Sám teslou nejezdí, ale jejím akciím silně věří. Ondřej Tomek, investor a zakladatel internetového portálu Centrum.cz, má v portfoliu celkem 36 titulů a Tesla je mezi nimi jasným skokanem roku. Díky prudkému růstu ceny akcií se kalifornská automobilka zařadila za Apple a Visu na třetí místo, co se týče objemu peněz v Tomkových akciových podílech.
Přinášíme vám první část obsáhlého rozhovoru s pětačtyřicetiletým Tomkem, který platí za jednoho z nejúspěšnějších českých investorů a také člena našeho žebříčku nejbohatších Čechů.
Proč akcie Tesly najednou tak vystřelily?
U inovativních firem je důvod k vysokým valuačním násobkům daný velkým očekáváním. A teď je otázka, na čem je tohle očekávání založeno a jestli opravňuje vysokou valuaci. Když se podíváte na strukturu R&D (výzkum & vývoj) Tesly, je úplně jiná než u standardních automobilek, ke kterým se běžně přirovnává. Ať jde o vývoj materiálu, nebo softwaru, je to odraz Muskova drajvu. On je schopný nasávat špičkové mozky a díky tomu je jeho R&D úplně jiné. Vidím to sám na sobě.
V čem konkrétně?
Koupil jsem si několikrát po sobě bavoráka v nejnadupanější verzi a zjistil, že to prakticky nejde, že to auto prakticky nefunguje. Software není plně funkční. Vzdálené ovládání přes apku funguje do té doby, než si to zaregistruje Tereza (Tomkova partnerka, pozn. redakce). Pak sebere přístup mně, aniž by mi to dalo jakkoli vědět. Nebo elektronické ovládání koule – zmáčknu to, ona vyjede, chvíli tam zůstane, načež zase zajede zpět. V servisu reinstalují celý software… Prostě mi přijde, že jejich software funguje jako Windows 95, které se musely neustále restartovat.
A to nemluvím o UX, kde jsou úplně divně umístěné některé čudlíky… Když se na to podívá člověk z internetové nebo technologické branže, na úrovni softwaru i funkčního hardwaru začíná zjišťovat, že BMW bude první, koho Tesla bude sestřelovat.
Proč?
Protože cílová skupina je prakticky totožná. Lidé, kteří doteď jezdí bavorákem, přesedlají v momentě, kdy bude Tesla splňovat funkční parametry. To znamená, že budou mít elektromobil kde dobíjet, nebo bude mít pro ně dostatečný dojezd. A tím se vracím k tomu očekávání. Jde o zcela jiný přístup k R&D a schopnost firmy inovovat. Tesla je o několik let před klasickými automobilkami.
Právě ze srovnání s ostatními automobilkami ale vychází představa, že jsou akcie Tesly nesmyslně vysoko…
Ano. Pořád se najdou lidé, kteří budou říkat: To je přepálené, vždyť je to jenom automobilka. Jenže Tesla není jen automobilka. Která automobilka má solární střechy, domácí nabíječky, síť dobíjecích stanic? Víte, já v inovacích věřím pořád víc Američanům. Už někdy v roce 2012 jsem psal o Tesle článek, v němž jsem zmínil, že Evropa bude pořád dělat dobré sýry a víno, ale dobrá auta a software se budou dělat za mořem.
Paradoxně je to však Evropa, kdo stojí na automobilovém průmyslu.
Přesně tak. Přišla americká firma, se kterou se automobilky dlouho nechtěly srovnávat, protože Tesla na začátku mechanicky stála za prd. Ale uplynulo osm let a dneska všechny velké evropské automobilky dělají elektromobilitu – a z daní z příjmu, které platí na evropském trhu, vlády dotují nákupy elektromobilů. Což ve většině zemí znamená Teslu.
Takže vám dává smysl, že Tesla má větší tržní kapitalizaci než Volkswagen, který vyrábí dvacetkrát více aut?
Ano. I když zrovna VW je podle mě jediná evropská automobilka, která s Teslou dokáže bojovat. Ze dvou důvodů. Zaprvé, Tesla má jinou cílovou skupinu než VW (pokud nepočítáme Audi). A zadruhé jsou softwarově poměrně zdatní. Když vlezu do škodovky, tak mi tam Apple Car Play funguje, když vlezu do bavoráku, je to fakt problém. A co se týče té valuace? Hodnota je velmi subjektivní věc, záleží na úhlu pohledu.
Sedí vám Tesla do investičního trianglu, o němž jsme se bavili před pár lety?
Sedí. Je to síla byznysmodelu, přístup ke kapitálu a schopnost exekuce. Těžiště trojúhelníku může být různé, u Tesly je asi vychýlené směrem k přístupu ke kapitálu. To umí geniálně a dobře to je vidět na jejích marketingových akcích. Od auta do vesmíru nebo rozbitého nerozbitného skla.
Vy sám jezdíte teslou?
