Jako šéf OpenAI vypustil do světa fenomén ChatGPT, udělal z umělé inteligence věc veřejnou a vybudoval kolos s hodnotou 500 miliard dolarů. Čerstvý čtyřicátník a miliardář Sam Altman je ale také čerstvým otcem – a s dalším dítětem na cestě teď buduje svět, ve kterém budou jeho potomci jednou vyrůstat.
Sam Altman vás hned na úvod uklidní: té uranové tyče na jeho stole se bát nemusíte. Stojí v centrále OpenAI v San Franciscu hned vedle jeho monitoru, vypadá jako tlustá černá lékořice a je to asi ten nejbizarnější kousek z jeho sbírky historických milníků.
„Je to ochuzený uran,“ prohodí jen tak mimochodem o tyči z uranu 238, tedy stejného prvku, který pohání jaderné elektrárny. „Vážně vám nic neudělá.“ Pro jistotu nad ní mávne Geigerovým detektorem, aby své tvrzení podložil důkazem.
„Stačí jeden velký objev ve fyzice a… v podstatě odemknete neomezenou energii,“ říká nad kusem kovu. „Dlouho jsme o tom neměli tušení, pak přišla teorie, že by to mohlo fungovat. A o pár desítek let později už byla na světě atomová bomba. Neuvěřitelný fofr.“
Altman, v teniskách z kolaborace Adidasu a Lega a v obyčejném šedém svetru, mě postupně provází svou sbírkou artefaktů. Většinu z nich má běžně v domácí pracovně, kam se podívá jen pár nejbližších přátel.
Dnes jsou ale venku: čtyřicet tisíc let stará pěstní sekera („fascinující univerzální nástroj z doby kamenné“), bronzový meč z dob před 3,5 tisíce let („příklad toho, jak technologie totálně překreslila mapu tehdejšího světa“) a lopatka kompresoru z motoru Concordu.
S nějakými muzejními pravidly si Altman hlavu neláme – všechny tyhle poklady přitáhl do kanceláře v obyčejné sportovní tašce, zabalené do klasických koupelnových ručníků. „Pořád mě fascinuje, jak každá další generace staví na tom, co tu zanechali ti před ní. Jak přidáváme další a další patra lešení,“ popisuje technologický pokrok. „A přesně to se děje i teď.“
ChatGPU
I když uranová tyč budí respekt, jiný kousek v jeho sbírce má k dnešku mnohem blíž: starý grafický čip (GPU). Právě na něm se trénovaly první verze modelu, jenž pohání ChatGPT. Tedy ten nástroj, který v listopadu 2022 vtrhl do našich životů a spustil revoluci, jež se dost možná vyrovná té průmyslové.
Amerika má dlouhou historii inovátorů, kteří svět nezměnili tím, že by něco převratného sami vynalezli. Jejich genialita spočívala v tom, že díky svému důvtipu a silou vůle dokázali technologii protlačit do každodenního života.
Foto Cody Pickens pro Forbes
Přesně jako Steve Jobs, Bill Gates nebo Elon Musk. Ostatně ani Thomas Edison nevynalezl žárovku. On – respektive jeho tým – ji „jen“ vylepšil tak, aby vydržela svítit, a pak ji s nevídanou agresivitou prodal světu.
Altman je ze stejného těsta. Spíš než inženýr nebo vědec je to investor a akcelerátor. Jeho vizí není piplat spotřebitelské produkty, ale postavit infrastrukturu, na které brzy pojede celá světová ekonomika.
ChatGPT má dnes přes 800 milionů uživatelů týdně. A OpenAI, jejíž tržby loni pokořily hranici 13 miliard dolarů, dostala nedávno cenovku 500 miliard dolarů. (Sám Altman v ní sice nemá přímý podíl, ale díky ostatním investicím má jeho majetek hodnotu kolem tří miliard dolarů). Právě teď se navíc jedná o dalším obřím investičním kole, které by mohlo hodnotu firmy vyšvihnout k astronomickým 750 miliardám dolarů.
