„Neměli bychom se příliš upínat k minulosti, ty nejlepší časy Česka teprve přijdou,“ věří český podnikatel Richard Valtr. Strůjce globální firmy Mews, která na jaře překročila valuaci jedné miliardy dolarů, byl jedním z více než šesti desítek diskutujících, kteří v rámci karlovarské konference Lepší Česko mluvili o tom, jak z tuzemska udělat lepší zemi pro život i podnikání.
Do Císařských lázní se v rámci akce Forbesu už tradičně sjely špičky tuzemského byznysu, politici a političky, ministři i vědci a vědkyně. A téměř všichni řečníci se shodli na jednom: ač máme být jako Češi na co hrdí, naše země stagnuje a hledá směr. Jak ho najít? Tohle je návod elity národa:
Jak na vzdělanější Česko?
„Když se podíváte na nejúspěšnější lidi na světě, jsou to buď výjimeční studenti špičkových škol, nebo lidé, kteří nedokončili studium na vynikajících školách,“ řekl Tomáš Čupr o nutnosti modernizovat české školství, které podle něj zaostává v mnoha ohledech.
Český vzdělávací systém sice dobře předává faktické znalosti, ale podle Čupra mu chybí schopnost motivovat a poskytovat dovednosti použitelné v praxi. „Získáte skvělou technickou znalost, ale bez jakékoli ambice přetavit ji ve firmu, která by mohla táhnout ekonomiku této země,“ uvedl.
Záznam z konference Lepší Česko 2024
Čupr uznal, že reforma vysokého školství je během na dlouhou trať, jedním z prvních kroků by však mohla být větší podpora studentů směřujících na prestižní univerzity v zahraničí. „Dvě třetiny studentů, kteří odejdou do zahraničí, se nakonec vrátí. To je skvělá příležitost.
Šéfredaktor Forbes.cz Zdravko Krstanov v konverzaci s Tomášem Čuprem
Podpořme studenty, kteří se dostanou na univerzity, jako jsou Cambridge nebo Harvard. A ta třetina, která zůstane venku? To je výhoda, protože až zbytek z nás bude potřebovat něco zařídit v zahraničí, budou tam mít kamarády na telefonu,“ uvedl Čupr, zakladatel předního evropského hráče na trhu online prodeje potravin, který se před třemi lety stal prvním českým jednorožcem, tedy startupem s hodnotou přesahující miliardu dolarů.
Na význam propojení školství s praxí upozorňují i další odborníci. „U nás je to víc o řemeslu, ale studentům chybějí praktické zkušenosti. Ti ze soukromých škol bývají ambiciózní a sebestřední, zatímco studenti státních škol mají spoustu zbytečných informací,“ míní Tomáš Drbal, ředitel společnosti BTL, která vyrábí zdravotnické a kosmetické pomůcky.
„Čeští inženýři jsou jedineční ve vývoji. Rád bych, abychom je dostávali do výzkumu, ale často narážíme na různé bariéry. Rádi budeme pomáhat tyto bariéry odstraňovat,“ dodal Drbal.
Důležitost propojení byznysu a školství zdůraznil také Bohuslav Přikryl, bývalý rektor Univerzity obrany v Brně a brigádní generál v záloze, který nyní působí jako viceprezident pro vědu a výzkum v CSG Aerospace. „Byznys a akademický svět jsou dva rozdílné světy, které si u nás bohužel nerozumějí. Musejí se vzájemně pochopit a přizpůsobit,“ míní Přikryl.
Jak na efektivnější Česko?
Zlepšení v Česku může nastat, až se změní způsob uvažování úředníků, tvrdí Milan Kratina. Motivace úředníků by podle spolumajitele mnohamiliardové společnosti Accolade, která investuje do průmyslových nemovitostí v sedmi evropských zemích, měla spočívat v podpoře a povolování. „Po státní správě chceme pouze to, aby se chovala v mezích zákona,“ uvedl Kratina v rámci konference.
Miliardář Milan Kratina
„Chlácholíme se tím, že je tady bezpečno, že to pořád není tak špatné, ale chceme to mít lepší,“ souhlasně dodal spolumajitel skupiny Penta, Marek Dospiva. Řešení vidí v aktivním zapojení podnikatelů do tvorby nových zákonů.
„Můžeme sami přispět tím, že se proaktivně zapojíme do tvorby legislativy. Bohužel, politické vedení často nedokáže uznat hodnotu něčeho dobrého, co vzniklo před nimi. To se týká i místních správ, kde je původní dobré myšlenky často nutné opustit, aby se mohlo začít znovu,“ konstatoval Dospiva.
Foto Martin Svoboda
Miliardář Marek Dospiva
S podobným postojem vystoupil paradoxně i Karel Havlíček, bývalý ministr průmyslu a dopravy: „Změna je úkolem toho, kdo byl zvolen. Někteří úředníci tvrdí, že něco nejde, ale jako politik se nemohu nechat omezovat jejich pohodlností. Já rozhoduji, musím určit směr a držet se ho. Nesmím se nechat zatlačit do kouta,“ řekl Havlíček. Podle exministra bez tohoto přístupu by nikdy nevznikla například dálnice do Drážďan ani elektronická dálniční známka.
