Bylo jí dvacet pět let, byla matkou dvou malých dětí, tříletého Charlese a ani ne dvouleté Anny. S manželem, princem Philipem, za nějž se provdala před pěti lety, v listopadu 1947, si užívala první léta s mladou rodinou. A od otce coby korunní princezna postupně přebírala některé povinnosti spojené s panováním.
Na konci ledna 1952 proto manželé Alžběta a Philip odcestovali na státní cestu po afrických a australských dominiích. Otec princezny, milovaný a populární král Jiří VI., se s dcerou přišel rozloučit na letiště.
Vysoký, štíhlý a charismatický muž, který nastoupil na trůn proti své vůli, po abdikaci svého bratra Edwarda VIII. v roce 1936, byl milujícím otcem a manželem a nyní už i dědečkem. A milovaným králem – na letišti jej nadšeně zdravily davy přihlížejících.
HM Queen Elizabeth II. Obligatory Credit - CAMERA PRESS/ The Times. Arriving in Nairobi in Kenya, February 1952, the young Princess Elizabeth and her husband, Prince Philip, the Duke of Edinburgh. Elizabeth's father, King George VI was gravely ill at the time and within days, she would succeed him as Queen Elizabeth II. rcod 229-09 (38134-03)
CAMERA PRESS/The Times/Redux
Alžběta po přistání v Nairobi
Jiří VI. byl totiž také mužem, který svému národu dodával nekonečné odvahy během nesnadných válečných let. Tím, který s manželkou ani během bombardování Londýna neopustil hlavní město, a naopak osobně navštěvoval ty, které bombardování zasáhlo. Návštěvy krále Jiřího VI. a jeho manželky Elizabeth v rozbombardovaných troskách hlavního města byly pro většinu Angličanů vůbec první příležitostí, kdy svého krále a královnu viděli naživo.
Pro rodinu to byl prostě Bertie, jeho celé jméno znělo Albert Frederick Arthur George. Korunovaný jako Jiří VI., král Spojeného království a britských dominií, poslední císař Indie, poslední irský král. A první hlava nového společenství Commonwealth.
Že není zcela zdravý, nebylo žádné tajemství. Celoživotní těžký kuřák trpěl vysokým tlakem, později i arteriosklerózou a nakonec i rakovinou plic. Také dlouhodobý stres, způsobený nejprve samotnou nutností nastoupit na trůn, po čemž netoužil, a pak i těžkými válečnými roky se na jeho chatrném zdraví zle podepsal. V září 1951 král úspěšně podstoupil náročnou operaci, při které mu lékaři odstranili celou levou polovinu plic.
Zdálo se, že je vše na dobré cestě, když Alžběta a její manžel posledního ledna 1952 odcestovali na návštěvu Keni.
Princezna netušila, že svému tatínkovi tehdy na letišti mává naposled. O týden později, 6. února 1952, zemřel Jiří VI. ve spánku na infarkt. Bylo mu pouhých 56 let. Dožil se nejnižšího věku ze všech britských hannoverských a windsorských králů.
Mladá Alžběta se v pětadvaceti letech stala královnou obrovské říše. Dívka, která se nenarodila jako příští panovnice, ale pouze jako dcera vévody z Yorku a neteř příštího britského krále, musela náhle ze dne na den přijmout odpovědnost, povinnosti, obrovské závazky.
Nejprve ani netušila, že její otec zemřel. Smutná zpráva totiž nedorazila do Keni včas. Noc předtím strávili manželé sledováním divokých zvířat z pozorovatelny Treetops v korunách stromů.
Dodnes se traduje, že Alžběta na pozorovatelnu vylezla jako princezna, ale dolů slezla už jako vládnoucí panovnice. V tu chvíli to ale ještě ani sama netušila.
Alžběta a Philip – spolu v Africe
Alžběta byla první britským panovníkem od roku 1714, který v okamžiku, kdy se stal králem, nebyl přítomen ve své zemi. Ministerský předseda Winston Chruchill se o smrti krále dozvěděl o celé čtyři hodiny dříve než králova dcera. Jeho kancelář okamžitě zaslala šifrovanou tajnou zprávu do vládní budovy v Nairobi, hlavního města Keni.
Tam se ale Alžběta v tu chvíli nezdržovala – a pracovníci v Nairobi dlouhé desítky minut nebyli ani schopni tajnou depeši rozšifrovat, jak o šedesát let později vyšlo najevo – o tom informoval například deník The Guardian.