A inspirováni jeho úspěchem plánují technologičtí giganti jen letos nalít do datových center a čipů pro AI přes půl bilionu dolarů. OpenAI je v tuhle chvíli pravděpodobně nejdůležitější firmou na planetě.
To z Altmana udělalo postavu, o níž se dnes píšou skoro až nekritické ódy. Šéf společnosti Disney Bob Iger říká, že Altman má dar „vidět za roh“. Spoluzakladatel Airbnb Brian Chesky ho řadí mezi dva největší dravce, které kdy poznal (tím druhým je Musk).
Designová ikona Applu Jony Ive tajuplně dodává, že se Altman „cítí v neznámu jako ryba ve vodě, ale k zodpovědnosti rozhodně nepřistupuje lehkovážně“. Legendární investor Paul Graham, který Altmana kdysi mentoroval v akcelerátoru Y Combinator, to říká na rovinu: „Je mistr v přesvědčování. Prostě umí zařídit, aby lidé dělali to, co chce on.“
Navzdory tichému hlasu a skromnému vystupování kluka ze Středozápadu je Altman v jádru tak trochu technologický vyvolávač. Jeho odvážné vize o exponenciálním růstu AI se prostě musí naplnit – jinak nepůjde obhájit ani valuaci OpenAI, ani ty obrovské finanční a společenské sázky, které se na ni nabalují.
A přitom není úplně jasné, jestli on sám ví, jak se k té slibované budoucnosti propracovat. Dokáže doručit svět, který má být tak velký, rychlý a drahý, jak ho on sám maluje?
Myslím, že mám dar vidět víc věcí najednou – i na desítky let dopředu – a chápat, jak se budou vzájemně ovlivňovat.
— Sam Altman, spoluzakladatel OpenAI
Ve Forbesu Altmana sledujeme už přes deset let. V roce 2015 byl jednou z hvězd našeho prvního amerického výběru 30 pod 30, tehdy jako devětadvacetiletý šéf Y Combinatoru. „Je super, že si můžete sepsat seznam problémů světa a pak prostě zafinancovat firmy, které je vyřeší,“ řekl nám tehdy.
Pohledem těchto investic je Altman ambiciózní stratég, který si pečlivě rýsuje vlastní budoucnost. Když v roce 2010 začala éra mobilních aplikací, podpořil firmy jako Stripe (v době, kdy ještě ani neměla jméno) nebo Reddit. Trefil se přesně.
S umělou inteligencí teď hraje stejnou partii, jen ve větším. Kromě OpenAI sází na společnost Helion, která chce zkrotit jadernou fúzi (energii hvězd), a na firmu Oklo, jež staví malé modulární reaktory. Obě mají nasytit energetický hlad, který AI vyvolá.
Pak je tu projekt World (dříve Worldcoin), řešící identifikaci lidí ve světě plném deepfakes, nebo Merge Labs, pracující na propojení mozku a počítače. A skrze neziskovku OpenResearch Altman podpořil i obří experiment s nepodmíněným příjmem – pojistku pro případ, že AI vezme lidem práci.
„Věřím, že jsem neobvykle dobrý v projektování více věcí najednou. Dokážu dohlédnout roky dopředu a vidět, kde se ty světy protnou,“ říká. „Předpovídat trendy umí kdekdo. Vidět jejich průsečíky, to je moje disciplína.“
V poslední době se ale Altman na všechny ty přísliby a hrozby AI dívá novou optikou: jako otec. S manželem mají syna a koncem roku čekají druhé dítě.
