Pokud se nic nezmění, náklady na veřejné zdravotní pojištění v Česku v roce 2040 překročí bilion korun. Na tiskové konferenci to dnes uvedli zástupci Hospodářské komory ČR (HK). Jen letos systém spolyká 520 miliard, což je dvakrát tolik než před deseti lety. Důvodem není jen stárnutí populace, ale také dozvuky covidové pandemie. Další růst bude podle Hospodářské komory posílený stárnutím populace a jejím zhoršujícím se zdravotním stavem.
„České zdravotnictví není v současné době udržitelné, a proto potřebujeme zásadně změnit přístup k sektoru, kam jen z veřejného zdravotního pojištění směřuje přes půl bilionu korun. A ani to už nestačí,“ varuje viceprezident HK Tomáš Prouza. Komora proto volá po zásadní reformě: větší vliv zaměstnavatelů, možnost připojištění a větší zapojení soukromého sektoru.
Lidé by si legálně mohli doplatit na nadstandard. Dnes si zákrok na přání hradí celý. Přitom soukromé zdroje na zdraví tvoří jen malou část. V současné době podle ekonoma Aleše Roda z Národní ekonomické rady vlády tvoří z částky, kterou si domácnosti na zdravotnictví doplácejí, asi polovinu doplatky na léky a pětinu platby u stomatologa.
Zaměstnavatelé táhnou systém ze sedmdesáti procent, zbytek doplácí stát a zaměstnanci. Jenže za seniory, děti a nezaměstnané platí stát málo, jejich náklady pokrýt nestačí.
Podle statistik poroste výskyt diabetu o dvacet procent, kardiovaskulárních a nádorových onemocnění o desítky procent. Do roku 2050 se zdvojnásobí počet lidí nad 85 let.
Odborníci volají po přechodu od lůžkové péče k ambulantní, stacionární či domácí. Klíčová je i digitalizace, restrukturalizace nemocnic a lepší využití dat.
„Ať už vyhraje kdokoli, bude muset do systému zdravotní péče výrazně ‚říznout‘,“ dodal Prouza. Podle Roda je rozhodování politiků o zdravotnictví silně zatíženo jejich krátkodobou motivací, kterou je snaha o znovuzvolení. Pokud se nic nezmění, dostupnost zdravotní péče bude vážně ohrožena.