Jako první se tak o smutné zprávě z domoviny dozvěděl princeznin osobní tajemník Martin Charteris. O zvěstech, které se poslední hodiny šíří z vlasti, jej informoval editor novin East African Standard, který si informaci chtěl u Charterise ověřit. Namísto toho zastihl zcela nepřipraveného tajemníka, který po několika horečných telefonátech do Británie zjistil, že se nejedná o fámu.
Bylo nutné okamžitě informovat novou královnu. A zároveň ženu, mladou matku dvou dětí, která se dozví, že její milovaný otec náhle zemřel. Charteris tedy obratem volá do domu v Sagana Lodge, kam se právě Alžběta s Philipem vraceli, rozesmátí a nadšení, ze své noční pozorovatelny.
Bylo rozhodnuto, že o smrti krále bude jako první z manželů informován princ Philip. Ten dostal za úkol nečekanou zprávu šetrně sdělit své ženě. Odvedl tedy Alžbětu do zahrady.
Svědectví o oněch neradostných momentech později předala Lady Pamela Hicks, vzdálená sestřenice princezny a její důvěrná přítelkyně. „Chodili po zahradě tam a zpět. Trvalo to nekonečně dlouho. Pak se k nám královna vydala a sdělila nám, že se okamžitě musíme vrátit do Anglie.“
V Londýně už ženu, která se ještě v Africe rozhodla, že i jako královna dál ponese své vlastní jméno, Alžběta, vítala celá politická garnitura s premiérem Winstonem Churchillem v čele. Ponechat si své jméno přitom nebývalo u britských králů zvykem; jak zmíněno, král Jiří VI. se jmenoval Albert, jeho bratr, Edward VIII., celé mládí používal jméno David, které patřilo mezi jedno z jeho křestních.
A královna Viktorie se 24. května 1819 narodila jako Alexandrina Victoria, které celé mládí přezdívali zdrobnělinou „Drina“.
Queen Elizabeth II of England gets off plane, greeted by (from R to L) Sir Winston Churchill, Clement Attlee, Anthony Eden and Frederick James Marquis, 1st Earl of Woolton and Lord President of the Council, 08 February 1952, as she returns from Kenya. Queen Elizabeth II was proclaimed Sovereign of each of the Commonwealth Realms on 06 February 1952, after the death of her father King George VI in the night between 05 February and 06 February 1952. Princess Elizabeth heard the news of her father's death while staying at Treetops, a Game Lodge, in Kenya. (Photo credit should read OFF/AFP/Getty Images)
Alžběta se však rozhodla zůstat Alžbětou, toho jména druhou. První její jmenovkyní na trůně byla před čtyřmi sty lety samozřejmě Alžběta I. Tudorovna, dcera Jindřicha VIII. vládnoucí v druhé polovině 16. století (Alžběta I. Anglická zemřela roku 1603).
Když královna vystoupila z letadla, scházela po schůdcích sama. Její muž, princ Philip, podle nového protokolu rámě panovnici nabídnout nesměl. Od té chvíle na veřejnosti vždy kráčel až za královnou.
Alžběta od abdikace svého strýce věděla, že bude jednou královnou. Doufala však vroucně, že ta chvíle přijde co nejpozději. S manželem princem Philipem oba pevně věřili, že společně vychovají své děti, budou co nejdéle žít pokud možno poklidný rodinný život jako korunní princezna a její manžel a trůn Alžběta převezme až někdy na prahu dospělosti svých dětí.
Nestalo se tak. A jak historie ví, Alžběta II. se i přes mladý věk své povinnosti ujala s mistrovstvím, odvahou a odhodláním. A v mimořádně složité roli – a mimořádně těžké době – výborně obstála.
Už je to sedmdesát let, co celý svět obdivuje Alžbětu, královnu.
Ovšem tento den, 6. února, kdy si královna své panovnické jubileum připomíná, není pro Alžbětu II. dnem šťastných vzpomínek. Jako všechny předchozí roky si v ústraní na zámku Sandringham více než své kralování připomíná jiný důležitý milník svého života.
Den, kdy se všechno obrátilo vzhůru nohama.
Ten den, kdy zemřel král. Její milovaný otec. Ten den změnil Alžbětě celý její život.
Bůh ochraňuj královnu.