„Lidé mi říkají: ‚To je dobře, že máš dítě, teď alespoň neuděláš nic, co by zničilo svět,‘“ usmívá se Altman. „Ale já byl pevně rozhodnutý ho nezničit už předtím. Dítě k tomu nepotřebuju.“
Od sekery k digitálnímu bohu
Altmanův životopis je dnes v technologických kruzích už klasikou. Vyrostl v St. Louis, tedy ve světě na hony vzdáleném nablýskanému Silicon Valley. Už tehdy byl „geekem“ fascinovaným vědou, energií a umělou inteligencí. „Těch pár stejných nápadů, kterými jsem posedlý, mě provází celý život,“ říká. „Vlastně se nezměnily od mých osmnácti.“
Na Stanford nastoupil v roce 2003 s jasným cílem: studovat AI. Bylo to přitom v době, kdy se technologický svět opájel vlnou Web 2.0 a umělá inteligence nikoho moc nezajímala. Už ve druháku ale vyhrál soutěž o nejlepší byznys plán se startupem Loopt – aplikací pro sdílení polohy s přáteli.
Tehdy poprvé slyšel o akcelerátoru Y Combinator (YC). Sedl na noční let do Bostonu, aby absolvoval pohovor s jeho zakladatelem Paulem Grahamem. „Pamatuju si, jak jsem si říkal: Takhle nějak musel působit Bill Gates,“ vzpomíná Graham na jejich první setkání.
Graham byl tak ohromen, že když se v roce 2014 rozhodl z vedení YC stáhnout, vybral si jako svého nástupce právě Altmana. Tomu bylo tehdy pouhých 28 let. Důvod? „Sam prostě dostane to, co chce,“ vysvětluje Graham. „Věděl jsem, že pokud bude úspěch YC jedinou cestou, jak může Sam v životě uspět, pak YC prostě uspěje.“
V YC si Altman hrál na mnoha píscích, ale jeden boční projekt mu obzvlášť přirostl k srdci: výzkumná skupina OpenAI. Ta vznikla v roce 2015 jako neziskovka s cílem stvořit AGI – tedy obecnou umělou inteligenci, která by dokázala myslet jako člověk. Altman pro projekt osobně ulovil Grega Brockmana (tehdejšího CTO Stripu) a legendárního výzkumníka Ilju Sutskevera, průkopníka neurálních sítí. Dokonce přesvědčil i Elona Muska, tehdy jednoho ze svých hrdinů, aby projekt podpořil 38 miliony dolarů.
Brzy se však Altmanova pozornost zaměřená na OpenAI stala téměř monomaniakální. Z vedení Y Combinatoru se v jeho očích stal spíše skomírající koníček než životní poslání, které mu Graham svěřil. V roce 2019 byli Graham i spoluzakladatelka YC Jessica Livingston v šoku, když si v tiskové zprávě přečetli, že se Altman stává generálním ředitelem nové, ziskové divize OpenAI. Livingston mu tehdy dala nůž na krk: buď se naplno vrátí k YC, nebo skončí.
„Nějakou tu kritiku si za to zasloužím,“ uznává dnes Altman. „Když mi došlo, že OpenAI bude fungovat, a já přitom řídil obě věci naráz, řekl jsem si: Mohl bych předstírat, že mi na YC pořád záleží stejně jako dřív, ale mým skutečným posláním je OpenAI a musím do toho jít naplno.‘“
Pětidenní puč a palácové intriky
Nebylo to naposledy, co se Altmanovy priority střetly se zájmy jeho kolegů. Těsně před předloňským Dnem díkůvzdání ho správní rada neziskové části OpenAI vyhodila. Důvod? Prý k ní nebyl „vždy upřímný“. Puč vedl spoluzakladatel Sutskever, který radě tvrdil, že „Sam lže, jako když tiskne“, a obviňoval ho, že v honbě za svými cíli „vyvolává chaos, rozjíždí příliš mnoho nových projektů a poštvává lidi proti sobě“.
