Žádná
emoce není dost velká, aby nešla zachytit. Zrovna teď se přitom
hodí zachytit soustrast, snad i nostalgii: zemřel Stephen Wilhite,
vynálezce GIF čili obrazového formátu, který je dodnes jedním z
nejpoužívanějších na internetu.
Ve světle tohoto úmrtí si úvodní věta článku zaslouží
doplnění. Ve smyslu, že žádná emoce není tak velká, aby nešla
na internetu zachytit díky Stephenu Wilhiteovi. Právě tento
inženýr si se svým týmem z amerického technologického gigantu
CompuServe lámal hlavu, jak docílit, aby počítač zobrazil
barevnou animaci a zároveň co nejvíc ušetřil paměť.
Šlo o poměrně složitý problém, avšak Wilhite přišel v roce 1987 na účinný algoritmus a GIF – Graphics Interchange Format – byl na světě.
GIF zná zřejmě každý uživatel internetu, jeho prostřednictvím jde vyjádřit prakticky cokoli. Gratulaci znázorní Leonardo DiCaprio zvedající číši na pozadí ohňostroje, rozzuřeným výrazem stejného herce může dát člověk najevo frustraci ze stavu světa. Aktuální rozpoložení autora tohoto textu a jeho chuti pracovat zase lépe než všechna slova vyjádří ospale mžourající lenochod.
S příklady a variacemi jde pokračovat donekonečna. Wilhiteův
význam pro utváření online světa je patrně nedoceněný,
protože jeho vynález je na internetu samozřejmostí, sahá se po
něm automaticky a bez přemýšlení. Jak ale napsal v roce 2013 New
York Times: „GIF je estetická vizitka moderní internetové
kultury.“
Vypovídající byly i některé kondolence pod zveřejněným
nekrologem muže, kterému se stal ve čtyřiasedmdesáti osudným
covid. Vůbec nejvýmluvnější je asi tento vzkaz: „Změnil
jsi způsob, jakým jako společnost mluvíme, a zvěčnil jsi
nespočet okamžiků, které by jinak byly pomíjivé.“
Společnost Giphy zabývající se online vizuální komunikací udělala GIF k poctě otce zakladatele: nezaměnitelný úsměv Mony Lisy se na něm protáhne až do zamračení, než se stane součástí milionů dalších obrázků, jejichž mozaika dá dohromady Wilhiteovu tvář.
„Stephen
vymyslel GIF úplně sám doma a do firmy s ním přišel až poté,
co ho zdokonalil. Zprvu nápad nosil jen v hlavě, teprve až si jím
byl jist, naprogramoval ho do počítače,“ popsala manželka
zesnulého Kathaleen Wilhite pro magazín The Verge.
Zpočátku šlo jen o nehybné animace – revolučním se stal formát v okamžiku, kdy bylo do souboru zahrnuto několik variant statických obrázků, které se spojily a tím vytvořily ve smyčce se opakující video.
Vůbec
první Wilhiteův GIF tohoto druhu je podle vzpomínek
samotného
programátora
letadlo,
které díky primitivní, přesto však rozpohybované grafice
simuluje let. Od
těch časů se GIF rozletěl po internetu do
všech možných
směrů.
Wilhiteův oblíbený a současně nesmírně populární GIF představoval tančící batole v rytmu čači. GIF původně vznikl v roce 1996 jako experiment s testovacími daty pro animaci 3D postav, rychle se stal fenoménem nového média a jedním z prvních virálních videí.
Vítězné tažení Wilhiteova vynálezu bylo zpečetěno, když byl výraz GIF vyhlášen před deseti lety slovem roku podle Oxford American Dictionaries. Sám Stephen Wilhite obdržel v té samé době prestižní cenu Webby za nejvýznamnější internetové počiny, o jejichž laureátech rozhoduje v porotě mimo jiné i známý miliardář a vizionář Richard Branson.
V roce 2000 postihla Wilhitea mrtvice, krátce nato odešel do důchodu. V rodném Ohiu si na venkově postavil dům s velkou travnatou plochou, kterou pečlivě a rád udržoval. Vyrážel také s oblibou na výlety, celkově však měl mnohem méně bouřlivý život než jeho výtvor.
Na něj byl pyšný, něco ho však v souvislosti s ním zlobilo. A to častá výslovnost „gif“, poněvadž správně – jak tvrdil – se má vyslovovat „džif“. Oxford English Dictionary ovšem připouští obě možnosti, takže by se v této věci hodil GIF kupříkladu s panáčka s rozpaženýma rukama.
Je
příznačné, že i
tento lingvistický spor jde vyjádřit „nástrojem pane Wilhitea“.
Jako ostatně vše.