Ekonomka Jana Matesová, která působila jako český zástupce ve Světové bance, vidí klíč v reformě státní správy a zejména v proměně myšlení úředníků. „Úředníci nesmějí zasahovat do oblastí, které jim nepříslušejí,“ řekla na konferenci Forbes Lepší Česko.
Jako závažný příklad uvedla situaci, kdy čeští úředníci rozhodují, zda mohou firmy inovovat, což ovlivňuje možnost odepsání inovací z daňového základu. Zároveň zdůraznila, že změna je možná, i když paradoxně zpomalená dobrými výsledky země.
Foto Ondřej Sejk
Ekonomka Jana Matesová
Matesová publiku navrhla praktický způsob, jak ke změně přispět: „Bylo by užitečné, kdyby právníci z vašich úspěšných firem založili iniciativu a zapojili do ní studenty právnických fakult, aby společně zmapovali oblasti, kam úředníci nesmějí zasahovat,“ navrhla.
„A také aby identifikovali místa, kde si různé zákony protiřečí nebo se zbytečně překrývají. Státní správa tak často argumentuje, že právě tyto konflikty znemožňují cokoli změnit,“ myslí si Matesová.
Jak na inovativnější Česko?
V rámci konference Lepší Česko se řečníci shodli, že základem úspěšného Česka jsou inovace. „Máme zde vizionáře budoucnosti. Znám lidi, kteří vyvíjejí lék na rakovinu nebo přípravky na podporu početí,“ prohlásila optimisticky jedna z nejúspěšnějších českých podnikatelek Simona Kijonková, zakladatelka logistické společnosti Zásilkovna, která hodnotila stav českého byznysu a společnosti.
„Česká republika se umístila na 24. místě ze 132 zemí v oblasti inovací, a právě inovace jsou klíčem k růstu celé ekonomiky. Jsme nesmírně chytří, neskutečně šikovní. Máme jedny z nejlepších IT odborníků, inovátorů a vědců,“ dodala Kijonková.
Foto Ondřej Sejk
Simona Kijonková na konferenci Lepší Česko 2024
Inspiraci lze hledat i na jižní Moravě, míní hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich. Podle něj je budoucnost v oblasti vědy a výzkumu, kde region oproti ostatním krajům vede. Příkladem je Jihomoravské inovační centrum, kde spolupracují firmy, univerzity i kraj a které dalo vzniknout několika budoucím hvězdám.
„Když má Houston problém, volá na jižní Moravu, a my tam pošleme středoškoláky,“ vtipkoval Grolich v narážce na úspěch středoškolského týmu vedeného Simonem Klingou, který vyhrál prestižní soutěž NASA s projektem oprav nefunkčních družic na oběžné dráze Země pomocí laseru.
„Dáváme největší procento HDP do vědy, výzkumu a inovací. Máme skvělé prostředí, hodně se investuje. Politici si za to zásluhy přivlastňovat nemůžou, my tam chodíme jen jako pučmidráti, všechno je to o lidech, kteří tu pracují,“ uvedl hejtman.
Foto Martin Svoboda
Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich
Podporu inovací by podle Hany Součkové ze společnosti SAP usnadnila také změna přístupu k projektům. „Neměli bychom se upínat na nepovedené projekty. Musíme si umět odpustit i malé chyby. Když se něco nepovede, můžeme to opravit,“ uvedla Součková.
Kritizovala také zastaralé zakázky, které jsou dědictvím doby, kdy nebyly k dispozici moderní technologie, jako jsou cloudové služby. „Úředníci jsou často příliš opatrní a nedívají se do budoucnosti. Tendry by měly být psány s ohledem na aktuální situaci,“ dodala.
K tomu, aby se inovace staly běžnou součástí společnosti, je podle Petra Chládka z Jihomoravského inovačního centra důležité zvyšovat digitální gramotnost populace. „Mám sen, aby bylo Česko za deset let skloňováno mezi třemi nejvýznamnějšími zeměmi Evropy v oblasti inovací. Intelektuálně na to máme,“ řekl s odkazem na debatu nad stavem tuzemského školství.
Jak na zdravější Česko?
Pro lepší Česko je zásadní zlepšit také zdravotnictví, shodly se vědecké i byznysové špičky v oboru. Podle Michala Pišoji, který vede Agel, miliardovou firmu s více než šestnácti tisíci zaměstnanci a řadou nemocničních zařízení, je „receptem na lepší Česko i zdravotnictví otevřená mysl“.
Dodal však, že má ze středoevropského prostoru často pocit, že se brání posunu kupředu. „Ukazuji, že věci lze dělat jinak, efektivněji. Ale systém změny příliš neakceptuje,“ dodal v obdobném duchu původem řecký podnikatel Sotirios Zavalianis, jehož Akeso holding zahrnuje mimo jiné nejmodernější psychiatrické zařízení v Česku.