Foto Cody Pickens pro Forbes
Následovalo pět dní, které se zapsaly do historie Silicon Valley jako největší korporátní fraška všech dob. Zaměstnanci OpenAI se vzbouřili a pohrozili hromadným odchodem, pokud se Altman nevrátí. Do hry okamžitě vstoupil Microsoft, který mu nabídl místo, a šířily se zvěsti o novém modelu AI tak mocném, že vyděsil i ty, kteří ho viděli.
I když vyšetřování později dospělo k závěru, že Altman je pro firmu tím správným lídrem, incident zanechal na jeho pověsti nesmazatelnou stopu.
Nepomohlo ani to, že už tři roky předtím se kvůli vnitřním sporům odtrhla skupina špičkových zaměstnanců v čele se sourozenci Amodeiovými a založila Anthropic – konkurenta, který sází na maximální bezpečnost AI. Anthropic má dnes hodnotu kolem 350 miliard dolarů a loni utržil 4,5 miliardy dolarů, čímž se stal jedním z nejvážnějších soupeřů OpenAI.
Musk, peníze a konspirační teorie
Ještě výbušnější však bylo rozhodnutí restrukturalizovat OpenAI a přidat ziskovou větev. To firmě umožnilo fungovat jako klasický byznys a přijímat investice – včetně klíčových třinácti miliard dolarů od Microsoftu. Elon Musk byl ostře proti a na protest odešel, aniž by si v nové ziskové entitě vzal jakýkoli podíl.
Dnes se oba muži soudí. Musk tvrdí, že OpenAI zradila své původní poslání pomáhat lidstvu a vyměnila ho za maximalizaci zisku. OpenAI kontruje tím, že Musk odešel jednoduše proto, že mu firma odmítla dát nad ziskovou částí kontrolu. Musk obratem v roce 2023 spustil vlastní konkurenci s názvem xAI a s dnešní hodnotou 250 miliard dolarů. „Není to zrovna způsob, jakým bych chtěl trávit dny, které ten soud spolkne. Ale za naší pozicí si stojím,“ říká Altman.
Zatímco vytvoření ziskové větve bylo pro přežití OpenAI nezbytné, Altmanovi to přineslo obrovský vliv a moc. Co je však pro kritiky často naprosto nepochopitelné: nepřineslo mu to bohatství. Altman v OpenAI při jejím vzniku neměl žádný přímý podíl a nemá ho ani teď, přestože si ho při restrukturalizaci mohl vzít. Proč?
„Nevím. Nemám na to skvělou odpověď,“ krčí rameny. „Asi bych si ho vzít měl, už jen proto, abych na tu otázku nemusel pořád odpovídat.“ Dodává, že to, že v OpenAI nevlastní ani akcii, je „živnou půdou pro šílené konspirační teorie“.
Pokud Sam vidí nevyužitou příležitost, jen těžko odolá.
— Paul Graham, spoluzakladatel Y Combinatoru
Restrukturalizace z něj každopádně udělala úhlavního nepřítele Elona Muska. Ten skrze xAI vyvinul konkurenční nástroj Grok, který má být „AI hledající pravdu“. Grok se ale hned po startu utápí v kontroverzích – od šíření falešných teorií o „bílé genocidě“ přes generování sexuálně explicitních obrázků nezletilých až po situaci, kdy sám sebe nazval „Mechahitlerem“.
„Přál bych si, aby věci dělali jinak. Fascinuje mě, kolik času tráví tím, že na nás útočí,“ komentuje to Altman v reakci na Muskovo obviňování, že OpenAI kašle na bezpečnost. „Přitom jim samotným v tomhle ohledu barák v jednom kuse hoří.“
Mistr světa v načasování
Altmanova tendence hnát věci kupředu jen na základě vlastního instinktu ho sice občas dostane do úzkých, ale je to zároveň jeden z hlavních pilířů jeho úspěchu.
Vezměte si start ChatGPT. V roce 2022 vedení OpenAI váhalo. Část lidí chtěla s vypuštěním modelu počkat, až budou mít v ruce něco silnějšího. Byl to Altman, kdo je přesvědčil, že musí jít ven hned.
