skip to main content
Světový byznys

Tiffany ze zkumavky. LVMH investuje do výroby laboratorních diamantů

Ještě nedávno byly laboratorní diamanty v nemilosti a luxusní značky se zuby nehty bránily tomu, aby byly vyšlechtěné kameny označovány stejně jako nejdražší z drahokamů. Jenomže teď se karta obrátila. Koncern LVMH totiž investoval devadesát milionů dolarů do společnosti Lusix, jednoho z největších výrobců laboratorních diamantů, a dává tak umělý kamenům požehnání.

Přitom když před čtyřmi lety americká obchodní komise rozhodla, že všechny minerály z čistého uhlíku vykrystalizovaného v izometrickém systému mohou být označovány za diamanty, bez ohledu na to, jak vznikly, luxusní klenotnické značky jako Tiffany, Bvlgari nebo Cartier se bouřily.

Teď však luxusní konglomerát LVMH, pod který první dvě zmiňované značky patří a který se v roce 2021 s valuací 329 miliard dolarů stal nejhodnotnější evropskou firmou, mění svou investicí ve výši přes dvě miliardy korun zaběhnuté pořádky.

Izraelská firma Lusix, která tyto peníze získá, k výrobě umělých diamantů používá solární energii a v jejích laboratořích vznikají čiré i zabarvené kameny. A díky investici LVMH by měla do příštího roku zdvojnásobit produkci.

Krok je dobrou zprávou nejen pro Lusix samotný, ale i pro celé odvětví lidsky vyráběných diamantů, jehož hodnota je celosvětově necelých šest miliard dolarů a má potenciál stále růst. Obzvláště teď, po rozhodnutí LVMH.

Reklama

Debata okolo přirozených a laboratorních diamantů nicméně trvá už dlouho. Jedna strana tvrdí, že za diamanty se dají považovat jenom kameny, které po tisíce let formovala příroda a jsou díky tomu vzácné, a tedy i patřičně drahé. Lidmi vyráběné, výrazně levnější kameny podle těchto hlasů nemají žádnou dlouhotrvající hodnotu.

Jenže jejich příznivci kromě nižší ceny argumentují jejich menší ekologickou zátěží a větší etičností, nemůže totiž jít o žádné krvavé diamanty, které financují zabíjení někde v Africe. Stejně podstatné je ale i to, že jsou vlastně identické s těmi přírodními a mohou být díky absenci kazů dokonce kvalitnější.

Jedním ze strůjců aktuální investice byl nejspíše Frédérick Arnault, syn CEO LVMH a miliardáře Bernarda Arnaulta. Hodinářská značka Tag Heuer, kterou Frédérick v rámci portfolia rodinného podniku řídí, totiž před pár měsíci představila hodinky osázené právě laboratorními diamanty. Podle jejich cenovky byste ale nepoznali, že šlo o levnější verzi diamantů – kousek totiž vyšel na úctyhodných 360 tisíc dolarů.

A to, že v umělých kamenech vidí budoucnost, potvrdil Frédérick Arnault i v rozhovoru pro Vogue Business, kde řekl, že chtějí využít možnosti, které nová technologie přináší.

Kompletní nahrazení přírodních diamantů ale prý zatím není v plánu a rodina třetího nejbohatšího člověka světa svým zákazníkům jen dává na výběr, jaké diamanty jsou jim bližší. Která varianta zvítězí, se teprve ukáže. Blýskají se obě stejně.