Společnost Deloitte ocenila Zavalianisův holding na devět miliard korun a letos byl Zavalianis oceněn v anketě společnosti EY Podnikatel roku. Právě tito zástupci špiček tuzemského zdravotnictví jsou důkazem, že i v této oblasti dokážou Češi přemýšlet světově.
Foto Ondřej Sejk
Podnikatel Sotirios Zavalianis, majitel Akeso holdingu
Třetím příkladem budiž další z vystupujících, český neurolog dlouhodobě žijící v USA, Martin Tolar. Jeho biotechnologická společnost Alzheon, která se za dekádu stala jednorožcem, vyvíjí lék ALZ-801, jenž by mohl významně pomoci pacientům s Alzheimerovou chorobou.
„Pokud vše půjde dobře, mohli bychom mít lék k dispozici v roce 2026,“ prohlásil Tolar na konto léku, který by měl zpomalovat průběh devastující Alzheimerovy nemoci a představuje tak naději na zlepšení kvality života pro tisíce lidí po celém světě.
„Máme zde mnoho šikovných lidí. Ale viděno zvenčí, kde žiji téměř třicet let, musím říct, že problémem Česka je lenost. Lidé se tu mají dobře, a proto chybí ambice, chybí větší hlad po úspěchu,“ vybízel Tolar na Lepším Česku.
Jak na rychlejší Česko?
Lepší Česko je i takové, které disponuje moderní a rychlou dopravní infrastrukturou. To se o něm dnes, kdy cesta z Prahy do Brna vlakem či autem trvá několik hodin, říct nedá. Vysokorychlostní tratě by přitom tento čas mohly zkrátit na pouhou hodinu.
Náměstek Správy železnic Karel Švejda upozornil, že až devadesát procent času přípravy dopravních staveb zabírá byrokracie, zatímco samotná stavba představuje pouze deset procent doby. „Musíme si říct, koho omezíme, kdo do toho může mluvit. Když se nikdo neomezí, nic se nezkrátí,“ říká.
Jaroslav Ton, odborník na dopravu, vyzdvihuje potřebu spolupráce – poukázal na efektivnější polský systém, kde obyvatelé akceptují trasy vedoucí i blízko jejich pozemků.
Dalším významným bodem je lepší propojení regionů, jako je Hradec Králové, sever Čech a Drážďany, s absolutní prioritou propojení Prahy, Brna a Ostravy.
Vysokorychlostní železnice by pomohly také nákladní dopravě – cesta nákladního vlaku z Bohumína do Aše dnes trvá až šest dní, což je podle právníka Víta Stehlíka příliš dlouho. Rychlejší tratě by navíc odlehčily hlavní tahy, a tím uvolnily kapacitu pro efektivnější nákladní dopravu.
Foto Martin Svoboda
Šéfredaktor Forbesu Petr Šimůnek na konferenci Lepší Česko 2024
Významnou roli v rozvoji infrastruktury má spolupráce veřejného a soukromého sektoru prostřednictvím takzvaných PPP projektů. Stehlík uvedl příklad dálnice D4, která byla dokončena formou PPP, což ukázalo možnosti, jak zrychlit výstavbu klíčových dopravních cest.
„Samozřejmě že by některé věci šlo udělat dříve, často nám ale chyběla odvaha. Slovensko realizuje PPP projekty téměř o dekádu déle. U nás to zpomalily složité povolovací procesy a problémy s vyvlastněním, ale situace se zlepšuje,“ zdůraznil partner kanceláře a vedoucí právního týmu, který s projektem radil ministerstvu dopravy.
„Ano, stále nám chybí pražský okruh, dálnice D35 jako úleva pro D1 nebo dálniční spojení s Rakouskem. Ale za posledních deset let se toho udělalo hodně,“ uvedl advokát s tím, že v oblasti dopravní infrastruktury je Česko na dobré cestě.
Jak na lepší Česko?
Zatímco řečníci festivalu idejí navrhli konkrétní kroky ke zlepšení situace Česka, celým eventem se prolnula také linka vize Česka jako silné země. Nejeden vystupující zdůraznil, že tuzemsko má nakročeno k velkým věcem.
„Narodit se v Česku je výhra v loterii,“ zdůrazňoval Jakub Havrlant, zakladatel Rockaway Capital, s vírou v to, že Česko má ohromný potenciál. „Máme náskok oproti většině lidí na planetě a často si to ani neuvědomujeme,“ podotkl Havrlant, který věří, že zviditelnění úspěšných Čechů a toho, co dokázali, přinese pozitivní dopad celé zemi.
Jak tedy budovat brand Česka tak, abychom na něj mohli být hrdí? Podle Radima Svobody, předního českého marketéra, Česku chybí jasná identita – zatímco například Velká Británie je spojována s finančnictvím a Tchaj-wan s technologiemi, Česko takový charakteristický obraz nemá.
„Jsme malý národ, který chce být vidět. A toho bychom se měli chopit a začít jednat,“ vybízí Svoboda s odkazem na svou zkušenost ze Spojených států, kde se naučil, že tvrdá práce vede k úspěchu.
Foto Forbes Česko
