuje vysokou profesionalitu filmových služeb. Máme tady skvělé kaskadéry, odborníky na speciální efekty, úžasné lokace…,“ vyjmenovává hlavní konkurenční výhody zdejšího filmového regionu Radovan Dočekal, šéf produkční společnosti Milk and Honey.

Tu živí především servisní služby pro zahraniční produkce. Už dávno přitom neplatí, že Česko by bylo pro Američany, Němce nebo Italy pouze levnou „montovnou“. Klíčové pozice v několikasethlavých štábech často obsazují Češi.

„Dělali jsme na sérii o paranormálních jevech Haunted, kterou Netflix premiéroval v říjnu. Klíčové pozice obsadili Češi: od režiséra Jana Pavlackého přes hlavního kameramana Marka Dvořáka až po českou většinu v samotném štábu,“ pochvaluje si Dočekal.

Reklama

Filmoví profesionálové se však shodují, že pověst filmařsky přívětivého regionu můžeme rychle ztratit. Podobnou situaci už zažili počátkem milénia.

„Tehdy jsme doslova usnuli na vavřínech a nechali se předběhnout do té doby audiovizuálně nevyspělým Maďarskem,“ vzpomíná Žipková. Maďarsko zavedlo pobídky v roce 2004, a přetáhlo tak Česku, rozmazlenému megaprodukcemi typu Mission Impossible, atraktivní filmové zakázky.

Tom Cruise na své slavné pražské špionážní zastávce

Maďaři v současnosti vracejí zahraničním filmařům 30 procent z utracených peněz a od příštího ledna bude zahraniční produkce lákat pobídkami i sousední Slovensko – velkorysými 33 procenty. Že jde jít ještě výš, ukazuje příklad z Malty, nabízející vratky až ve čtyřicetiprocentní výši. Producent Radovan Dočekal odhaduje, že současné tempo výroby může vydržet tak dva tři roky. „Je proto důležité, abychom neusnuli znovu.“

Ekonomický přínos filmového průmyslu zároveň nesměřuje jen dovnitř odvětví. „Až 60 procent rozpočtů audiovizuální výroby jde do nefilmového sektoru, a pobídky jsou tedy obecně injekcí do místní ekonomiky,“ ukazuje analýza Czech Film Commission. Nadační fondy na podporu filmařů proto s pragmatickým cílem ukousnout si z rostoucího byznysu vznikají i v regionech.

Praha za tímto účelem založila Prague Film Fund, ze kterého lze čerpat prostředky jak na celovečerní filmy pro kina, tak na televizní tvorbu. Je přitom jedno, zda se jedná o cizí produkci nebo koprodukci s českou majoritou, důležitá je distribuce v zahraničních kinech či televizích. Zcela zásadní podmínkou je skutečnost, aby Praha v natáčeném projektu představovala skutečně Prahu.

„Marketingový potenciál projektu pro propagaci Prahy v cizině je jedním z klíčových kritérií při posuzování, zda projekt získá podporu,“ říká Ludmila Claussová, předsedkyně správní rady fondu. Na magistrátní peníze dosud dosáhly blockbustery jako zmiňovaný Spider-Man (5 milionů korun), nový film oceňované režisérky Agnieszky Holland s Ivanem Trojanem (2,5 milionu korun), ale třeba i český dokument o slavném secesním malíři Alfonsi Muchovi (650 tisíc korun) či seriálová epizoda německé stanice ZDF (500 tisíc).

Pavoučí muž na Karlově mostě

Město zatím průběžně do fondu vložilo 50 milonů korun, většina už je však vyčerpaná. „Na rok 2020 máme na rozdělení nových nadačních příspěvků k dispozici 10 milionů,“ konstatuje Claussová. Tyto peníze nemají charakter pobídky, ale dotace.

Loni také začal fungovat Jihomoravský filmový fond v Brně a dosud rozdělil 17,5 milionu korun. „Dříve se v Brně a v regionu točil jeden celovečerák za pět let, teď jsou tam do roka čtyři,“ pochvaluje si dopady podpory předsedkyně správní rady Pavla Košuličová.

Podle jejích slov je kromě propagace zásadním kritériem podpory kvalita filmu a zároveň platí, že úspěšní žadatelé musí 100 procent podpory utratit v regionu – ať už na filmové, nebo přidružené služby. Většina žadatelů je však domácích.

„Kromě českých filmů jsme podpořili vznik krátkého filmu pro uměleckou galerii Barbican v Londýně. Pro větší zahraniční projekty jsou prostředky, které rozdělujeme, zatím příliš nízké.“ Podpoření filmaři na jižní Moravě utratili celkem 37 milionů korun.

Reklama
Reklama