Ne. Samozřejmě jsem v ní několikrát jel a hodně o ní čtu, protože v jejích akciích mám – zejména po těch nárůstech – už docela velké množství peněz. Bavíme se o vysokých desítkách milionů dolarů.
Tak proč si její elektromobil nekoupíte, když Muskově firmě tolik věříte?
Nejsem úplně autohračička, jsem spíš motorkář. Takže kdybych si chtěl udělat radost, koupím si novou mašinu. Jednou si ale teslu plánuju koupit, až se s Terezou usadíme a nebudu řešit, že potřebuju auto pro běžný rodinný provoz. Teď bych ji měl jako auto na hraní, na víkend. A druhá věc je, že dojezd, ač se neustále zlepšuje, pořád není takový, jaký potřebuju.
Foto Jiří Turek
Ondřej Tomek | Foto Jiří Turek
Mluvil jste o očekávání, které žene cenu akcií Tesly nahoru. Očekávání čeho konkrétně máte na mysli?
Zaprvé se na trh konečně dostala zpráva: Elektromobilita je tady. Tečka. Dlouho to bylo takové jo a ne… Dnes všechny automobilky jedou elektro, a některé dokonce oznamují, že do pár let přestanou vozy se spalovacími motory vyrábět úplně. A elektromobilita je Tesla, stejně jako je vyhledávání Google. Je to prakticky synonymum pro celý segment. Druhá věc je, že Tesla konečně ukazuje, že dokáže být profitabilní. Že se vzrůstajícím objemem jí rostou i marže. Jasně, zatím to jsou jen dva kvartály, ale pro trh to je evidentně zpráva a tvůrce očekávání. K tomu v rychlém sledu budují továrny po světě, od Šanghaje po Berlín, a výroba už jede ve velkém, ve stovkách tisíc aut.
A je to lovebrand.
Přesně, lidé mají tu značku rádi a odpouštějí jí chyby. Jsou schopni zaplatit zálohu a dlouho na svůj vůz čekat. Když si půjdete koupit volkswagen a řeknou vám, že budete čekat půl roku, budete naštvaný. Když vám to řeknou u Tesly, je to skoro pocta. Je tam odlišné vnímání. Tesla má cílovku, která jí svými penězi a trpělivostí pomáhá inovovat a měnit celé odvětví.
Zaplatil jste si zálohu na extravagantní Cybertruck?
Ne, já to nepotřebuju, fakt nejsem autíčkář. Já jsem si koupi akcií Tesly nějak zdůvodnil, ale to nebylo ani to nejtěžší. Nejtěžší bylo vytrvat, když po několik let odevšud slyšíte, že jste blázen.
Takže vám shortařů Tesly není líto…
Není. Ti kluci hráli a prohráli. Tesla je asi nejvíce shortovaná společnost na světě, a přitom zažila jeden z největších růstů za poslední roky.
Pojďme k akciím obecně. Co se to teď na trzích děje?
Dynamika růstu a odchýlení se od standardů, jako je Dow Jones, se u mého portfolia začala značně zrychlovat. A začátek tohoto trendu lze patrně spojovat s nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu.
Jak si to vysvětlujete?
Z mého pohledu je to trošku náhoda. Před volbami 2016 jsem taky naivně vsadil na Hillary a říkal jsem si, že když přijde Trump, bude to průšvih. Vyhrál Trump, na chvilku trhy propadly, ale od té doby mají akcie brutální dynamiku růstu. Mění se esence chápání akciových trhů. Vypadá to, že přichází nová doba. Že lidi omrzela standardní politika, kterou zřejmě považují jen za diskusi a diplomatické kecy, ale nic jim do života nepřináší. Mají pocit, že lidé jako Trump a Babiš do tohoto establishmentu nepasují a něco reálně dělají. Akciové trhy si na tuhle éru musely přivyknout a vypadá to, že se s tím umí dobře popasovat. Občas se zakymácí, ale v delším horizontu to podle všeho berou jako dobrý směr.
V létě 2018 jste mi přitom říkal, že v rámci příprav na ochlazení trhů začínáte vyprodávat jedno procento ze svého portfolia měsíčně. Jak tohle dopadlo?
Již tehdy jsem říkal, že neočekávám žádnou blížící se krizi, ale že pokud něco příjde v budoucnu bude to spíše jisté ochlazení. Kapitálové trhy navíc předbíhají reálnou ekonomiku o 6 až 12 měsíců, takže v té době mělo stále smysl zůstávat v dlouhých pozicích. Nicméně, v roce 2019 jsem měl v plánu menší část portfolia začít postupně vyprodávat a zajistit si hotovost pro případ ochlazení prodejem zhruba jednoho procenta měsíčně. Prodal jsem asi dvě až tři procenta portfolia, ale pak jsem na základě různých dopředných indikátorů usoudil, že je to ještě předčasné. A nakonec dokonce provedl ještě i nějaké nákupy, místo prodeje.
Takže žádná krize nepřichází?
