Pokud platí, že vzhůru se nejlépe odráží ode dna, pak k tomu má Česko velmi dobrou výchozí pozici. Přesně takhle jde vtipkovat na konto toho, že v hodnocení podmínek pro založení podnikání je na tom Česko vůbec nejhůř ze všech sedmadvaceti zemí Evropské unie. Je to však tak trpký humor, že místo úsměvu způsobuje na tváři škleb.
Nelichotivé srovnání plyne z čerstvě vydaného Indexu prosperity Česka. V celkovém hodnocení všech posuzovaných kritérií ohledně podnikatelského prostředí obsadila naše republika o něco málo lichotivější 21. místo, ale ani to rozhodně není důvod k oslavným fanfárám.
Ať máme tu nejbídnější kategorii za sebou, začněme tristní situací ohledně založení firmy. Podle Světové banky jsme v tomto aspektu nejhorší v Evropské unii, založení podniku u nás totiž trvá až pětadvacet dní, přičemž evropský průměr není ani poloviční, konkrétně dvanáct dnů.
Zároveň je pro odstartování podnikání potřeba udělat více administrativních kroků než v ostatních zemích, čemuž odpovídá i skutečnost, že je v Česku spíše jen průměrný počet firem. Na milion obyvatel u nás vychází 3897 podniků s deseti a více zaměstnanci, evropský průměr je 4060.
Je zde také malý počet startupů – 131 na milion obyvatel, což odpovídá 21. příčce v Evropské unii. Na totožnou jedenadvacátou příčku v celkovém pořadí tlačí Česko i nízká tržní kapitalizace.
„Oproti ekonomikám USA, Japonska či Švýcarska je evropský kapitálový trh, ze kterého by mohly společnosti čerpat prostředky, málo rozvinutý. Zatímco ale z jednotlivých unijních zemí dosahuje největšího podílu obchodovaných akcií vůči HDP Německo, a to 47 procent, v Česku to jsou necelá dvě procenta,“ poukazuje na další oblast, kde české prostředí zaostává, analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.
Nejlepší podmínky pro podnikání jsou v severských státech. „Úplně nejpříznivější ve Švédsku a Finsku. Tyto země profitují mimo jiné z vysokého počtu startupů, efektivního vybírání DPH a nízkých cen elektřiny, zapříčiněných i vysokým podílem obnovitelných zdrojů,“ vysvětluje Milan Mařík, analytik portálu Evropa v datech.
České podnikatelské prostředí má i světlé stránky. Například korporátní daň stanovená na devatenáct procent je desátá nejnižší v Evropské unii a tuzemské firmy patří v bruselském společenství mezi ty, které relativně významně investují do výzkumu a vývoje. Tyto náklady u nás odpovídají 1,2 procenta HDP, což řadí Česko na jedenáctou příčku.
I přes tato dílčí pozitiva však bohužel platí následný Maříkův postřeh: „Horší úroveň podnikatelského prostředí připadá na země bývalého východního bloku. Z indexu prosperity tak vyplývá, že Česko v tomto směru stále spadá spíše do východní než západní Evropy.“