Jako součást oslav pardubických hokejistů i celého realizačního týmu klidně mohla zaznít upravená verze hitu Richarda Müllera. „Vždyť víš, štěstí je krásná věc, jenže titul – si za něj – nekoupíš.“ Nebo snad ano?
Hokej má rád silné příběhy a zároveň je umí vytvářet. Jak osobní, tak týmové. Po čtrnácti letech čekání se HC Dynamo Pardubice vrací na vrchol, město perníku slaví a slavit bude ještě dlouho. Není překvapující, že za každým takovým příběhem je i druhá vrstva, která se na kostce nad ledovou plochou na první dobrou neukáže. Rozpočet.
Ta debata se vrací, pokaždé když jeden z klubů výrazněji otevře peněženku. Dá se titul koupit? Majitel HC Dynamo Pardubice Petr Dědek to popírá. „Nekoupil jsem si titul, ale hráče, kteří ho vybojovali. Mohl to udělat kdokoliv jiný,“ odmítá nařčení podnikatel.
Peníze sice nevyhrají zápas, nedají gól v prodloužení, neudrží nervy v rozhodujícím utkání. Co ale umí, je změnit pravděpodobnost a jít štěstíčku naproti.
„Ve zdravém ekonomickém týmu by asi nedávalo smysl, že reprezentační obránce Daniel Gazda hraje osmého beka. Stejně tak by Jakub Lauko s odměnou mezi top hráči v lize nehrál na pomezí třetí a čtvrté pětky,“ uvedl hokejový expert a bývalý hráč Jakub Koreis pro TN.cz.
Na druhou stranu historie nejen českého hokeje zná i kluby, které zběsile utrácely, a stejně na titul nedosáhly. Své by o tom mohla vyprávět třeba HC Sparta Praha, která měla v minulosti silné kádry i rozpočty, ale na trofej přesto čekala roky.
A neplatí to jen pro hokej. Například fotbalový Real Madrid by také mohl vyučovat, že ani skoupení největších globálních hvězd nezaručuje okamžitý úspěch na hrací ploše. To zas abychom ten velký sportovní úspěch perníkářů úplně neshazovali penězi.
Kolik stojí špičkový klub?
Pardubice pracovaly v sezoně 2025–2026 s rozpočtem kolem 400 milionů korun. Jen pro kontrast z opačného konce tabulky – rozpočet HC Verva Litvínov, který se zachránil až v baráži s Jihlavou, se pohybuje kolem 100 milionů korun.
Příjmy ze zápasového dne v Pardubicích tvořily zhruba čtvrtinu celkových tržeb, což z nich dělá důležitý, ale nikoliv rozhodující pilíř pro klubovou kasu. Každý domácí extraligový mač stál klub přibližně 250 tisíc korun nad rámec fixních nákladů.
I fanoušek letních sportů asi tuší, že příjmy ze vstupného samy o sobě nemohou pokrýt provoz klubu a na české poměry astronomické odměny hráčů – u kapitána národní reprezentace Romana Červenky se spekuluje, že pobírá až dva miliony korun měsíčně.
Model, ve kterém by se klub uživil čistě prodejem lístků, v českém hokeji zkrátka neexistuje. I v tomto bodě nastupuje ekonomická síla majitele.
Drahá vášeň
Podle žebříčku Forbesu patří Petr Dědek s majetkem v hodnotě přes třináct miliard korun, který vybudoval hlavně na logistických parcích a dlouhodobých kontraktech s průmyslovými firmami, mezi nejbohatší Čechy.
Za šest sezon, které má Petr Dědek v Pardubicích za sebou, proteklo klubem zhruba 1,6 miliardy korun. Čísla hospodaření se v jednotlivých letech liší, ale většinou šlo o ztrátu v řádu desítek milionů korun.
Kumulativně se ztráta za Dědkovu éru dostala zhruba na sto milionů korun. Na principu nic nemění jedna zisková sezona 2024–2025, kdy klub skončil v plusu přes deset milionů korun.
Jako úspěšný podnikatel Dědek jistě ví, že desítky milionů korun ročně, které končí v hokeji, by určitě našly racionálnější uplatnění i v jeho byznysu, kde kapitál běžně pracuje s výrazně vyšší mírou návratnosti než na ledě.
Je dobré mít na paměti, že cena titulu nejsou jen peníze poslané do klubu. Je to i výnos, kterého se majitel vědomě vzdává, když topí kapitál ve své vášni. Pokud by se částka v řádu nižších desítek milionů korun ročně místo hokeje přesouvala do nějaké formy pasivních investic, efekt by byl v delším horizontu citelný.
Při realistickém výnosu kolem deseti procent ročně (což zhruba odpovídá dlouhodobému nominálnímu průměru amerického akciového indexu S&P 500), by pravidelná investice dvaceti až třiceti milionů korun ročně za deset let narostla na zhruba 300 až 500 milionů korun.
V patnáctiletém horizontu by takový model atakoval hranici jedné miliardy korun. To už je sportovní koníček, který si nemůže dovolit úplně každý.
Jenže hokejovému srdíčku neporučíte a emoce mají svou individuální cenovku, která přináší nefinanční benefity. Často tedy i nervy, ale když se zadaří, tak nepopsatelnou radost. A ta je, jak vidno, někdy k nezaplacení.
Kostky jsou vrženy
Kritika míří na Petra Dědka dlouhodobě stejným směrem. Přeplácení hráčů, nafouknutý rozpočet, tlak na ostatní kluby, které musí chtě nechtě reagovat, pokud chtějí s konkurencí udržet krok.
Podle části hokejového prostředí Pardubice posunuly trh do stavu, kdy ceny hráčů přestávají odpovídat realitě extraligy. A spolu s tím roste i odpor fanoušků soupeřů.
Majitele Pardubic to nechává v klidu a rozhodně nebrzdí v ambicích. Mluví o výstavbě nové arény pro více než 22 tisíc diváků, která má být největší hokejovou halou na světě, s odhadovanými náklady až kolem patnácti miliard korun. O tom, zda to myslí vážně, po Dědkových posledních krocích pochybuje málokdo.
O pardubickém hokeji rozhodně ještě hodně uslyšíme.
