2. října mají být podané nabídky do historicky největšího tendru, jaký kdy Česko vypsalo. Harmonogram soutěže o dostavbu jaderné elektrárny Dukovany se ale posouvá. A otazníky visí nad uchazeči.

Je to zakázka, která má pomoci České republice zůstat soběstačnou ve výrobě elektřiny a hlavně jí usnadnit odchod od uhlí. Dostavba bloku dukovanské elektrárny měla v následujícím týdnu nabrat jasnější obrysy – a Češi se měli dozvědět, kolik si na ni ve státním rozpočtu připravit. 

Zatím ale musíme počkat. ČEZ oznámil, že na žádost jednoho z uchazečů posunul termín pro podání finálních nabídek na 31. října. „Prodloužení termínu nijak neohrozí harmonogram projektu,“ dodal mluvčí energetického giganta Ladislav Kříž.

Uvedl také, že zájemci mají do termínu předložit závaznou nabídku na dostavbu jednoho bloku a také nezávaznou nabídku na dostavbu dalších tří, o kterých země uvažuje.

Energetický expert Jiří Gavor v odsunutí uzávěrky přihlášek nevidí zásadní problém. „Nejde o nic neobvyklého. Obzvlášť když se jedná o prodloužení jen o měsíc, to je přijatelné,“ říká. Podle dříve zveřejněného harmonogramu má nový blok začít dodávat elektřinu do sítě v roce 2036. Aby se to stihlo, do země se musí poprvé kopnout už za šest let.

Do tendru, rozběhnutého v loňském březnu, se už dříve přihlásili dohromady tři uchazeči: americký Westinghouse, jihokorejské KHNP a francouzská EDF. Jejich předběžné nabídky téměř rok zkoumají v režimu přísného utajení experti ČEZ a soutěžícím poskytují zpětnou vazbu pro finální dopracování nabídek. 

Nejpalčivější otázkou teď zůstává, jestli je do finálního termínu opravdu zašlou všichni tři uchazeči. Nezmění se tendr v bilaterální jednání? „Je tu určitá hrozba,“ souhlasí Gavor. 

V posledních týdnech totiž skrze média jako Seznam Zprávy nebo Ekonomický deník začaly prosakovat informace, že americký Westinghouse by se do tendru nakonec nemusel vůbec přihlásit. Americký konglomerát to ale do vydání textu nechal bez komentáře. 

Pikantností je pak soudní spor probíhající právě mezi Westinghousem a jihokorejským dodavatelem jaderných technologií KHNP ze skupiny KEPCO. Obě firmy se přou o jadernou technologii, iniciátorem sporu je Westinghouse. Američané tvrdí, že pokud Jihokorejci vyvezou jaderný reaktor mimo zemi bez souhlasu firmy nebo vlády USA, naruší duševní vlastnictví.

Jihokorejský reaktor APR 1400 a další zařízení nabízené jaderné elektrárny totiž podle Westinghouse obsahuje jejich technologii – a vývoz proto podléhá americkému schválení.

Žalobu podal Westinghouse loni s účelem zamezit KHNP účasti na jaderných projektech v Česku a v Polsku, kde už se Američané s vládou domluvili na výstavbě několika nových bloků. Pokud by jim dal soud za pravdu, Korejci jaderné elektrárny v obou zemích stavět nesmějí. 

„Vůbec se mi to nelíbí. Dívám se na to jako na konkurenční boj ze strany Westinghouse, který je na hranici soutěžní etiky,“ domnívá se Jiří Gavor.

Vydání Forbesu Popstar

Hlavním problémem je, že konečné rozsouzení sporu přijde až na konci roku 2025 – v době, kdy už by měl být znám dodavatel nového tuzemského bloku a měly by finišovat přípravy na realizaci stavby. To by mohlo KHNP v očích naší vlády při finálním výběru dodavatele uškodit. 

Kdyby totiž Korejci tendr vyhráli a poté by soud dopadl v jejich neprospěch, musel by se celý proces opakovat. Několik let příprav by tak opět přišlo vniveč jako před devíti lety, kdy vláda zrušila tendr na dostavbu dvou bloků Temelína.

„Obecně je na každém, aby si sám vyhodnotil plusy a minusy potenciálního vztahu s každým jednotlivým dodavatelem,“ uvedl v dřívějším rozhovoru pro Forbes prezident Westinghouse Česká republika Petr Brzezina.

V hypotetické, ale přesto reálné krajní situaci, kdy by se Westinghouse do tendru nepřihlásil a vláda by rozhodla KHNP z výše popsaných důvodů vyřadit, by se tendr smrsknul na jednání mezi vládou a francouzskou EDF.

V řadě ostatních států žádný tendr v jaderných otázkách neprobíhá.

„I to je možné. Pak už by ale nešlo o tendr, ale o jednání s jedním zájemcem o podmínkách zakázky. Koneckonců, v řadě ostatních států žádný tendr v jaderných otázkách neprobíhá. V tomto směru jsme takovou výjimkou,“ dodává Gavor. 

Jasno bude za měsíc. A to včetně toho, na kolik nás jeden nový blok vyjde. V médiích se opakovaně uvádí číslo z roku 2020, kdy se stavba bloku odhadovala na 160 miliard korun. To už je při dnešních cenách utopie.

Ministerstvo financí pak přišlo s analýzou, podle které by měl jeden blok vyjít na 200 až 250 miliard korun. „Myslím, že blíže ke skutečnosti je ten pesimističtější odhad,“ říká Gavor. 

Jeho slova pak potvrzují i nedávné informace z nové americké jaderné elektrárny Vogtle, postavené právě Westinghousem. Podle nich se cena za jeden jeho reaktor, se kterým Američané soutěží i v Dukovanech, vyhoupla na celkových více než 370 miliard korun.

A mezitím česká vláda zatím neřekla, jak přesně by se měla výstavba nových bloků financovat.