Žádná krize prostě zatím stále nepřichází a v následujících měsících nepřijde – pokud něco, tak jen ochlazení. Zároveň nejsme svědky nějakého přehřátí, ačkoli na úrovni porovnání price-earnings (poměr tržní kapitalizace firmy s jejím čistým ziskem, pozn. redakce) došlo k mírnému zdražení. Zvláštní je, že americké akciové trhy nereagují na dění v Číně tak, jako jsme byli zvyklí v minulosti. Například někdy v roce 2003 přišel SARS a způsobil paniku na trzích. Dnes tu máme koronavirus. Ale trhy na něho ani zdaleka nereagují jako dříve na SARS. Vezměme si jako příklad Apple, který je z velkých technologických společností na Číně možná nejvíce závislý. Oznámil, že nedostané svému čtvrtletnímu výhledu… A spadl o dvě a půl procenta. Potom, co za posledních 10 měsíců vzrostl o 80 %. Trh to nechal prakticky bez reakce.
Na co to ukazuje?
Že je tam stále ještě obrovský polštář, který bude tlačit akcie nahoru. I když se objeví nějaká negativní zpráva z Číny, není to rozhodně žádný důvod akcie následně prodávat. Já osobně spekulativně prodávám velmi málo. Zjistil jsem, že nůžkové prodeje má cenu dělat jen u akcií, kterým dlouhodobě nevěřím. Beru je jako krátkodobější spekulaci, a spekulace dělám opravdu jen výjmečně a musím k tomu mít velmi silný důvod. Jsem z principu dlouhodobý, hodnotový investor.
Příklad akcie, které nevěříte?
Třeba Facebook. Mám ho opravdu čistě jako spekulativní investici. Ta firma mně není vůbec ničím sympatická, na rozdíl od naprosté většiny mého portfolia. Svým způsobem se na držení akcií Facebooku učím reakce trhu na různé podněty. Nastoupil jsem do Facebooku po skandálu Cambridge Analytica, po němž následoval velký propad, který podle mě nedával fundamentálně smysl. Podobné to bylo nedávno třeba i u Avastu.
Avast také nemáte rád?
Avast je skvělý podnikatelský příběh a můžeme být rádi, že taková firma pochází z Česka. Je to velká inspirace pro celý český technologický průmysl. Ale platí tady to slavné pravidlo: “Když nevěřím akcii, že ji můžu držet deset let, tak ji nedržím ani deset minut.” Facebook i Avast je pro mě přesně tenhle případ. Facebook už je tak velký, že na něj dříve či později dopadne velká regulace. A co se týče Avastu, tak tam jsem začal být o jejich reálné dlouhodobé síle na pochybách po nedávné kauze s prodejem dat spojených s užíváním Avastu.
Nechápu, proč tato data vůbec prodávali. Oni jsou bezpečnostní software. Jejich posláním, na kterém vydělávají peníze, je data chránit. Svým způsobem obchodují s důvěrou. Je to jako kdybyste se šel léčit k doktorovi, který zároveň prodává lidské orgány. Jak moc mu budete věřit, že vás chce udržet živého? Podle jejich čísel měli z prodeje dat cca 5 procent příjmů, ale prodejem riskují celou svou kredibilitu. To mě u firmy, která má data chránit, přijde nesmyslné. Byl takový prodej podnikatelský nonsense, anebo nutnost? Ani jedno pro ně není dobré.
Vy jste to každopádně vzal jako příležitost k nákupu akcií Avastu?
Ano. Citlivost na prodej dat je teď enormní, což přineslo přehnanou reakci investorů. Na druhou stranu celá kauza Jumpshot něco říká o té firmě. Proč je schopna tolik riskovat kvůli tak málu? Jsou tak chamtiví, že potřebovali o pět procent víc? Nebo jim vysychají zdroje odjinud? Oprávněně se vytvořil velký prostor pro spekulace, jestli se s tou firmou uvnitř něco zásadního neděje.
A přes to všechno jste přikoupil.
Přikoupil jsem hodně, ačkoli si nemyslím, že by byl Avast nějaká investiční “raketa”, spíš je to běžící býk, který může stále dobře táhnout. Má rozkročený, vysokomaržový a prozatím stabilní byznys. V oboru je velká setrvačnost, takže to nějakou dobu takhle určitě vydrží. O tenhle nákup se nebojím. Určitě to ovšem nebude nejziskovější titul v portfoliu.
Kdy se Avast vrátí zpět na hodnotu, kterou měl před kauzou s osobními daty?
Hodně napoví zveřejnění finančních výsledků teď na konci února. Když budou dobré, což se dá očekávat, pomůže to investorům v zapomínání. Na 90 procent původní hodnoty se podle mě můžou dostat za šest až osm měsíců. Jsem realista. Jejich maxima byla vyšroubovaná dlouhodobou a ničím nenarušenou success story. A tahle kauza je opravdu velký šrám, který půjde těžko přetřít.
Druhou část rozhovoru s Ondřejem Tomkem vydáme následující týden.
