skip to main content
Forbes History

Takhle vznikl internet. Brána www se před třiceti lety otevřela a svět se navždy proměnil

World Wide Web. Nic vám to neříká? Více, vlastně úplně vše, vám řekne zkratka www. I tento text čtete, protože jste prošli přes bránu www a jejím prostřednictvím se dostali do nekonečného vesmíru informací. Od spuštění prvního webu – v podobě, jak ho známe dnes – uplynulo 6. srpna rovných třicet let.

Evoluce je hodně pomalý proces, ta internetová ovšem raketově ovládla lidský svět. Zatímco před třemi desítkami let bylo „www“ pro drtivou většinu lidí spojení tří stejných písmen, které nedávalo smysl, dnes by soukromý i profesní život stamilionů lidí ztratil smysl, kdyby „www“ nebylo. Zda je to dobře, či ne, je filozofická otázka, nezbytnost webů pro současnost je ale prostě faktem.

„Internet i web byly zpočátku vyvinuty pro využití ve vědecké komunitě, ale za posledních třicet let se velmi změnily,“ říká Jan Gruntorád, který v roce 1992 inicioval se svým týmem na ČVUT příchod internetu do Česka a umožnil tak webu proniknout do této republiky.

Reklama

Že se web změnil? O dost zásadnější je, že změnil vše kolem sebe. Jistěže lze bez internetu existovat, ale upřímně – kdo z nás si to ještě umí představit? Člověk nepřežije bez vzduchu, vody a jídla, avšak někdy se téměř zdá – alespoň v euroatlantické civilizaci – , že bezpodmínečně nutné je i wi-fi.

Wi-fi, www, internet… V červnovém Londýně roku 1955 žádný takový termín logicky nerezonoval. Tématem tam tehdy byla vlna veder, která britskou metropoli zrovna zasáhla, intelektuálové zase rozebírali čerstvý zákon, jehož smyslem bylo chránit mladistvé před hororovými komiksy.

Legislativa chránící mládež před „závadnou“ literaturou, tedy jaksi preventivně a pofiderně střežící její čistotu? Ironií osudu se právě v červnu 1955 narodil v Londýně muž, jenž o 36 let později uvedl v život technologii, jejímž důsledkem mimo jiné je, že hororové komiksy a téměř cokoli dalšího pronikne skrz každý případný zákon.

Tím právě narozeným mužem byl Timothy John Berners-Lee, všeobecně označovaný za vynálezce World Wide Webu. Chlapík s vysokým čelem a bystrýma očima vymyslel a implementoval první webový prohlížeč a webový server. Odstartoval tím bezbřehou explozi informací.

„První webová stránka a s ní i celá soustava dalších stránek, vzájemně propojené odkazy na principu hypertextu, vznikla ve vědecko-výzkumném středisku CERN v roce 1990. A 6. srpna 1991 přišlo oznámení o existenci nové služby World Wide Web v diskusní skupině alt.hypertext, současně s oznámením o dostupnosti oné první webové stránky i mimo středisko CERN,“ líčí Gruntorád.

Premiérové webové stránky byly ovšem jen jednou z mnoha služeb. Těžko šlo tenkrát odhadovat jejich nynější absolutní dominanci, musely o své místo bojovat. Web nebyl jedinou službou svého druhu pro prezentaci informací a nejrůznějšího obsahu, soutěžil s dalšími, obdobně zaměřenými službami.

Reklama
Službu Gopher nakonec web porazil na celé čáře.

„Asi nejvážnějším konkurentem byla služba Gopher. Tu nakonec web porazil na celé čáře, i díky schopnosti prezentovat obsah v líbivějším kabátě,“ vzpomíná Gruntorád.

Vůbec první webová adresa zněla info.cern.ch a Berners-Lee popisoval její vytvoření tak, že šlo kvůli složitosti procesu o akt zoufalství. Ze zpětného, a tudíž nutně mylného pohledu to ovšem nikterak zoufale nevypadá. Tím spíš, že sám vědec, povýšený v roce 2004 královnou do šlechtického stavu, tvrdí: „Jednalo se především o krok vedoucí ke zobecnění, přechod na vyšší úroveň abstrakce.“

Pro vynález se hledal i název a také s ním přišel „kutil Tim“. „World Wide Web? Skvělé, moc se mi to líbí,“ přitakal jeho nejbližší spolupracovník, belgický inženýr Robert Cailliau, který měl jedinou drobnou námitku: „Půjde to obtížně vyslovit francouzsky.“

Ani pro Francouze však už dávno není www žádný problém. Ani pro Čechy ne – jejich stát zasáhla informace o prvních pěti zprovozněných www serverech v dubnu 1994.

V té době zde fungovalo zhruba 25 serverů služby Gopher a vysokoškolský pedagog a člen Rady Českého telekomunikačního úřadu Jiří Peterka podotýká: „Poměr mezi oběma službami se obrátil po liberalizaci internetu v Česku na přelomu let 1995 a 1996, kdy u nás už bylo v provozu více www serverů než serverů služby Gopher.“

Peterka s Gruntorádem povedou v druhé polovině září v pražské Lucerně konferenci WebExpo, nejdéle fungující technologickou akci v Česku a největší technologickou konferenci ve střední Evropě. Letošní téma je jasné. Nabízelo se a bylo by hloupé jím pohrdnout. Jistě – tématem bude třicet let od spuštění první webové stránky.

Pamatuje dobu před internetem? Kdy jsme si mysleli, že za hloupost může nedostatek informací? Tak v tom to nebude.

Konference WebExpo bude streamovaná online, pochopitelně prostřednictvím platformy www. Od 6. srpna 1991 už zkrátka svět není to, co býval dřív.

Díky tomu jsme chytřejší; minimálně v tom smyslu, že netrpíme mylnými iluzemi. Neboť s rozvojem internetu souvisí i trefný výrok minulý měsíc zesnulého herce Milana Lasici: „Pamatujete si dobu před internetem? Kdy jsme si mysleli, že za lidskou hloupost může nedostatek informací? Tak v tom to nebude.“

Reklama
Reklama