Postpandemický strašák, do té doby nemyslitelné propouštění v nejlukrativnějším a nedotknutelném sektoru, tedy u největších světových technologických firem, je zpět. I když to chvilku vypadalo, že nejhorší už máme za sebou, propouštění opět nabírá na obrátkách.
Podle nezávislého webu Layoffs.fyi, který od začátku pandemie monitoruje propouštění v technologickém sektoru a veřejném sektoru v USA, došlo v loňském roce ke zhruba 153 000 vyhazovům v 551 technologických společnostech.
Ani letos nevypadá situace o moc lépe. Za letošní rok stihlo 237 technologických firem zatím propustit 120 tisíc zaměstnanců. To je téměř dvojnásobek toho, jak stihl pustit žilou americké federální sféře na začátku své vlády americký prezident Donald Trump prostřednictvím Muskovy iniciativy DOGE. Rovná polovina přitom připadá na technologické giganty.
Když uvážíme, že mediálně poměrně sledované velké vlny propouštění jsou něčím, čemu se snaží každá veřejně obchodovaná firma spíše vyhýbat, může jít navíc jen o špičku ledovce. Firmy totiž mají vícero možností, jak snižovat počty ještě před tím, než se uchýlí k tomuto pomyslnému řezu motorovou pilou.
Mohou například zmrazit nábor nových zaměstnanců, což je něco, co již nějaký čas pociťují minimálně lidé ucházející se o juniorní pozice. Mohou v tichosti uzavírat pozice po pracovnících, kteří sami odejdou, a nově mohou také namísto náboru využít pro některé pozice umělou inteligenci.
Trend propouštění, zdá se, navíc rozhodně nekončí. Jen teď v listopadu překvapila společnost HP oznámením, že hodlá propustit něco mezi čtyřmi až šesti tisíci zaměstnanců. Že nejde o žádné vybírání třešniček, dokazuje náš přehled propouštění od začátku roku.
V lednu, kdy začal své stavy regulovat například Microsoft, propustily technologické společnosti 2403 lidí, což může na první pohled vypadat jako statisticky nevýznamná obměna, již v únoru ale propouštění nabralo na obrátkách a rázem přibylo u firem snů 16 200 propuštěných, v březnu to bylo přes 8800 lidí, v dubnu již 24 500, v květnu 10 400, v červenci to vypadalo, že si trh dává trochu pauzu, a technologičtí obři se zbavili jen 1606 lidí. Červenec ale již opět přinesl více než 16 300 propuštění, srpen 6300, září 4100 zaměstnanců a v říjnu už se kola opět rozjela naplno a technologičtí hráči propustili zhruba 18 500 zaměstnanců.
A pak tu máme samotný, ještě neuzavřený listopad. Vedle HP se chystá blíže nespecifikovaný počet lidí ze své divize prodejů korporátním a institucionálním zákazníkům propustit Apple. Herní společnost Playtika oznámila plán osekat zhruba dvacet procent své pracovní síly (700 až 800 zaměstnanců), deset procent své pracovní síly chce zredukovat dokonce na AI čipový průmysl navázaná americká inženýrská společnost Synopsys.
Propouštění se má dotknout přibližně 2000 lidí. Že nejde o náhodu, dokazuje také společnost Applied Materials, která dodává přístroje pro čipovou výrobu. Firma o měsíc dříve oznámila plán snížit počet zaměstnanců o přibližně čtyři procenta, tedy zhruba na 1400.
V říjnu oznámil plány na masivní propouštění Amazon, který plánuje zrušit až 30 000 firemních pracovních míst, tedy asi deset procent kmenových zaměstnanců. To jsou ale zatím jen propouštění, která mají přijít, a to hlavně v příštím roce, od oznámení nicméně firma stačila zrušit alespoň 700 pozic ve svých newyorských kancelářích.
Jen nepatrně nižší počet zaměstnanců propustila také Meta, která udělala radikální čistku ve svých týmech věnujících se infrastruktuře umělé inteligence. V podobném duchu bychom mohli pokračovat, my se ale zastavíme u propouštění v Google, kterému se jinak letos mimořádně daří. Možná proto také v říjnu propustil jen zhruba stovku vysoce kvalifikovaných lidí ze své cloudové divize.
Situace se změnila
Oproti prvním dvěma pocovidovým vlnám propouštění je tu ale rozdíl. Po pandemickém boomu, kdy už předtím přehřátá ekonomika, najednou ještě podpořená veřejnými stimuly, podnítila nebývalý náborový nárůst, přišlo nejprve běžné vystřízlivění a návrat do normálu a později snaha držet náklady pod kontrolou. Leckdo navíc čekal, že po výdechu dorazí také nádech.
Nejenže se tak nestalo, ale firmy pokračují v propouštění stále. V tom posledním ale již zdaleka nejde jen o kontrolu nákladů, technologičtí giganti, ale také část technologické startupové scény se čím dál více od lidské síly odklánějí k automatizaci a umělé inteligenci.
To, co tak zprvu vypadalo jako konspirační teorie, nyní přiznávají veřejně obchodované společnosti ve svých přiznáních pro regulátory i ve zprávách pro investory. AI umožňuje některé pozice poměrně dobře automatizovat. Velké jazykové modely a další nástroje generativní umělé inteligence nyní v kombinaci s několika lidmi zvládnou to, co ještě před pár lety vyžadovalo specializované týmy. To pak ohrožuje zejména juniorní a podpůrné pozice a místa ve středním managementu. A dokonce se to již propisuje i do statistických dat.
Massachusettský technologický institut (MIT) tuto středu zveřejnil studii, z níž vyplývá, že umělá inteligence, kterou mají nyní firmy k dispozici, může bez problému nahradit 11,7 procenta amerického trhu práce. To je velmi hrubým odhadem ušetřených 1,2 bilionu dolarů na mzdách. Samozřejmě je potřeba z částky odečíst náklady na AI tokeny, ty ale neustále klesají.
Výzkum mimo jiné poukázal na to, že současné propouštění v technologickém sektoru a financích je jen pomyslná špička ledovce, která představuje pouze 2,2 procenta celkové expozice amerických mezd.
FRED
Když se podíváme na ekonomická data od konce pandemie, která z amerických vládních agentur i z mezinárodních a soukromých zdrojů agreguje výzkumné oddělení při Federal Reserve Bank of St. Louis, zjistíme jednu zajímavou věc. Od října 2022, což je shodou okolností ostrý start ChatGPT, došlo ke dvěma zvláštním protichůdným trendům.
Na jedné straně celkový počet nabízených pracovních míst v americké ekonomice setrvale klesal a celkově se snížil do dnešních dnů přibližně o třetinu, na straně druhé akciový index největších amerických firem, tedy S&P 500, vzrostl o 75 procent.
Důvod asi nikoho nepřekvapí, celý index již tři roky nepohání nic jiného než historický investiční boom okolo umělé inteligence. Co ale překvapí více, je fakt, že je to za desetiletí poprvé, kdy se dynamika počtu nabízených pracovních míst přestala shodovat se vzestupem a pádem akciového trhu. Samozřejmě je dobré mít na paměti, že korelace dvou jevů ještě neznamená jejich kauzální spojitost. Přinejmenším k zamyšlení to ale je.