„Sam jednoduše řekl: Pojďme to prostě zkusit vypustit,“ vzpomíná spoluzakladatel a prezident OpenAI Greg Brockman. Ten si také vybavuje noc před startem, kdy si tým tipoval, jak to dopadne. „Já si myslel, že to bude jen takový výstřelek, který zase rychle zhasne,“ přiznává dnes Brockman. „Sam byl ale od začátku skálopevně přesvědčený.“
Dnešní valuace OpenAI i odhady celého trhu s AI mu dávají za pravdu – načasování nemohlo být lepší. „V myšlení je extrémně napřed,“ říká o Altmanovi Bob Iger ze společnosti Disney. „Dokáže v sobě spojit trpělivost a naprostou netrpělivost.“
Nechceme dopadnout jako Xerox
Altman má navíc načtenou historii. Jeho nutkání uvádět produkty na trh co nejrychleji pramení ze studia Xerox PARC – legendární laboratoře v Silicon Valley, kde sice vymysleli moderní grafické rozhraní, laserové tiskárny i počítačovou myš, ale nedokázali na ničem z toho vydělat.
„V celém tom cyklu musíte mít ekonomický motor,“ vysvětluje Altman. „Myslím, že spousta skvělých nápadů nikdy neopustila laboratoř jen proto, že si nikdo nedal tu práci a nedostal je k lidem.“
A přesně na tom teď pracuje. Textové rozhraní ChatGPT je sice funkční, ale v jádru je to pouze modernější verze Elizy, chatbota ze šedesátých let, který se (dost neúspěšně) pokoušel simulovat psychoterapeuta. Altman chce víc: úplně nové paradigma. Zařízení, díky kterým se AI stane nezbytnou součástí našich životů.
Proto OpenAI loni v červenci za 6,5 miliardy dolarů koupila firmu IO, kterou vlastní Jony Ive – designérská legenda podepsaná pod iMacem, iPhonem nebo Apple Watch. „Sam chápe, že uživatelské rozhraní není dekorace,“ říká Ive. „Je to věc, která definuje celou lidskou zkušenost.“
Tajný projekt v Jackson Square
Altman je z nového projektu nadšený, ale o detailech odmítá mluvit. Tým pracuje v tajné kanceláři ve čtvrti Jackson Square v San Franciscu. Když o tom Sam mluví, zní to skoro jako z Alenky v říši divů: hovoří o rodině gadgetů, které budou mít „extrémní kontextuální vnímání a budou proaktivně pomáhat“.
Možná to bude nějaký „malý přátelský společník“, který vás bude sledovat a diskrétně vám usnadňovat každodenní úkoly. V jednu chvíli Altman dokonce popisuje zařízení, které by za něj vybralo ty správné artefakty pro naši schůzku. „Vědělo by, o čem Sam v poslední době přemýšlí, z čeho je nadšený,“ popisuje. „A také by si všimlo, kam se v místnosti zrovna dívá.“
Může to být samozřejmě jen kouřová clona. Altman je známý svým „syndromem zářivých novinek“ – nadchne se pro každou novou hračku. Navíc snaha definovat lidskou zkušenost pomocí nových zařízení s sebou nese obří rizika.
V podstatě jsme AGI už postavili. Nebo jsme k tomu velmi blízko.
Sam Altman
Silicon Valley je hřbitovem „revolučních“ propadáků – od vozítek Segway přes přechválenou rozšířenou realitu Magic Leap až po nedávné fiasko v podobě AI Pinu od společnosti Humane (který shodou okolností Altman také podpořil). „Může to být propadák,“ připouští Altman. „V historii se nestává moc často, aby někdo vymyslel úplně nový způsob, jak ovládat počítač.“
A pak je tu stinná stránka. OpenAI čelí kritice, že vypouští produkty bez dostatečného testování bezpečnosti a dává přednost růstu před psychickým zdravím uživatelů. Firma figuruje v několika žalobách za neoprávněné úmrtí, které tvrdí, že ChatGPT přímo nabádal k sebepoškozování nebo sebevraždě.
