V roce 1970 dostala tenistka Billie Jean King za výhru na turnaji Italian Open 600 dolarů, což ve srovnání s dnešními odměnami vypadá jako pakatel. Doba byla tehdy jinde a odměny celkově mnohem nižší, jenže i při tomto vědomí je těžce pochopitelné, že mužský šampion téhož turnaje Ilie Nastase si přišel na 3500 dolarů – téměř šestkrát tolik.
Právě někdejší americká superstar King se poté postavila do čela boje o srovnání odměn – a dosáhla mnoha úspěchů. Grandslamy, tedy čtyři nejvýznamnější akce v tenisovém světě, postupně zavedly stejné odměny pro tenisty i tenistky. A taky je v průběhu let pořádně navýšily.
Čtěte také: Kdo ovládá Facebook a Instagram? Českým sociálním sítím kraluje Kvitová
A tak si vítězové právě probíhajícího Australian Open přijdou na více než 66 milionů korun. Může to být i Petra Kvitová, která se v sobotu v 9.30 SEČ utká o titul s Naomi Ósaka.
Už nyní má Kvitová jistých přes 33 milionů korun pro finalistku. Což jen ilustruje, jak strmě odměny tenistů stoupají: tolik nezískala ani za první grandslamový titul ve Wimbledonu 2011 (29 milionů). I Karolína Plíšková si za účast v semifinále velmi slušně polepšila, na prize money jí přibude skoro 15 milionů korun.
Na Australian Open vzrostly celkové odměny od roku 2015 o více než 500 milionů korun!
Karolína Plíšková
Celkově se tam mezi tenisty rozdělí přes 1,42 miliardy korun, větší „bank“ je v sázce jen na US Open (1,67 miliardy). Na Roland Garros se hraje o podobnou sumu (1,41 miliardy), ve Wimbledonu o 1,38 miliardy korun.
Tenis těží z toho, že zažívá úspěšnou éru. Mezi muži přitahuje soupeření tří velikánů, Rogera Federera, Rafaela Nadala a Novaka Djokoviče, mezi ženami poutá pozornost souboj věčné Sereny Williams a jejích vyzyvatelek. Sledovanost láme rekordy, sponzoři se hrnou. A tak grandslamy i menší turnaje mohou být ke svým účastníkům stále štědřejší.
Není divu, že osm žen z elitní desítky nejlépe placených sportovkyň planety podle Forbesu se živí právě tenisem. Rovněž jde o další důkaz, že tenis ve srovnání odměn došel mnohem dál než fotbal nebo hokej.
Výdělky nejlepších hráčů jsou v současnosti astronomické, ovšem vysoké jsou i náklady. Tenisté si sami platí letenky, hotely – a hradí je rovněž členům svého týmu. Tyto výdaje spolykají klidně šest milionů korun ročně, záleží na tom, kolik lidí kolem sebe tenisté mají a jaký luxus si dopřávají.
Zároveň je třeba připomenout, že velkou část z prize money ukousnou daně. Jak popsala pro Forbes loni v srpnu zkušená tenistka Andrea Sestini Hlaváčková: „Na mém profilu na stránkách WTA stojí, že jsem si za kariéru vydělala 4,8 milionu dolarů, ale tohle číslo musíte vydělit dvěma až třemi, abyste se dostali k sumě, která mi opravdu zůstala.“
V průměru zmizí na daních 30 procent z částky, přičemž nejpříznivější jsou podmínky v Dubaji nebo Dauhá, naopak například v Británii se musí danit i peníze od sponzorů.
„Takový Roger Federer má velké kontrakty se značkami jako Rolex, Uniqlo či Lindt. Řekněme, že má od nich roční smlouvu na 10 milionů dolarů a 14 dní z roku hraje v Británii – a oni mu zdaní těch 14 dní. Pak se ani nedivím, že tam jezdí maximálně na Wimbledon – a to se ještě říká, že pokud se tam nedostane alespoň do semifinále, finančně se mu nevyplatí tam vůbec hrát,“ uvedla Hlaváčková.
I proto jsou pro tenisty významné rovněž příjmy od sponzorů. Kvitová je tváří TAG Heuer, L’Occitane či ALO Diamonds, Plíšková má zase partnerství se značkami Merkur, Fila, Pražská plynárenská, Simply You, Hublot, Avene, jež jí dohromady nesou více než 30 milionů korun ročně.
Úspěšným tažením na australském grandslamu si obě Češky výrazně polepšily. Kdo ví, jak by to bylo, kdyby se americká šampionka Billie Jean King před desítkami let proti tenisové nerovnoprávnosti nevzbouřila.
