Příběh kazašského dolarového selfmade miliardáře začal jako perfektní příběh úspěchu. Inteligentní mladý obchodník a bankéř dosáhl miliardářského statusu ještě před třicítkou. Pak ale vypukla válka na Ukrajině a věci se začaly nepříjemně komplikovat.
O tom, že se prosadí na Wall Street, snil Timur Turlov ode dne, kdy v roce 2003 začal prodávat akcie pro moskevskou makléřskou firmu na částečný úvazek. Tehdy mu bylo šestnáct let.
Sen se mladíkovi nakonec vyplnil tím nejméně pravděpodobným způsobem. V roce 2019 se totiž makléřská firma, jejímž je většinovým vlastníkem, stala součástí amerického trhu Nasdaq. Proč ta slova o nepravděpodobosti?
Jak se Turlov sám rád pochlubí, jeho Freedom Holding, sídlící dnes v kazašském městě Almaty, je vůbec první finanční investiční společností z Ruska a střední Asie, kterou Američané na svou burzu pustili – větším úspěchem by mohlo být snad už jen kotování na přísnější newyorské NYSE.
Společnost, spravující dnes kapitál v hodnotě 5,5 miliardy dolarů, se na americkou burzu nicméně nedostala skrze klasické IPO. „Náš vstup proběhl prostřednictvím reverzní fúze,“ přiznává Turlov. Během tohoto procesu převezme aktivní soukromá společnost kontrolu a fúzuje s neaktivní veřejně obchodovanou společností.
Freedom Holding má dnes sedm dceřiných společností a je takovým Charlesem Schwabem bývalého východního bloku, kdy běžným lidem poskytuje přístup k investování na akciovém trhu. Pro část občanů zemí, na kterých dodnes leží temný stín sovětského dědictví, je to jedna z mála vstupních bran k vlastnictví amerických akcií.
A paradoxně navzdory Turlovově jménu na ukrajinském sankčním seznamu působí Freedom Holding dodnes na Ukrajině a dokonce je tamním největším obchodníkem s cennými papíry pro drobné investory.
Světový úspěch firmy je nicméně nekonečným zdrojem dlouhodobých třecích ploch. Vedle Střední Asie a Spojených států působí také v Evropě včetně České Republiky skrze tradingovou aplikaci Freedom24. Turlova se českému Forbesu podařilo odchytit během jeho návštěvy evropské centrály společnosti kyperském Limassolu.
„Cestu k financím jsem začal, když jsem v patnácti letech na střední škole pochopil, že stojíme teprve na startu éry internetového obchodování. Protože jsem miloval počítače a z druhé strany slýchával, že lidé, kteří obchodují s cennými papíry, jsou obvykle bohatí, přišlo mi to jako znamení,“ vysvětluje.
„Začal jsem na stáži u jedné moskevské tradingové společnosti. Víc než rok jsem zde zadarmo pomáhal s rešeršemi a drobnými obchody. Byla to pro mne velmi zajímavá zkušenost – firma využívala určité neefektivity při fyzické realizaci příkazů. Těžili jsme z toho, že byla newyorská burza v dané době ještě z větší části manuální,“ vzpomíná.
Na dotaz, zdali to byla podobná zkušenost jako v počátcích high frequency tradingu, se Turlov poprvé usměje. „Ano, bylo to trochu jako vysokofrekvenční obchodování, ale jen ruční,“ doplňuje. Na pozici vydržel tři roky, než pokračující digitalizace nahlodala obchodní model natolik, že firma musela zavřít krám.