Největší hrozbou pro globální ekonomiku je v dnešním světě geopolitické napětí. To je něco, co si řada firem myslela už měsíce předtím, než vypukla válka v Izraeli. Ta to jen potvrdila.
Teď, s pozemní invazí do pásma Gazy na spadnutí a otazníky nad zapojením Hizballáhu a Íránu do boje, černých ekonomických scénářů přibývá. Izraeli totiž hrozí, že bude muset válčit na vícero frontách.
V pátek zarezonovalo prohlášení šéfa největší světové banky, že nás možná čekají nejnebezpečnější časy za poslední dekády. CEO J.P. Morgan Jamie Dimon, který globální jevy přesahující bankovní sektor komentuje docela často, přimíchal své varování do posledních kvartálních výsledků banky.
„Válka na Ukrajině společně s nedávnými útoky na Izrael mohou mít dalekosáhlé dopady na trhy s energiemi a potravinami, globální obchod a geopolitické vztahy,“ vzkázal Dimon investorům v tiskové zprávě.
V navazujícím investorském callu pak dostal dotaz, proč jsou trhy zatím relativně v klidu. Burzy mimo Izrael totiž konflikt příliš nerozkolísal. Cena barelu ropy vzrostla jen o pár procent. „Nikdy nelze předpokládat, že se trhům bude dařit jen proto, že se jim daří teď. Lidé ty inflexní body nepředpovídají. Venku přitom čelíme tolika různým nejistotám,“ varoval Dimon.
Toho sice trápí i zadlužení americké vlády a stagnující inflace, která by měla klesat, ale bylo zřejmé, že odkazuje hlavně na geopolitiku. Ostatně pozornost celého západního světa je od minulého víkendu zaměřená na Izrael, který se po bombardování Pásma Gazy chystá na pozemní invazi.
Kolem úzkého pruhu území na východním pobřeží Středozemního moře má už od minulého týdne rozmístěno tisíce vojáků. Od krvavého útoku islamistů z Hamásu už Izrael povolal 360 tisíc rezervistů. S pozemním úderem však zatím vyčkává. Podle zdrojů izraelského deníku Jerusalem Post za tím může být i hrozba, že se mu na severu otevře druhá fronta.
Libanonský Hizballáh totiž dává od začátku konfliktu najevo ochotu zapojit se do války proti Izraeli. U hranic s Libanonem už ostatně došlo od minulého víkendu k několika menším přestřelkám.
A Hizballáh má těsné vazby na režim v Teheránu, který také nešetří militantní rétorikou. Íránský ministr zahraničí, který se v neděli sešel s lídrem Hizballáhu, v pondělí ve státní televizi mluvil o „preventivní akci“ proti Izraeli, ke které má dojít během několika hodin.
„Je zde hrozba eskalace konfliktu, otevření druhé fronty na severu a samozřejmě zapojení Íránu,“ řekl ještě před těmito výroky arabských lídrů bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan. Spojené státy kvůli situaci na Blízkém východě v úterý uvedly dva tisíce vojáků a „množství dalších jednotek“ do stavu zvýšené připravenosti. Ve středu navštíví Izrael prezident Joe Biden.
Rozšíření konfliktu o další aktéry už má potenciál výrazně rozhodit světovou ekonomiku, alespoň podle agentury Bloomberg. Její analytici pracují se třemi scénáři, v tom nejoptimističtějším se bude bojovat zejména v Gaze, což zvedne cenu barelu ropy o zhruba čtyři dolary.
Další možností je zástupná válka s boji i v Libanonu a Sýrii, kde sídlí řada milicí podporovaných Teheránem. V tomto případě by ropa zdražila o osm dolarů.
A nejčernějším scénářem je přímý konflikt Izraele s Íránem, který by měl dalekosáhlé důsledky například v podobě ceny ropy šplhající ke 150 dolarům za barel.
Nebojuje se však samozřejmě pouze na Blízkém východě. Ukrajina už bezmála dvacet měsíců vzdoruje ruské agresi a v posledním týdnu čelí nečekaně silným útokům v Doněcké oblasti, kde se fronta od začátku války posunula pouze minimálně. Navíc se zdá, že Moskva podobně jako před loňskou zimou zintenzivnila útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Nelze opomenout ani pokračující napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem a bezprecedentní situaci ve Sněmovně reprezentantů amerického Kongresu, která je už dva týdny bez předsedů, což zpožďuje schválení vojenské pomoci Izraeli i Ukrajině.
Všudypřítomnou nejistotu ohledně dalšího vývoje, o které mluvil Jamie Dimon, reflektují i některé tržní ukazatele. Hodnota indexu Vix, který měří volatilitu na trzích na základě opcí na index S&P 500, se od roku 2020 pohybuje v průměru mnohem výš než v předchozí dekádě. Vzestupný trend je vidět i ve světovém indexu nejistoty, který ji měří podle frekvence slova „nejistota“ v analytických reportech všeho druhu.
