Na recepci závodu Coca-Cola HBC v Kyjích na okraji Prahy je narváno. K výrobním linkám známých nápojů právě míří školní exkurze. „Zájem škol je obrovský, celoročně,“ vysvětluje nám recepční nával u vchodu.
Nakonec se kolem školáků prosmýkneme a hned za turniketem dostáváme u ledničky na výběr některý z nápojů, které se tu vyrábí. Takových lednic je v areálu několik, zaměstnanci mají jejich obsah jako benefit.
„Já v posledních týdnech ujíždím na Monsterech.“ vyznává se z lásky k energeťákům vedoucí inovací ve výrobě Zuzana Zoulová, která nás bude fabrikou provázet. Já sahám po plechovce Coca-Cola Zero. Ale musím sebou hodit, do výroby mě s ní nepustí.
Taky se musíme převléknout. Dostávám dlouhý plášť, reflexní vestu, zpevňující oporu na boty a taky čepec, kam musím schovat všechny vlasy. Nakonec je třeba projít přes další turniket.
„Počkej na červené světlo, pak vlož ruce,“ hlásí přístroj ještě před poslední „bránou“. Ruce do něj zasunuji trochu s nedůvěrou, ale vytahuji je z něj naštěstí celé a vydezinfikované. Teprve pak můžeme vstoupit.
V areálu je cvrkot, ze závodu Coca-Cola HBC v pražských Kyjích se ročně vyvalí stovky milionů litrů limonád, energy drinků, ledových čajů FuzeTea a džusů Cappy. Vše odtud míří převážně na český a slovenský trh, ale například zmíněný Monster se odsud vyváží do více než desítky evropských zemí.
Sirup do mekáče
Linek je tu celkem šest, na několika se nápoje balí do plastových lahví, na dalších do plechovek a vratného skla. První zastávka je ale bag in box, čili „pytlík v krabici“. Tak tu říkají lince, na které se vyrábí polotovar do výčepních zařízení ve fast foodech.
„Například pro McDonald’s tu vyrábíme sirup, ze kterého se pak v restauraci ve výčepním zařízení namíchá finální produkt,“ vysvětluje Zoulová.
Tahle linka je menší, krabice s produktem hned míří na palety a odtud do skladu, takže obsluhu zvládají dva zaměstnanci. V sousední místnosti pak jen tiše předou motory čerpadel, výbava na stole připomíná chemickou laboratoř a cítit je to tu trochu jako v bazénu. „Upravujeme si tady čistotu, tvrdost a další parametry běžné pitné vody tak, aby vyhovovala technologii výroby našich nápojů“ podotýká Zuzana Zoulová.
Z úpravny vody nás pak vede do prostor který vévodí vysoké tanky, procházíme mezí spletí trubek a kohoutů. A taky nádrže s nápisy Coke Part 1 a Coke Part 2. Tady poprvé vidím, jak vypadá Coca-Cola na začátku výroby: do továrny totiž dorazí ve formě koncentrátu. Originální recepturu si firma pochopitelně úzkostlivě chrání, takže koncentrát sem přichází ve dvou složkách vyrobených na dvou místech v Evropě.
V sirupárně se z koncentrátu míchají sirupy, které se následně posílají na linku, kde se zředí s vodou, obohatí o CO2 a o pár metrů dál se už v automatizovaném provozu plní do lahví nebo plechovek.
Dej přednost ještěrce
Coca-Cola HBC v Česku v posledních letech investovala 2,5 miliardy korun do inovací. Zhruba pětinu z toho stál nový automatizovaný sklad. V Kyjích ho otevřeli v roce 2021, je to obrovská hala po strop napěchovaná paletami s baleními plechovek a lahví. Vládnou v ní moderní robotizované „ještěrky“.
Na každé křižovatce musíme čekat na zelenou. A červenou máme kdykoliv je ještěrka v potenciálně nebezpečné vzdálenosti, i kdyby třeba jen stála. V jednu chvíli Zuzana Zoulová spíná ruce v prosebném gestu směrem k řidiči, aby popojel dál a my mohli pokračovat. Práce skladníků má jasnou přednost před prací novinářů a nejvyšší prioritou je bezpečnost.
Vyfouknout, naplnit, zavřít
Nejatraktivnější částí prohlídky je rozhodně plně automatizovaná linka, kde se plní PET lahve nápoji, včetně původní příchuti Coca-Coly.
Linku, kterou postavili v roce 2019 a v době instalace byla jednou z prvních linek této generace na světě, dokáže obsluhovat jediný člověk. Lahve tu obíhají ve svižném tempu: omýt, vybavit etiketou, naplnit, uzavřít, zabalit do sixpacků. Stačí pár vteřin.
Zároveň se to tu hemží zvláštními „zkumavkami“. „To nejsou zkumavky, ale preformy,“ poučuje mě přes všeprostupující hluk továrního provozu kolega fotograf, který byl před lety právě tady v Kyjích na brigádě. „Přesně tak,“ reaguje nadšeně Zoulová na jeho překvapivou znalost. „Z nich se o kus dál na lince vyfukují lahve,“ dodává.
Automatizovaná je v Kyjích i kontrola kvality – soustava kamer odhalí jakoukoliv anomálii a v takovém případě lahev nekompromisně míří na „slepou kolej“. Systém průběžně sleduje také kvalitu samotného nápoje, těsně před plněním automaticky analyzuje hodnoty klíčových parametrů a případně upozorní na sebemenší odchylky od přesně dané specifikace.
Vyrovnat bilanci
Zaměstnanců je v provozu až překvapivě málo, celkem se na čtyřech směnách střídají necelé tři stovky lidí, kteří mají na starosti výrobu i sklad. Obsluhují stroje, zadávají jim pokyny na dotykových obrazovkách, kontrolují výsledek, provádějí údržbu.
Potkáváme několik operátorek, ale ve výrobním provozu přece jen pracuje víc mužů. V managementu ale chce mít firma do roku 2025 poměr mužů a žen vyrovnaný. A záležet si dává i na vyrovnaném odměňování.
Společenská odpovědnost a udržitelnost tu ostatně rezonuje podobně jako automatizace. V ESG Ratingu 2023 skončila Coca-Cola HBC mezi velkými firmami v Česku třetí.
Snahu o vyrovnání ekologické bilance ilustruje biotop s mokřadem, který obhlížíme cestou z výrobního areálu. Tůně s naučnou stezkou a lavičkami vznikly letos v těsném sousedství pražského závodu. Mokřad se využívá k zadržení dešťové vody, ochlazuje okolí a do městské přírody přirozeně vrací asi 12,5 milionu litrů vody ročně.
Firma v oblasti ochrany životního prostředí podrobně sleduje produkci skleníkových plynů i hospodaření s vodou či obaly a slibuje, že svoje aktivity v oblasti udržitelnosti bude dál posilovat.
