Jestli na letošním svátku mobilního světa, veletrhu Mobile World Congress na barcelonském výstavišti Fira Gran Via, něco návštěvníkům doopravdy vyrazilo dech, pak to byl komerční start prvního biologického počítače CL1 z dílny australského startupu Cortical Labs.
Přístroj, který vypadal, že utekl spíše z výstavy laboratorního vybavení, totiž ve skutečnosti pohánějí lidské neurony vypěstované z lidských kmenových buněk. A ne, nejde o žádný „koncept“, který nakonec nikdy nespatří světlo skutečného světa komerční produkce, ale o reálný komerční produkt.
Levný zrovna není, cena začíná na 35 tisících dolarů, tedy asi 805 tisících korun. Můžete si ale také pronajmout jeho výpočetní kapacitu v cloudu, kterou společnost popisuje jako „Wetware-as-a-Service“ (WaaS), což už je mnohem dostupnější.
Australská společnost Cortical Labs, která za prvním biologickým počítačem stojí, má už navíc za sebou zajímavý track rekord.
V roce 2022 pobavila svět tím, že naučila statisíce lidských buněk na Petriho misce hrát videohru Pong. Osmibitovou hru prakticky bez grafiky, kde si dvě čárky pinkají tečkou, vytvořila společnost Atari v roce 1972, zdá se ale, že lidské neurony dokáže pobavit dodnes.
Jenže to byl „proof of concept“ a komerčním výsledkem je právě biologický počítač CL1. Důležitou mezifází byl pravděpodobně i grant šest set tisíc australských dolarů (asi 8,6 milionu korun), který společnému úsilí Cortical Labs a Monash University na vývoj biologického čipu v roce 2023 věnovala australská armáda v rámci programu National Intelligence and Security Discovery Research Grants.
Možná vás napadá, proč vlastně dostal někdo potřebu něco takového vytvářet? Je to jednoduché.
Tradiční procesory, které se spoléhají na pevně daná logická hradla, mají řadu fyzických omezení (včetně vysoké spotřeby), která „biologický čip“, jenž kombinuje klasický křemík s lidskými nervovými buňkami, nemá.
Foto se souhlasem Cortical Labs
Takzvaná syntetická biologická inteligence, jak svůj vynález firma nazývá, pak umožňuje flexibilnější výpočty a je schopná se učit.
Klíčovou součástí počítače CL1 tvoří laboratorně vypěstovaná neuronová síť, neurony rostou na takzvaném planárním elektrodovém poli, což je ve skutečnosti jen „cool“ označení pro strukturované rozhraní kovu a skla, jakási Petriho miska s čipem, podobným tomu, co máte třeba na kreditce.
Výsledek této neobvyklé synergie pak připomíná něco jako skutečnou inteligenci.
Neurony vytvářejí vlastní sítě a reagují na elektrické podněty, což je vše, co vědci potřebovali, aby je mohli zapojit do práce.
Na rozdíl od křemíku toho ale neurony potřebují k životu přece jenom trochu více. Zbylou část počítače tak tvoří sofistikovaná řízená jednotka podpory života. Ta se stará o to, aby byly nervové buňky v optimální kondici a hlavně živé. Zajišťuje filtraci, cirkulaci médií, správný mix plynů a regulaci teploty.
Pro koho je to vlastně dobré? Zatím se startup snaží model CL1 prodávat jako počítač pro výzkum, který může ještě více urychlit vývoj léků nebo třeba robotiku. Sama společnost ale tvrdí, že její technologie má mnohem větší potenciál, hlavně pokud jde o umělou inteligenci.
Foto se souhlasem Cortical Labs
Na rozdíl od té založené na křemíkové bázi, která musí řadu problémů obcházet a inteligenci spíše simuluje, totiž využívá optimální biologický materiál, který je základem inteligence v živých organismech.
To samozřejmě přináší také zajímavý etický rozměr, který u tradiční křemíkové AI nikdo řešit nemusí. Druhým problémem je omezená životnost buněk, na webu společnosti se například dočteme, že sada neuronů vydrží naživu šest měsíců, což není mnoho. Pak je pravděpodobně potřeba začít znovu od začátku.
Do budoucna jsou nicméně ambice vysoké. Cortical Labs chce dosáhnout plnohodnotného, takzvaně minimálního životaschopného mozku (Minimal Viable Brain), který by mohl provádět komplexní zpracování informací.
Fanoušci kanadského filmového režiséra hororových filozofických sci-fi snímků Davida Cronenberga se tak možná konečně dočkají zhmotnění jeho vizí v reálném světě.