Kritici navíc upozorňují, že obří datová centra, na kterých ChatGPT běží, jsou ekologickou noční můrou – požírají mraky elektřiny a vysávají zásoby vody. OpenAI sice vždy přispěchá s omluvou a slibem, že se zlepší, ale těžko si nevšimnout, že se z toho stává tak trochu vzorec.
Myšák Mickey a Darth Vader v rukou AI
V prosinci loňského roku vyrazili Altman a šéf Disney Bob Iger dech jak Silicon Valley, tak Hollywoodu. Oznámili totiž dohodu, která OpenAI dovoluje licencovat postavy z disneyovského univerza – včetně Mickey Mouse, Darth Vadera nebo Popelky – pro aplikaci Sora. Ta dokáže z jednoduchého textového zadání vygenerovat realistické video.
Pro Hollywood, který v AI vidí existenční hrozbu, to byl šokující pakt. Disney si své duševní vlastnictví hlídá jako ostříž, přesto se po ročním vyjednávání dohodli: Sora bude vyrábět videa přímo pro streamovací službu Disney+.
Altman navíc přesvědčil zábavního giganta k investici ve výši jedné miliardy dolarů. Tím OpenAI získala to nejcennější hollywoodské požehnání. „Sam tu investici chtěl jako důkaz důvěry a stvrzení partnerství,“ vysvětluje Iger. „Chtěl situaci, kdy bude mít Disney v celém projektu svou vlastní kůži.“
Násobitel síly: Stargate a Trump
Altmanův vliv roste ruku v ruce s OpenAI. Hned první den druhého funkčního období prezidenta Trumpa se Altman objevil v Bílém domě. Spolu s Trumpem, spoluzakladatelem Oraclu Larrym Ellisonem a miliardářem Masajošim Sonem ze SoftBank oznámili projekt Stargate – ambiciózní závazek investovat 500 miliard dolarů do infrastruktury pro AI v USA.
Byl to pompézní tah, který přesně seděl k maximalistickému prezidentovi i k Sonovi, jenž miluje riziko. Ale byl to Altman, kdo chtěl jít ještě dál. „Diskutovali jsme o tom a Sam řekl: Víc je prostě líp,“ prozradil Son pro Forbes.
Altman přiznává, že s Trumpem se v otázkách AI spolupracuje dobře, i když se nacionalistická politika administrativy úplně neshoduje s jeho vizí. „Jeho prací je zajistit, aby Amerika vyhrála. Já vidím naši misi jako službu celému lidstvu,“ říká Altman. „Tam narážíme na rozpor.“
OpenAI chce všechno. A hned
Zatímco OpenAI agresivně porcuje medvěda budoucnosti, její apetit nezná mezí. Kromě ChatGPT a Sory firma vyvíjí vlastní AI čipy, sociální síť, která má konkurovat Muskovu X, a dokonce zvažuje výrobu humanoidních robotů do továren.
V lednu oznámili balík softwarových nástrojů pro zdravotnictví a „freemium“ model ChatGPT s reklamami. Šéf výzkumu OpenAI Mark Chen navíc doufá, že letos vyvinou „AI stážistu“, jenž bude týmu pomáhat s urychlením vývoje nových nápadů.
