Od předloňského vstupu na burzu jsou akcie WeWorku dole o více než osmdesát osm procent. A od začátku letošního roku o třiadvacet procent. Kapitalizace se firmě propadla pod miliardu, na aktuálních 837 milionů dolarů.
Navzdory úspěšnému závěru roku za sebou problematická společnost táhne zátěž enormního dluhu, kterého ji jednoduše může zbavit kompletní restrukturalizace, bankrot podle kapitoly jedenáct – nebo zázrak.
Oproti tomu Adam Neumann, ten důležitější ze zakladatelského dua WeWorku, má navzdory průšvihům, které ve společnosti nasekal, miliardový kapitál na rozjezd svého realitního startupu. A jeho osobní jmění odhaduje americký Forbes na další 1,1 miliardy dolarů.
Zároveň si připomeňme, že když Neuman z WeWorku nedobrovolně odcházel, bylo to se zlatým padákem v hodnotě 1,7 miliardy dolarů. A ještě v roce 2019 cenil Forbes jeho majetek na více než čtyři miliardy.
Zmíněný padák byl svým zvráceným způsobem zasloužený. Neumann sice rozhazoval investorské peníze za luxus a hrál podivné finanční hry, kdy si od firmy bezúročně půjčoval peníze na nemovitosti, které jí pak komerčně pronajímal… Ale také to byl on, kdo pobláznil investory natolik, že do WeWorku nalili dvaadvacet miliard dolarů a valuaci firmy nakrátko vypumpoval na absurdních čtyřicet sedm miliard.
WeWork je ale pro Neumanna dávná minulost – od loňského léta má novou hračku, Startup Flow. Opět přitom čaruje: dříve, než vůbec prozradil, co bude dělat, získal startup miliardovou valuaci. A tři sta padesát milionů dolarů do něj napumpoval sám venture kapitálový gigant, fond Andreessen Horowitz (zkráceně a16z).
Podobně jako WeWork se také Flow pokouší obrátit naruby specifickou část nemovitostního trhu. Sdílené kanceláře tentokrát vystřídají služby pro rezidenční nemovitosti a nechybí samozřejmě buzzwordy jako automatizace nebo komunita. Jak přesně to má fungovat vám možná lépe vysvětlí v následujícím videu od a16z Neumann sám.
Otázka do pranice zůstává, čím si zprofanovaný chlapík vysloužil důvěru patrona venture kapitálového investování v Silicon Valley. A z ní plyne otázka možná ještě důležitější: Jak moc zásadní je osobnost zakladatele pro budoucí úspěch startupu a raisování investičního kapitálu?
Například Michal Ciffra, partner investičního fondu DEPO Ventures, má za to, že v rané fázi firmy investoři chtě nechtě investují hlavně do jejího zakladatele.
„Pro nás je osobnost a schopnosti zakladatele gros hodnoty firmy. Investujeme do startupů, které jsou ve velmi rané fázi, často před vstupem na trh. Dalo by se tedy říct, že investujeme především do zakladatelova nápadu,“ říká Ciffra. „Je to právě on, kdo dokáže nápad proměnit v realitu, kdo má ambice a předpoklady vybudovat globální společnost, kdo je schopný změnit kurz, když je potřeba, a kdo vybuduje tým, který bude kopat za jeho vizi.“
O zásadní roli osobnosti zakladatele v kombinaci s jeho dosavadní reputací je přesvědčen také David Marek, výkonný ředitel Springtide Ventures. „Nevyzrálý či nespolehlivý zakladatel může zmařit sebelepší nápad. Stejně tak může inspirativní génius na první pohled průměrnou myšlenku přetavit ve zlato,“ připomíná.
„Pokud se jedná o tým spoluzakladatelů, je třeba najít odpověď na základní otázky jak je tým sehraný a jak se vzájemně doplňuje, jak bude spolupracovat pod extrémním tlakem nepříznivých okolností,“ dodává.
Podle partnera investičního fondu Zero One Hundred Víta Hanuše rozhodují reálný dosah zakladatele a přístup na trh. „Předchozí úspěchy i neúspěchy přinášejí velké PR. I negativní marketing v dnešní době přidává velkou míru popularity, která může silně napomoci k většímu dosahu na širší škálu potenciálních investorů,“ naráží nepřímo na Neumanna.
„To s sebou nese vyšší statistické šance na úspěch při raisování nového kapitálu. Druhý aspektem je pak odlišnost různých typů investorů: institucionální často hledí na kvantitativní výkonnost dřívějšího podnikání foundera, na dosažené úspěchy,“ nastiňuje další rovinu.
Jak potom vnímají investoři předchozí selhání zakladatelů a jaké riziko pro návratnost kapitálu skutečně představují? „Vždy záleží na kontextu. Obecně vnímáme zakladatele, kteří u prvního nápadu selžou, ale chtějí se pustit do něčeho nového, pozitivně. Musíme však vidět, že se zakladatel z předchozího neúspěchu poučil a je si vědom toho, co příště dělat jinak,“ popisuje Michal Ciffra.
„Předchozí selhání by nemělo být v rozporu s dobrými mravy. Za obchodní, tržní nebo systematické riziko ale nikdy podnikatele nepenalizujeme. Každý pád je cenná zkušenost,“ domnívá se a dodává, že v týmu DEPO Ventures je zrovna osoba Adama Neumanna vnímána velmi rozdílně.
„Někteří ho vnímají jako člověka, který propálil nebo dokonce zpronevěřil peníze investorů, jiní v něm vidí vizionáře, kterému se podařilo změnit jedno z nejkonzervativnějších odvětví na světě. Já patřím spíše k té druhé skupině,“ přiznává Ciffra.
Selhání samo o sobě jako problém nevnímá ani David Marek – chybou podle něj je, když se z něho nedokážeme následně poučit. „V otázce předchozích selhání souhlasím s Warrenem Buffettem, který říká, abyste si lidi vybírali na základě tří kvalit: inteligence, energie a integrity. Pokud uděláte kompromis v jedné z nich, stane se důvodem selhání,“ cituje investorskou legendu.
„Jako investoři bychom nikdy nedali důvěru člověku, jehož minulost naznačuje problémy s integritou. Přes to vlak nejede,“ dodává a jako pozitivní příklad vytrvalosti tváří v tvář selháním uvádí Elona Muska a řadu dřívějších selhání raket Falcon od jeho společnosti SpaceX.
S tím v zásadě souhlasí Vít Hanuš a zdůrazňuje schopnosti dostatečné sebereflexe a potlačení svého ega.
„Rizikový profil zakladatele a klíčového managementu společnosti se přímo promítá do způsobu vedení firmy a tedy také do rizikového profilu byznysu. Samotný neúspěch zakladatele nemusí být vnímán negativně, pakliže budou výše uvedená rizika eliminována,“ uzavírá.
