Čas podat daňové přiznání se blíží. Podívejte se s námi na nejčastější chyby, které při jeho vyplňování a podávání děláme. Některé vás totiž mohou vyjít draho.
Vůbec nejčastější chybou, kterou Generální finanční ředitelství eviduje, je podání přiznání k dani z příjmů v papírové podobě všemi, kdo mají ze zákona zřízenou datovou schránku. To se týká zejména živnostníků a firem, kteří mají datovou schránku od loňského roku zřízenou povinně.
Živnostníci a firmy musí podat přiznání vždy elektronicky: buďto datovou schránkou, nebo v portálu MOJE daně. „Častá pokuta za vadný formát daňového přiznání, typicky pokud máte datovou schránku, ale podáte přiznání v papírové podobě, je tisíc korun,“ zmiňuje Klára Křehlová z Generálního finančního ředitelství.
Lidé, kteří mají povinnost podávat přiznání datovou schránkou, často chybují i v tom, že jej posílají ve formátu PDF – správně je XML.
„U přiznání v papírové podobě pak lidé často zapomenou na druhý podpis v případě vzniku přeplatku na dani. Je třeba podepsat samotný formulář daňového přiznání i žádost o vrácení přeplatku umístěnou na konci formuláře,“ upozorňuje Křehlová.
Problematická je například sleva na vyživované dítě.
Hojně se vyskytují také chyby při uplatňování slev na dani. Problematická je podle Křehlové například sleva na vyživované dítě, kterou může uplatnit pouze jeden z rodičů, jinak se jedná o duplicitní uplatnění.
Takzvané školkovné pak lidé chybně uplatňují v maximální výši slevy 17 300 korun, i když správně mohou uplatnit slevu pouze ve výši skutečně vynaložených výdajů, které jsou zpravidla nižší. Pokud za školku za rok zaplatíte například deset tisíc korun, můžete uplatnit jen deset tisíc.
Pozor je nutné dát i na slevu na manželku nebo manžela, jejichž zdanitelný příjem nesmí přesáhnout 68 tisíc korun ročně. „Je třeba si uvědomit, co všechno se do zdanitelného příjmu počítá,“ připomíná Radka Velebná, daňová poradkyně KPMG.
„Typicky se tam započítává třeba i peněžitá pomoc v mateřství, dávky v nemocenské nebo podpora v nezaměstnanosti. To se pak můžete přes těch 68 tisíc lehce dostat a finanční úřady jsou toto schopné poměrně čiperně zkontrolovat, v důsledku čehož můžete o slevu přijít,“ upozorňuje.
Stává se, že si daňoví poplatníci odečítají úroky z hypotéky od základu daně i v případě nemovitosti, kterou používají k rekreaci nebo pronájmu. Úroky z hypotéky lze přitom odečíst jen v případě, že vlastník nemovitost používá k trvalému bydlení.
Limit pro odpočet úroků z hypoték je od roku 2021 poloviční. Nový strop 150 tisíc korun ročně se však uplatní – zjednodušeně řečeno – jenom pro úvěry sjednané od roku 2021. Pro smlouvy sjednané do konce roku 2020, včetně jejich případného refinancování, dál platí dřívější pravidla, tedy i limit 300 tisíc.
Ivana Stibůrková z KPMG ještě připomíná případy, kdy lidé daňové přiznání vůbec nepodají. „Mnozí si zkrátka myslí, že se jich povinnost netýká. A je možné, že za rok 2023 více lidem opravdu nevznikne, protože se zvýšily limity pro povinnost podat daňové přiznání: minimální hodnota celkového příjmu na 50 tisíc korun měsíčně a pokud má člověk příjmy ze zaměstnání, tak je nová hranice pro ostatní příjmy 20 tisíc korun,“ vysvětluje daňová poradkyně.
Pro ty, kteří mají jen závislou činnost a v jednom měsíci se jim třeba seběhne více zaměstnání, existuje zjednodušený formulář. „Může se stát, že je zaměstnavatel na poslední chvíli překvapí a odmítne jim udělat roční zúčtování. Oni se vyděsí a nic nepodají. To je ale zbytečná chyba. Není se totiž vůbec čeho bát, ten formulář je opravdu velmi jednoduchý,“ vysvětluje Stibůrková.
Pozor na termíny
Není neobvyklé, že lidé termín daňového přiznání promeškají. Termíny jsou celkem tři: 2. dubna platí hlavně pro poplatníky, kteří nemají datovou schránku a budou podávat poštou nebo osobně. Termín pro elektronické podání by měli mít na paměti hlavně živnostníci a firmy a letos vyjde na 2. května. Daňoví poplatníci, využívající služeb daňového poradce, pak mají čas do 1. července.
Nepodání daňového přiznání je chybou, která vás může vyjít ze všech omylů kolem daňového přiznání nejdráž. „Pokuta za pozdní podání se odvíjí od výše daňové povinnosti a délky zpoždění,“ konstatuje Radka Velebná.
