Pavla a Tomáše Zdychyncovi spojují geny, ale také vášeň pro sport a byznys. Cyklistický. V Kostelci nad Labem vyrábějí nosiče kol.
Nosiče na trhu ovládají převážně velcí hráči jako jsou třeba švédský Thule, německý Uebler anebo americká firma Yakima. Otec a syn Zdychyncovi ale vymysleli unikátní systém, jak nosič uchytit na kouli automobilu.
Díky nápadu jejich firma TMK úspěšně roste. Od roku 2021 se její obrat v řádech milionů zvýšil čtyřikrát a nápad se navíc zamlouvá velkým výrobcům, takže není vyloučeno, že se Zdychyncovi s některými z nich i spojí.
Příběh rodinné firmy měl předehru už v roce 2004, kdy Pavel Zdychynec ještě se svým tehdejším společníkem začali vyrábět nosiče kol. S výrobou ale vydrželi jen pět let.
„Někdy před sedmi lety jsme s otcem začali uvažovat, že bychom výrobu vzkřísili s nějakým updatem a novými modely,“ vzpomíná na začátky syn Tomáš. Do té doby se pohyboval ve světě financí, kde ale nebyl úplně šťastný a potřeboval dělat něco, na co by si mohl sáhnout.
„Tak jsme se s otcem vrhli do vývoje, přizvali ještě některé jeho bývalé kolegy konstruktéry a vymysleli nový model,“ vypráví. Soustředili se hlavně na to, aby byl nosič uživatelsky co nejpřívětivější: lehký, skladný a dal se rychle připojit k autu.
Problém ostatních nosičů na trhu je hlavně v jejich váze. „V roce 2021 jsme přišli s prvním modelem a zjistili, že polovinu našich zákazníků tvoří hlavně ženy. Tak jsme ještě trochu vylepšili design, rozšířili plastové žlábky, do nichž se vkládají ráfky kol a nechali mezi nimi více místa,“ popisuje Tomáš Zdychynec.
„Zvýšili jsme i nosnost, která je u nosiče pro dvě kola šedesát kilogramů. Uveze tak i ta nejtěžší elektrokola,“ tvrdí a dodává, že ve hře je i model pro kola tři. Taková poptávka ostatně zaznívá od zákazníků stále častěji.
„Nosič na tři kola ale dělá každý, tak proč se hrnout někam, kde je ta nabídka široká a nesoustředit se víc na to, v čem jsme opravdu dobří,“ vysvětluje Tomáš byznysové uvažování.
Nosič od TMK se skládá z několika částí: ze dvou kusů pro jedno kolo, pro dvě ze tří. Každý neváží více než pět kilogramů a jediným požadavkem je, aby mělo auto tažné zařízení, tedy kouli. Právě na ni se nosič přichytí.
„Většina firem používá páku, kterou musíte poměrně velkou silou stlačit. My ji nahradili tělem. Takhle nasadíte na kouli, stisknete, až to cvakne a teď už se to nehne,“ ukazuje Tomáš Zdychynec. „Pak dáme ramena nosiče a utáhnu páčkou, jako když nastavuji sedlo, a připojím nosič do zásuvky. Celé to mám usazené za deset, patnáct vteřin.“
Na nosiče má firma patenty, jeden na uchycení na kouli, druhý na rozebíratelnost segmentů. A dostává už nabídky od velkých výrobců, které chtějí systém používat anebo ho odkoupit.
„Nedávno nás oslovila velká zahraniční firma, která vyrábí střešní nosiče, boxy a dodává i do automobilek, zda bychom neměli zájem s nimi vyvinout nový výrobek. Chystají box, který se připevní na tažné zařízení a náš systém uchycení je zaujal,“ prozrazuje spolumajitel firmy TMK.
Patent určitě prodávat nechtějí, líbí se jim ale představa spolupráce, kdy vyvinou unikátní produkt a někdo jiný ho vyrobí. Ve hře může být i Čína, která je pro firmy levnější variantou, nicméně kvalita dodávaných dílů je pro otce se synem prioritou číslo jedna.
„Upřímně? Pokud bychom měli násobně zvětšit objem produkce, pak to v Čechách vyjde hodně draho. Stojí tu víc materiál, energie i lidská práce. Jen od loňského roku se nám náklady zvedly o dvacet procent,“ vypočítává Tomáš.
Zatím je ale výroba nosičů čistě česká. Firma provádí kompletaci výrobků a distribuci ve své dílně, jednotlivé díly jí dodávají čeští a většinou lokální výrobci. Prodej probíhá hlavně přes internetový obchod, i když zákazníci už začínají jezdit přímo do sídla firmy anebo si nosiče kupují v kamenných prodejnách.
Ještě v loňském roce prodávali Zdychyncovi kolem sedmdesáti procent přes partnery a ve třiceti procentech sami. Letos už je to obráceně.
Kromě českého směřuje firma i na německý, italský, holandský, dánský nebo španělský trh. „Z Itálie už nás oslovil jeden distributor, ale nejdříve po nás chtěl crash test podle nejpřísnější normy,“ říká Tomáš Zdychynec.
„Asi si myslel, že neobstojíme, ale to se spletl. Nosič musí vydržet náraz zezadu při jednadvaceti kilometrech v hodině. Nesmí se uvolnit součástka těžší než deset gramů, takže prakticky nic. Normu jsme splnili,“ pochvaluje si.
Plány do budoucna jsou jasné: dál zlepšovat výrobky a investovat do vývoje. Ten otce se synem baví nejvíc, výrobu pak může zajistit někdo jiný.
„Sám jsem se musel naučit spoustu věcí, od nejmenšího šroubku po výrobní proces. S otcem se dobře doplňujeme – coby inženýr občas vymyslí složitá řešení a počítá, že to zákazníkům dojde,“ přiznává Tomáš. „A od toho jsem tu já, protože musíte vymyslet takový výrobek, který pro ně bude co nejjednodušší. Návody dnes nikdo nečte,“ směje se.
