Pokud se to povede, vyjede do tří let z kopřivnické automobilky nákladní Tatra na vodík. Alternativní pohon pro ni vyvíjí v současné době pět firem pod hlavičkou výzkumné organizace ÚJV Řež, která spadá do energetické společnosti ČEZ. Na projekt, který chce firma představit veřejnosti za pár týdnů, jako první upozornily Hospodářské noviny.
Nová Tatra by měla jezdit na elektromotor postavený na podvozku z řady Tatra Force. Zdrojem energie budou právě vodíkové palivové články. „Kopřivnická automobilka zajistí kompletní integraci všech komponent a systémů pohonu. A dodá podvozek a kabinu,“ uvádí za společnost Daniel Potocký z mediální agentury PP Partners Prague. Prototyp vozu by se měl začít testovat v příštím roce.
Tatra není jedinou automobilkou, která vodíkový nákladní vůz vyvíjí, stejný nápad má například společnost Man nebo německý Daimler. A právě proto, aby nebyla závislá na jejich motorech, chce mít svůj vlastní. A zatímco většina automobilek vypouští do světa stále více elektromobilů, Tatra tímto směrem nepůjde. Z alternativních paliv pro ni bude vodík vždy výhodnější.
Ve srovnání s bateriovou elektromobilitou má totiž vodíkový pohon přednost v délce dojezdu a odpadá u něj i dlouhé nabíjení vozidla. Nicméně technologie vodíkového článku je složitější a dražší.
„Doufáme, že s masovým rozšířením těchto motorů přijde i pokles cen palivových článků a dalších komponent a ve finále se tak vodíkový pohon vyrovná spalovacím motorům,“ dodává Daniel Potocký.
Vodíková Tatra má vzniknout na již existující platformě Tatra Force.
Na budoucnost vodíku ostatně sází i jablonecká firma Devinn, která se na vývoji jednotky pro nákladní vozy kopřivnické automobilky podílí. „Vodík může celkem snadno nahradit naftu a jedna z jeho vývod je, že namísto černého dýmu z výfuku bude vypouštět destilovanou vodu,“ říká jednatel firmy Devinn Luboš Hajský. Využití vidí hlavně u velkých nákladních aut, lodí nebo vlaků.
Firma, která sídlí v blízkosti mladoboleslavské Škodovky, má s vodíkovým pohonem své zkušenosti. Loni vyvinula vodíkový mobilní zdroj elektřiny H2BASE, kterým pak letos napájela jedno z pódií festivalu Rock for People. A úspěšně.
Svou technologii nabízí za zhruba pět milionů korun. A vymýšlí k ní i aplikaci Karen. „Je schopná na základě požadavku zákazníka přesně naplánovat, ke které stanici a kdy dorazit, aby se tam nesjela tři auta najednou,“ dodává Hajský. Do konce roku by podle něj měly dobíječky na vodík instalovat tři čerpací stanice, zatím v Čechách funguje jen jedna, neveřejná.
Nákladní Tatra poháněná vodíkem by měla primárně sloužit zákazníkům v civilním sektoru, například těžařům. I proto kromě vývoje vlastního pohonu musí vývojáři vyřešit ještě další problémy, které ovlivňují celkové užitné vlastnosti bezemisního náklaďáku.
„Technologie si musí poradit zejména s externími podmínkami prostředí, jako jsou těžce přístupná místa, třeba lesy nebo lokality s vysokou prašností, jako jsou staveniště a doly. Reagovat musí i na extrémní klimatické podmínky, ve kterých operuje armáda, hasiči nebo záchranáři,“ vysvětluje Potocký.
Projekt se proto zaměří i na eliminace vibrací, vývoj pokročilých vzduchových filtrů nebo optimalizaci startu za nízkých teplot.
