Telemedicína. Samořiditelná auta. Počítačové hry budoucnosti. To vše a ještě více dnes vtrhlo na konferenci Forbes NEXT Big Thing. Pokud se konference neúčastníte online, nezoufejte. Forbes.cz v průběhu konference informuje o tom, co se právě děje.
Prvním řečníkem je Jiří Pecina, který se svou firmou Meddi Hub stojí za telemedicínskou aplikací Meddi App. Telemedicína umožňuje propojení pacienta a lékaře prostřednictvím technologií. Asi nejviditelnějším efektem bude, že člověk nebude muset běhat k doktorovi úplně se vším. Stačí, aby se s ním spojil na dálku.
Využití telemedicíny přitom nabízí mnohem širší pole možností. Jiří Pecina ve svém příspěvku vysvětlil, že Meddi App usnadní život jak pacientům, tak lékařům, kterým kupříkladu zásadně uvolní ruce s administrativou. To vše přitom probíhá za vysokých bezpečnostních opatření – Pecina přiblížil, že si jeho firma na svou appku sama najímá etické hackery, kteří se do ní zkoušejí prolomit a testují tak její zabezpečení.
Během následujícího panelu pak o možných aplikacích telemedicínské aplikace Meddi App (která mimochodem není umístěna v cloudu, ale na dedikovaných serverech) mluvil šéfredaktor Forbesu s Jiřím Pecinou, Jitkou Schmiedovou ze společnosti Veolia a Jiřím Šedo z Masarykova onkologického ústavu.
Obě společnosti aplikaci testují a zkoumají ji přitom do takových detailů, jako je třeba následující scénář: pacient si není jist, zda bere správnou dávku léků, a tak vyfotografuje krabičku a zkonzultuje léčbu se svým doktorem. Vzhledem k probíhající koronavirové pandemii přijde takové ušetření cesty dopravními prostředky a čekání v ordinaci kupříkladu praktického lékaře velice vhod.
Foto Jiří Tůma
A protože jsme Forbes,
řeč je samozřejmě také o byznys modelu aplikace, do níž bylo
investováno už více než 200 milionů korun. Pro ten je stěžejní
spolupráce se společnostmi a nemocnicemi, jež do moderních
technologií investují. Návratnost je počítána v průběhu
příštího roku.
Ivan Řehoř z VŠCHT následně v onlinovém rozhovoru přiblížil probíhající výzkum a vývoj mikrorobotů, kteří by měli v budoucnu sloužit jako takoví titěrní pomocníci kupříkladu právě doktorů. Dnes si roboty spojujeme zejména s těmi, kteří nám staví auta, nebo s drony, kteří nám budou nosit zásilky.
Řehoř ale na škole pracuje na robotech, jejichž rozměry se měří na mikrometry. V medicíně by se dali takoví roboti využít kupříkladu tak, že by identifikovali nemoc, nebo v lidském těle vyrazili na místo zranění a „zaflikovali“ ho, zkrátka zafungovali jako takoví malí záchranáři.
Řehoř připomíná,
že jeho týmu přitom nejde jen o tvorbu miniaturních robotů na
dálkové ovládání, ale také o vybudování autonomních robotů,
kteří budou ve svém mikrovesmíru přesně vědět, jaká je
jejich úloha, a postarají se o ni sami.
Využití takové technologie přitom samotnou medicínu dalece přesahuje.