„Směřujeme k systému, který bude schopen inovovat sám o sobě,“ předpovídá Altman. „Myslím, že si většina světa ještě neuvědomila, co to bude znamenat.“
Kritici v tom vidí snahu udělat z OpenAI kolos, který bude „příliš velký na to, aby padl“. Spojenci to odmítají. „Není v tom žádný tajný plán,“ říká předseda správní rady OpenAI Bret Taylor. „Lidé jsou prostě jen nadšení z toho, jaký dopad může mít AI na lidstvo.“ Podle Paula Grahama je to prostě Altmanova nátura: „Jakmile vidí nevyužitou příležitost, nedokáže odolat.“
Altman má podíly ve více než čtyřech stovkách firem, což vyvolává otázku, zda se vůbec dokáže soustředit na jednu věc. I někteří zaměstnanci OpenAI se obávají, že firma chce dělat příliš mnoho věcí příliš rychle. Mají strach, jestli si udrží náskok v závodě technologických modelů – zvlášť poté, co byl model GPT-5 přijat s rozpačitými reakcemi.
Tvrdou ranou byla i zpráva, že Apple si pro novou generaci Siri nakonec vybral modely od Googlu, přestože OpenAI už pohánělo jeho službu Apple Intelligence. „Jo, to nebylo zrovna příjemné,“ přiznává jeden z inženýrů. „Mnozí z nás to považovali za hotovou věc.“
Sam Altman přesto tvrdí, že je na „110 procent“ soustředěný na OpenAI a její hlavní misi: dosažení AGI, tedy takzvané obecné umělé inteligence. To je termín, který se těžko definuje a jehož dosažení může být daleko tři roky i třicet let. Ale Altman to tak nevidí. V jednu chvíli dokonce sebevědomě prohlásí: „V podstatě jsme AGI už postavili. Nebo jsme k tomu velmi blízko,“ říká.
Když se o tomto výroku dozví šéf Microsoftu Satya Nadella, jen se pousměje. „Nemyslím si, že jsme AGI byť jen na dohled,“ vrací Altmana do reality. „Máme nastavené jasné procesy. Není to o tom, že to já nebo Sam prohlásíme za skutečnost.“
Nadella sice patří k nejdůležitějším partnerům OpenAI, ale přiznává, že mezi oběma firmami vládne přirozené tření, jak spolu v oblasti AI soupeří. „Budou tam šedé zóny. Termín ‚frenemies‘ (přátelé-nepřátelé) to vystihuje docela přesně.“
Bonusové body
O pár dní později sám Altman své vyjádření mírní. „Myslel jsem to spíš duchovně, ne doslovně,“ upřesňuje. Dosažení skutečného AGI bude podle něj vyžadovat „spoustu středně velkých průlomů, ale už žádný obří skok“.
Altman si uvědomuje, že jeho motivace jsou pro okolí často záhadou. „Je těžké vědět, co se mu honí hlavou,“ říká jeho mentor Graham. Altmanovo nutkání investovat agresivně a hned budí emoce – jako třeba jeho plán utratit v příštích osmi letech 1,4 bilionu dolarů za čipy a datová centra.
Jemu takový krok přijde samozřejmý, protože jinak se nepodaří udržet krok s exponenciálním růstem AI. „Jenže zbytek světa na mě pak vytáhne ‚finanční realitu‘. Já v téhle disciplíně – tedy udržet v hlavě oba tyhle protichůdné pohledy naráz – zrovna neexceluju,“ přiznává.
Altmanův plán na to, kdo ho jednou v čele OpenAI nahradí, je vcelku prostý: chce firmu předat samotné umělé inteligenci. Pokud je cílem stvořit AI tak pokročilou, že zvládne řídit celé korporace, proč by se nemohla postavit do čela právě té jeho? „Rozhodně bych tomu nebránil,“ říká. „Vlastně bych měl být tím prvním, kdo do toho půjde.“
A co potom? Sam tvrdí, že mimo OpenAI už žádné další profesní ambice nemá. Tedy s jednou malou poznámkou: až nastane éra „po AGI“, možná prý najde vášeň v úplně novém druhu práce, který dnes ještě ani neexistuje. „Většinu věcí, kterých jsem chtěl v životě dosáhnout, už jsem si v podstatě odškrtl,“ uzavírá. „Mám pocit, že teď už hraju jen o bonusové body.“
