Pokud se jméno firmy objevilo v záhlaví jejich reportu, měla obří problém. Výzkumníci z Hindenburg Research v posledních letech rozkrývali podvodné praktiky ve veřejně obchodovaných společnostech a popisovali je v rozsáhlých analýzách. A také sázeli stovky milionů dolarů na to, že akcie firem v jejich hledáčku zamíří dolů.
Hindenburg sestřelil například automotive startup Nikola, což jeho zakladatele Trevora Miltona dostalo až do vězení za podvod na investorech. Úspěšně zaútočil také na firmu Block zakladatele Twitteru Jacka Dorseyho, multimiliardové impérium kontroverzního amerického investora Carla Icahna a v posledních dvou letech se zaměřil na své vůbec největší sousto – průmyslový konglomerát Adani Group.
V polovině ledna však zakladatel Hindenburgu Nathan Anderson překvapivě oznámil, že se svým riskantním byznysem končí. Hlavním důvodem je podle něj „daň za poněkud intenzivní a občas všezahrnující“ povahu práce. Mezi prominentními „shortaři“, tedy investory sázejícími na pokles ceny určitého aktiva, však není jediný, kdo zařadil zpátečku.
Předloni rozpustil po více než třech dekádách své shortařské fondy investor Jim Chanos, kterého proslavila obří sázka na pád americké energetické společnosti Enron. Další slavný americký investor Bill Ackman, který shortoval například velkovýrobce doplňků stravy Herbalife, skončil s aktivistickým short-sellingem v roce 2022. Ve stejném roce položila sázka na pokles takzvaných meme stocks hedgeový fond Melvin Capital.
A konečně, začátkem letošního roku kapituloval také český průkopník shortování Aleš Vávra, který po více než deseti letech uzavřel svůj fond Metatron Short Equity Fund.
Co se to na trhu děje? Hlavní důvod je prostý – sázky na propad ceny akcií jsou mimořádně těžkou investiční disciplínou. Aktivističtí shortaři čelí žalobám dotčených firem, tlaku finančních regulátorů a ruce pryč od nich dává také většina bank. V posledních dvou letech se navíc akciovým trhům mimořádně daří.
Sázet na pokles akcií je ostatně problematické už z podstaty věci, jelikož akciový trh jako celek z dlouhodobého hlediska neustále roste.
„Čas zde hraje proti shortařům. Kdyby akcie stagnovaly, mohli by v klidu ,počkat‘ na rozvinutí nějakého problému u firmy a následně vydělat na poklesu. Ale když akcie setrvale rostou, shortař platí vysokou cenu za každý rok, měsíc či týden, kdy tu pozici drží a spekuluje na pokles,“ popisuje analytik J&T Banky Pavel Ryska.
„K shortování jsou navíc potřeba nejen správné informace, ale i správné načasování. Časovat trh je obtížné i na otevření dlouhé pozice (sázka na růst, pozn. redakce), kdy navíc hraje ve váš prospěch statistika, že trhy jsou v průměru rostoucí. Když otevření short pozice dobře nenačasujete, tak prohrajete i se správnými informacemi,“ dodává analytička Cyrrusu Anna Píchová.
Důvodem je, že může trvat klidně i několik let, než se nějaký fundamentální problém firmy projeví v ceně jejích akcií. „Protože pasivní fondy a retailoví investoři přes mobilní aplikace táhnou celý trh už několik let jenom nahoru,“ myslí si Michal Stupavský, investiční stratég společnosti Conseq.
Shortování akcií v praxi většinou funguje tak, že si investor cenné papíry půjčí, obratem je prodá a zpětně vykoupí až s blížícím se termínem splacení. Pokud cena mezitím klesne, tak na rozdílu vydělá. Jenže pokud stoupne, tak má investor zásadní problém.
Při sázkách na růst ceny akcií hrozí v nejhorším možném scénáři ztráta 100 procent vložených prostředků. Ztráta hrozící u sázky na pokles je v podstatě neomezená.
Kromě těchto obtíží však za zdánlivým ústupem shortařů může být i obecný pokles popularity aktivně řízených fondů. „Nástup ETF a dalších pasivních investic je významným trendem. Investoři ztrácejí zájem o aktivně řízené fondy, jednoduše chtějí koupit aktivum a držet ho dlouhodobě. Pokud se mají rozhodnout mezi dlouhodobým držením long only nebo short only fondu, tak si vždy vyberou první variantu,“ míní analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Přestože však končí velká jména, nedá se říct, že by obecně všem shortařům zvonila hrana. „Z pohledu na data bych neřekla, že je shortů méně – v pohledu na celý trh se dlouhodobě pohybují okolo pěti procent všech akcií v oběhu. Odcházení shortařů z trhu je běžný jev, každým rokem končí i vzniká velké množství subjektů,“ uzavírá Anna Píchová.