„Pokud podáte přiznání pozdě, nabíhá pokuta ve výši 0,05 procenta stanovené daně za každý den prodlení. Maximální limit je pět procent z vyměřené daně, respektive 300 tisíc korun. Pokud by pokuta byla míň než tisíc korun, tak se nevyměří,“ upřesňuje s tím, že toleranční doba je pět pracovních dní.
V případě, že už daňové přiznání podáte, ale máte v něm chybu, už pokuta nehrozí. „Pokud by se zjistilo, že je potřeba ještě něco dodanit, tak hrozí jen úrok z prodlení,“ říká Ivana Stibůrková.
Větší problém nastává v případě, kdy zapomenete zdanit příjmy ze zahraničí.
„Jakmile má někdo povinnost podat přiznání, tak pak už rázem musí zdanit všechno. To, co by třeba zaměstnanec, který má nějaké drobné příjmy třeba ze SVJ, nemusel přiznávat, tak OSVČ musí zdanit,“ vysvětluje Velebná.
V drobných přešlapech by však sankce neměly být nijak velké. Větší problém může nastat v případě, kdy zapomenete zdanit příjmy ze zahraničí. „Tady je třeba upozornit na to, že existuje informační povinnost mezi státy. Ty si předávají dlouhé seznamy lidí, kteří měli příjmy ze zahraničí třeba z dividend nebo pronájmu,“ přibližuje Stibůrková.
Sázet, že se na to nepřijde, není nejlepší varianta. „Obvykle na to správce daní přijde s nějakým prodlením, protože ten proces kontroly chvíli trvá. Není neobvyklé třeba i dvouleté zpoždění. Mezitím ale poplatníkovi nabíhají úroky z prodlení,“ upozorňuje daňová poradkyně.
V případě doměrku daně navíc musíte zaplatit i penále. To je přitom vyměřeno jak v případě zvýšení daně (dvacet procent z rozdílu), tak i v případě snížení daňové ztráty (jedno procento).
Velebná připomíná, že lidé také často zapomínají na oznámení o osvobozených příjmech. Povinnost platí od roku 2015 a za nepodání v zákonné lhůtě jsou přitom velké sankce, které mohou dosáhnout až patnácti procent daného příjmu.
„Oznámení o osvobozených příjmech musí podat každá fyzická osoba, která v loňském roce obdržela příjem osvobozený od daně z příjmů fyzických osob vyšší než pět milionů korun. Povinnost se přitom týká i těch, kteří nepodávají daňové přiznání,“ vysvětluje Radka Velebná.
Týká se to typicky třeba dědictví, příjmu z prodeje rodinného domu nebo bytu, ve kterém jste bydleli alespoň dva roky nebo jej měli v držení alespoň pět let, darů od příbuzného v přímé i vedlejší linii, nebo prodeje akcií, které jste drželi minimálně tři roky.
„Jediná výjimka, kdy tuto oznamovací povinnost nemáte, když prodáte osvobozeně nemovitost v České republice. To znamená, že splníte časové testy, prodej na základě kupní smlouvy a nemovitost je zapsaná v katastru nemovitostí,“ zmiňuje Radka Velebná.
Ještě jednu oznamovací povinnost ukládá zákon o daních z příjmů v případě podmíněného osvobození příjmů z prodeje nemovitosti, kdy není splněn časový test, ale prostředky z prodeje jsou použity na obstarání vlastní bytové potřeby. Do budoucna – možná už během letoška – by se tato oznamovací povinnost měla zmírnit.
„Osvobození již nebude vázáno na podání oznámení. Poplatník bude i nadále povinen podat oznámení správci daně, a to do konce lhůty pro podání daňového přiznání. Nesplnění oznamovací povinnosti však nepovede k zániku nároku na osvobození, jako je tomu teď,“ uzavírá Velebná.
Pokud podáváte přiznání 2. května, ve stejný den musí být peníze na úředním účtu.
Po podání přiznání je ještě potřeba odevzdat přehledy o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení a v návaznosti na to také změnit výši záloh.
Stejný termín jako pro podání daňového přiznání platí i pro úhradu případného daňového nedoplatku. „Pokud podáváte přiznání 2. května, tak ve stejný den musí být peníze na účtu finančního úřadu. Jinak opět poběží úroky z prodlení,“ vysvětluje Ivana Stiburková.
Podotýká ovšem, že i zde je třídenní toleranční lhůta.
Co když uděláte chybu?
Pokud jste přiznání už odevzdali, ale ještě nedoběhly lhůty pro jeho podání a vy si uvědomíte, že jste udělali chybu, můžete podat opravné přiznání. Finanční úřad z něj pak vychází a k předchozímu nepřihlíží.
Za opravu vám nehrozí žádné sankce, dokonce ani kdyby vaše původní vypočtená daň byla nižší, než vám vyjde z opravného přiznání. Problém by mohl nastat pouze v případě, kdybyste chybu včas neopravili.
Po skončení lhůty pro podání přiznání už lze podat jenom dodatečné přiznání místo opravného. Pokud jste třeba jen zapomněli nárokovat slevu na dani, záleží jen na vás, jestli ho podáte. Když však zjistíte, že jste měli zaplatit vyšší než původně vypočtenou daň, je podání dodatečného přiznání vaší povinností.
